1/2016

Editorial

  • Rozhovor s mužem na titulu, s bubeníkem Chesterem Thompsonem, mi připomněl jednu úsměvnou historku z mých muzikantských začátků. Myslím, že debata o souhře rytmiky, baskytaristy a bubeníka a potom i o celkovém šlapání kapely se žádnému muzikantovi nevyhnula. Takže moc nemusím rozvádět, o co jde. Groove, ano, to je to s muzikantským významem do češtiny nepřeložitelné slovo. I když jsme se o překlad několikrát v redakci marně pokoušeli. Žlábek, rýha nebo drážka opravdu nebylo ono. Vzpomínám, jednou se Yllas po osmadvacetihodinové debatě v půlce slova zvedl a zmizel na neobvykle dlouhou dobu za pravidelného klapotu podpatků svých koní... Ale k příběhu.

    Na začátku mého hudebního snažení, dnes mohu říci, mi bylo ctí hrát s baskytaristou Liborem Širokým. Asi nejlépe bych vám ho přiblížil, když popíši, na co hrál. Jako zesák měl oranžovou stowattovou Teslu a bedny, které si sám dělal, obsahovaly po jednom gumáku ARO, číslo typu už si nepamatuji. Rovněž z Tesly. Baskytaru měl starou černou Galaxisku, jen s tím, že si převrtal kobylku až na konec těla a vytrhal pražce, aby tak z basy vymáčkl co nejdelší menzuru. Kabel si už nepamatuji přesně, ale asi to byla taková ta klasická točená šňůra, která by dnes při honbě za superparametry neprošla. Nicméně v té době platil snad za jednoho z nejlepších basáků v okolí a věřím, že platí dodnes. V rodu měl dědečka i tátu basisty, takže geny rozhodně nezapřel a ceněný byl právě pro svůj timing. Všem nám tehdy přišlo, že hraje napřed a že to takhle nemůže být. Jenže mohlo, šlapalo to s ním.

    Jednou jsme hráli na tancovačce a pod pódiem se usadil kolega basista, dal si jedno pivo, druhé... a pak už jen skloněn seděl notně společensky unaven a bouchal rukou do rytmu s námi a nevěřícně kroutil hlavou...

    O souhře baskytaristy a bubeníka, a vůbec o hře, si můžete přečíst v inspirativním rozvoru Miloše Doležala ml. s bubeníkem a dlouholetým spolupracovníkem Phila Collinse Chesterem Thompsonem. A když už v tom budete, tak vám přejí zajímavé, ale i zábavné čtení v lednovém Muzikusu a za celou redakci vám přeji dobrý groove v novém roce.

    Elektronické vydání
Vladimír Švanda
Vladimír Švanda, 31. 12. 2015

Články v tomto čísle