Kýblova bubenická školka - ...3-3-2

Kýblova bubenická školka - ...3-3-2
Kýblova bubenická školka - ...3-3-2

V dnešním díle se podíváme na rytmickou skupinku, která se často plete s triolou (tu jsme si popsali v předchozím díle). Nevím o tom, že by tento rytmický útvar měl nějaký ustálený název, já ho nazývám tři-tři-dva, protože se skládá ze dvou skupinek po třech a jedné skupinky po dvou notách. Je to útvar, který se objevuje všude, od etnické hudby a latiny přes jazz, pop, rock až po metal. Základní tvar vidíte v přiloženém notovém zápisu - jedná se o osm not (v tomto případě osmin), z nichž akcentujeme první, čtvrtou a sedmou (a vzniknou tak ony zmíněné dvě skupinky po třech a jedna po dvou osminách). Druhá možnost je pak tiché meziúdery úplně vynechat a zbydou nám dvě tečkované čtvrtky a jedna obyč čtvrtka (druhý takt v notovém zápisu). A právě to je skupinka, kterou je třeba pečlivě odlišovat od trioly, protože obzvlášť v rychlejších tempech mají tyto dva útvary tendenci splývat. Pamatujte, že triola je určitý čas rozdělený na tři přesně stejné díly, zatímco 3-3-2 je tentýž čas rozdělený v poměru (nečekaně) 3/3/2. Bez nároku na akademickou přesnost se dá říci, že 3-3-2 je taková roztaženější triola.

 

Nabízejí se dva základní způsoby, jak hrát 3-3-2 z hlediska střídání úderů. Zaprvé je to osm střídavých úderů (PLPLPLPL), kdy nám akcent vyjde na pravou, pak levou a pak zase pravou. To je taková rockovější a také namáhavější verze (obzvlášť když budeme akcentované noty hrát do kotlů nebo na kopák s crash činelem). Úspornější a dynamičtější je hrát akcenty jednou rukou (případně nohou) a tiché noty druhou rukou, takhle: PLLPLLPL. Obzvlášť při vyhrávání akcentů do soupravy si vystačíme s mnohem menšími pohyby a tiché noty dokážeme zahrát opravdu tišší. Jen je potřeba ovládat dvojité údery.

Kýblova bubenická školka - ...3-3-2
Kýblova bubenická školka - ...3-3-2

Co se praktických aplikací týká, tak v latině je tento rytmus často používán jako ostinato (opakující se figura) v basovém bubnu (3. takt zápisu), zároveň je také také obsažen v jedné polovině „clave“, rytmického základu latinskoamerické hudby. V jazzu jej můžeme požívat jako součást doprovodného patternu (4. takt) nebo v přechodech, stejně tak v rocku může být buď základem doprovodného patternu (doporučuji poslechnout Coldplay Clocks), nebo motivem použitým v breaku (5. takt zápisu). V rocku a metalu se často používá rozšířená verze 3-3-3-3-2-2 (Dream Theater Octavarium). Každopádně se jedná o vděčné téma, takže experimentujte.

Psáno pro časopis Muzikus