Dnešním dílem se se seriálem o MIDI rozloučíme. Myslím, že by tedy bylo vhodné shrnout vše na jednu hromadu a zrekapitulovat.
Při práci s MIDI je potřeba myslet na dvě věci - především, jedná se o komunikační protokol a tak je také potřeba k němu přistupovat. Za druhé, jako každá komunikace, i v MIDI je určitá omezená rychlost přenosu dat a navíc se jedná o sériovou komunikaci, takže informace běží jedna za druhou, nikoliv vedle sebe více informací najednou.
Fakt, že se jedná a komunikační protokol, je velice důležitý. Pokud si jej uvědomíme, nemůžeme už nikdy říci větu „to zní jako MIDI“. Je to obdobné jako říci třeba „to zní jako „C++ nebo Java”. MIDI je soubor příkazů, které jsou nějakým způsobem, který definuje příslušná norma, poskládány. Jejich konkrétní interpretace je už na konkrétním daném zařízení - ať hardwarovém nebo softwarovém. Zároveň to ale znamená, že pomocí MIDI lze řídit v podstatě jakékoliv zařízení (hudební i nehudební). Stačí pouze do zařízení umístit MIDI převodník a definovat, jakou budou příchozí MIDI data interpretována. Je potřeba dodržovat normou stanovené postupy, jako je posloupnost MIDI dat, jejich konkrétní podoba, ale i přenosová rychlost - tedy druhý fakt, o kterém jsem se zmínil.
Pomocí MIDI komunikují pochopitelně především hudební/zvuková zařízení, jako jsou různé digitální hudební nástroje (samplery, ROMplery, syntezátory, rytmery atd.), digitální efektové procesory, mixážní pulty, řídicí klaviatury, MIDI kontroléry, ale pomocí MIDI může být řízen třeba i kompletní světelný park. Ostatně tak, tedy pro hudební produkci, je také MIDI myšleno (Musical Instrument Digital Interface = digitální rozhraní hudebních nástrojů).
Jak jsme si v průběhu seriálu ukázali, MIDI je doplňováno řadou dalších standardů, které byly definovány různými firmami. Mezi ty nejznámější patří např. GM (General MIDI), GS (General Standard), XG (Extended General MIDI) nebo SMF (Standard MIDI File). První tři standardy definují rozložení zvuků ve zvukové bance (nebo zvukových bankách) digitálního hudebního nástroje a dále MIDI kontroléry, na které bude nástroj reagovat, a konkrétně definuje, jak na ně bude nástroj reagovat. To se hodí zejména při sdílení MIDI skladeb mezi větším počtem uživatelů, kteří chtějí být navzájem kompatibilní i přes to, že vlastní různé nástroje, třeba i různých firem. SMF je standard definující, jaké náležitosti musí mít příslušný MIDI soubor (mid), aby jej mohly MIDI sekvencery přehrávat. Dnes používá ve verzích SMF0 a SMF1 - z uživatelského hlediska je dnes rozdíl v podstatě zanedbatelný.
Nejpoužívanějšími a základními MIDI událostmi jsou Nota zapnuta (Note On) a Nota vypnuta (Note Off). Pomocí těchto MIDI událostí se obvykle rozezní tón. Příkaz má pochopitelně další nutné parametry, jako je výška tónu (resp. označení noty), rychlost stisku (dynamika) a případně rychlost uvolnění. Celkem je k dispozici 128 MIDI not ve 128 různých hlasitostech. Příkazem MIDI nota zapnuta ale opět nemusí být nutně rozezněn tón (třeba u digitálního mixážního pultu to nedává smysl). Na výstupu se může stát cokoliv, podle toho, jak bude konkrétní MIDI zařízení naprogramováno.
Dalšími často používanými událostmi jsou MIDI kontroléry. Těch je k dispozici opět 128. Pomocí těchto příkazů se obvykle mění předem definované parametry zvuku, jako je třeba jeho ostrost, hlasitost (na rozdíl od rychlosti Note On je možné měnit hlasitost i v průběhu znění tónu), umístění ve stereu, hloubka dozvuku, délka náběhu zvuku atd. atd. MIDI kontroléry tedy hudbu velice oživují a jejich ignorování hudbu velmi ochuzuje. Některé MIDI kontroléry pracují i v párech nebo dokonce ve trojicích. V takovém případě je nutné vyslat vždy oba (nebo všechny tři) MIDI kontroléry ve správném pořadí.
Bohatou částí MIDI jsou zvláštní systémová data - System Exclusive (SysEx). Pomocí těchto dat lze podrobně nastavovat řadu různých parametrů, k nimž se nelze pomocí MIDI kontrolérů dostat. Lze například volit konkrétní parametry efektové jednotky (čas dozvuku, barva, ekvalizér Dry/Wet parametr atd.). Tyto příkazy se ale již programují trošku komplikovanějším způsobem - zápisem konkrétního příkazu v šestnáctkové soustavě. Ale i pro SysEx již dnes existují grafické editory a řadu příkazů lze nastavit pohodlným způsobem.
NEZAPOMEŇTE:
Vaše MIDI je takové, jak s ním budete pracovat vy.
