Minule jsme se pokusili vytvořit jednoduchý patch v Max for Live, který měl ze zahraného tónu vytvořit durový akord. Něco jsme vytvořili a nějak to fungovalo. Ale mně se ten patch moc nelíbí, a tak na něm provedeme nějaké optimalizace.
Nejdříve smažeme objekty [midiin] a [midiout]. Ty nebudeme potřebovat a pouze nám skrz patch posílají nějaká (všechna) MIDI data, nad kterými nemáme kontrolu. Pokud otestujeme náš patch nyní, zjistíme, že se situace zhoršila, protože nyní neslyšíme zdrojový tón, který jsme zahráli. Důvod je jednoduchý: Nikudy původní tón neposíláme. Pouze zvýšíme jeho výšku, jednou o čtyři půltóny (pomocí objektu [+ 4]) a jednou o sedm půltónů (pomocí objektu [+ 7]). Je tedy nasnadě, že propojíme levý výstup Pitch objektu [notein] s levým vstupem Pitch objektu [noteout]. Chyba opravena. A máme hotovo, teď je to pěkné! Anebo ne?
Osobně (stejně jako řada dalších tvůrců patchů v Max for Live) nemám moc rád, když z jednoho výstupu vychází více kabelů do různých objektů. Nejen, že to nevypadá hezky, ale někdy nám to může také přivodit problémy. Jak jsme si říkali, logika funguje zprava doleva. Tedy data jsou z daného výstupu vyslána nejdříve do kabelu vpravo, pak do prostředního kabelu a pak do kabelu vlevo. To se ale změní, když změníme uspořádání objektů (ač by se to mohlo zdát jen jako kosmetická záležitost, jak nyní vidíme, kosmetická záležitost to vůbec není). V našem konkrétním patchi by to nebyl problém, ale mohly by nastat situace, kdy by to s sebou problém skutečně přineslo a patch by mohl přestat fungovat tak, jak má.
Proto přidáme nový objekt [t] (což je zkratka pro objekt [trigger]). Náš objekt bude konkrétně vypadat takto: [t i i i]. Tři parametry i značí, že budeme skrz posílat tři celá čísla (integer), ta, která nám přijdou na vstup. Náš objekt [t i i i] má tři výstupy. První (mám na mysli první zprava, protože logika jde zprava doleva) připojíme do levého vstupu objektu [+ 4] (a původní kabel, který do tohoto vstupu vedle smažeme), druhý výstup z objektu [t i i i] připojíme stejně do objektu [+ 7] (a smažeme původní kabel) a třetí připojíme rovnou do objektu [noteout], do vstupu Pitch (a opět smažeme kabel původní). Výsledek je vlastně úplně stejný, jako byl předtím. Zásadní rozdíl je ale v tom, že nyní máme jako autoři patche naprostou kontrolu nad pořadím, v jakém se noty transponují, a objekty tak můžeme libovolně přesouvat.
Příště se podíváme na to, jak přidané tercii ubereme trošku hlasitosti a kvintě ubereme ještě více.
