Dnes se podíváme na nastavení efektu, který nechybí v žádném DAW, ať už je umístěný na šavli, nebo se umísťuje do efektové smyčky, insertu či na konec za mastery. Používá se pro práci s dynamikou audio signálu a nastavuje se velmi často pomocí grafického rozhraní - grafu (přímky, křivky...) znázorňujícího vztah vstupního a výstupního signálu. Díky variabilitě nastavení nelze určit, zdali půjde o zesilovač, kompresor, limitér či expandér... nebo dokonce pro různé úrovně vstupního signálu se může jeho funkce měnit. Abyste mohli dobře a účelně tento efekt využívat, je dobré pochopit funkci grafu, který k nastavení slouží.
Neodpustím si pro nejjednodušší případ vzoreček:
vstupní signál = K krát výstupní signál (matematicky y = K.x).
Konstanta K vlastně představuje pouhé zesílení. Bude-li K = 1, tak se bude výstup rovnat vstupu a signál se přenese beze změny. Zesílení tedy bude 1. Bude-li K menší než jedna, signál bude zeslaben, v opačném případě bude zesílen. Na následujících třech obrázcích máte tato tři nastavení. Sklon přímky vlastně prezentuje zesílení. Má-li sklon 45°, tak to přesně odpovídá K = 1 a vstup se bude rovnat výstupu.
Ještě se podíváme na dva extrémní stavy, a to, když za prvé K poroste do nekonečna. Přímka se bude blížit skoro k ose výstupu out a zesílení bude obrovské. Tady narazíme na technické omezení zesilovače. Prostě signál se zesílí tolikrát, kolikrát to jde. V druhém případě, když se bude K blížit k nule, bude i zesílení klesat, až dojde k úplnému zavření cesty. Příště se podíváme na případy, kdy už graf nebude mít podobu přímky (tedy lineárního zesilovače), ale budeme moci tvořit různé průběhy, které nám budou plnit požadované zpracovaní signálu.
