Klávesové zamyšlení
Analýza zvuku v praxi VII
Dnes opět zabrousíme do našich domácích končin a podíváme se na zvuk sóla z písně Denisa od Miroslava Žbirky. Jedná se opět o jeden z „archetypálních“ zvuků nástrojů 80. let, který můžeme najít s menšími obměnami i na mnoha jiných nahrávkách (např. Fancy: Flames of Love). Byl nahrán velmi pravděpodobně na některý z nástrojů Roland řady Jupiter, můžeme proto opět ideálně použít virtuální simulaci Arturia Jupiter-8V2. V písni zvuk najdeme v čase 2:05-2:22.
Charakter zvuku je velmi výrazný, zvonovitý (nicméně působí harmonicky, ne poněkud rozladěně jako třeba kostelní zvony), široký - zabírá velkou část zvukového spektra od středů až po výšky, dokáže doslova prozářit celou nahrávku. Má typický perkusivní charakter, tj. ostrý náběh a potom poměrně dlouhé doznívání. V průběhu se barva nijak moc nemění, můžeme však zaslechnout lehké vibrato. V mixu skladby má zvuk výrazný reverb, je jím „utopený“ a slyšíme ho jakoby z dálky, ale to nic nemění na jeho jasnosti a srozumitelnosti. Jak tedy zvuk vytvořit? V minulém díle jsme zmínili, že se v 80. letech často používaly presetové zvuky - zkusme tedy zapátrat v presetech Jupiteru 8, zda by se tam takový nenašel. A ejhle, opět téměř identický zvuk najdeme pod číslem 81. Nastavení je takovéto: oscilátor 1 má pilový průběh a výšku 8’, oscilátor 2 průběh „rectangle“ (typicky rolandovský, jinde bychom ho napodobili pilou a přidáním efektu chorus) a výšku 2’, tedy výrazně vyšší (o dvě oktávy), tím má zvonivý charakter. Pokud si ale zahrajeme melodii jen pravou rukou, zjistíme, že je zvuk jaksi pořád úzký. Je to chyták - na nahrávce je sólo zahráno pravou i levou rukou v oktávě, a tak je dosaženo zvuku znějícího vlastně ve čtyřech oktávách zároveň. Oscilátor 2 je jemně odladěn o cca 2 centy, tím se dosáhne chorusového efektu. Filtr máme LPF 12 dB/oktávu (jemnější - více výšek), ořezávací frekvenci cca 2670 Hz, bez rezonance.
Je tu (ale nikoli nutně) i HPF s ořezávací frekvencí cca 230 Hz. Obálka filtru je nastavena takto: náběh 0 ms, pokles 1530 ms, držení 57 %, uvolnění 20 900 ms. Obálka zesilovače je podobná, ale má kratší pokles (670 ms), držení 98 % a doznění 940 ms. Všimněte si, že držení je na maximu, čili zvuk by byl „nekonečný“ - melodii tedy hrajeme staccato (jinak bychom museli stáhnout Sustain a Release na 0 a délku zvuku nastavit výhradně pomocí parametru Decay). Je vypnuto škálování podél klaviatury (Keyboard Follow), aby zněl zvuk po celém rozsahu stejně. Vibrato uděláme pomocí LFO se sinusovým průběhem, rychlostí cca 2,67 Hz a ovládáním výšky v oscilátoru cca 1-2 % (originální preset má větší vibrato, cca 3 %, toto je prakticky jediná výraznější změna). Pokud bychom chtěli i reverb, pak určitě delší čas (2-3 s), hodně výšek (jsme přece v 80. letech) a trochu větší poměru Dry/Wet (30-40 %), aby se zvuk „utopil“.
