I dnes se budeme zabývat power chordy a to v jejich třetím tvaru, kvartovém. I zde je obecné značení X5 (možnosti viz níže) a tento souzvuk si přiblížíme na power chordu C5.
Název: C - power chord
Označení: C5, C5 (i když zde by se přímo nabízelo obecné označení X4, jednoznačně by šlo o chybné značení - power chord má svá specifika, která při možnosti zvolit kvintový, kvintkvartový či kvartový tvar jdou cestou buď uvedeného, rozepsaného notového záznamu či tabulatury nebo kytaristova cítění, prstokladu, možnosti, znělosti, způsobu zpracování tónu, kdy kvartové tvary se lépe poddají prstovému vibratu apod.)
Vzorec: č5, č8 (kvartový tvar)
Obecná poučka: O vztahu power chordů a tercie jsme hovořili v minulých dvou dílech. Kvartový tvar power chordu vznikne tak, že z kvintkvartového tvaru odejmeme základní kořenový tón (nebo si ho tam jen představíme už třeba jen kvůli orientaci na hmatníku). Tím se ruší základní vztah kvintového tvaru, totiž mezi primou a kvintou,n a nastává vztah kvarty mezi kvintou a oktávou, tedy o oktávu zvýšeným základním kořenovým tónem. Tvrzení, že jde o lomené akordy zde neobstojí - i když nejnižší tón není základním tónem, tedy primou, nejde zde, jak jsme si řekli, o akordy v pravém slova smyslu. Navíc jde o obrat harmonického intervalu.
První a druhý příklad: Klasika. Výborná orientace i znělost, dobrá čitelnost tónů a příjemná, lehká uchopitelnost.
Tip č. 1: Oba tóny můžeme hrát jak malým barré (nejčastěji čtvrtým prstem), tak i třetím a čtvrtým prstem. Při záměru hrát jen harmonické intervaly je lepší použít spíše barré.Třetí příklad: Velmi dobrá znělost napříč zvukovým spektrem. Na uchopitelnost je třeba si zvyknout, orientace může být také trochu obtížnější (vzhledem k obecně známým tónům na strunách E a A zcela jistě).
