Hardwarové ovladače softwarových sekvencerů (2. díl)

V minulém čísle Muzikusu jsme se věnovali teorii DAW ovladačů. Dnes se podíváme na některé konkrétní produkty, jejich kategorizaci, různé zaměření a způsoby ovládání.

CME VX klaviatury

Zajímavým, velice komplexním řešením jsou řídicí klaviatury firmy CME, série VX. Tyto řídicí klaviatury jsou nejen klaviaturami (s možností volby od 49 kláves přes 61, 76 až po kladívkových 88), ale také kompletním MIDI ovladačem, FireWire zvukovou kartou, a v neposlední řadě i Mackie kompatibilním ovladačem. Fadery jsou na těchto klaviaturách motorizované, takže je lze použít se vším pohodlím motorizovaných ovladačů. Samozřejmě se v pohodlí ovládání nemohou srovnávat s jednoúčelovými ovladači, ale jako univerzální zařízení jsou velice pozoruhodné.

Ovladače Tascam se zvukovou kartou

Firma Tascam dnes nabízí již zmíněné zvukové karty s kombinací Mackie kompatibilního ovladače (i s vlastními šablonami pro nejpoužívanější sekvencery) s označením FW-1082 a FW-1884. K dispozici jsou stomilimetrové fadery, které jsou pochopitelně motorizované a dotykově citlivé, dále otočný ovladač pro řízení panorami (případně auxů 1 až 8 - volí se tlačítky pro všechny stopy společně) pro každou stopu samostatně. Další otočné ovladače jsou společné a nastavují hodnoty EQ pro aktuálně zvolenou stopu (současně lze nastavovat frekvence, gain i Q). Nechybí ovladače pro pohyb v sekvenceru, včetně in a out značek, tlačítka pro Solo, Mute, Sel (výběr stopy) a Arm Rec (kombinace tlačítek Rec + Sel), čtveřici tlačítek pro pohyb kurzoru (nahoru/dolů/doleva/doprava, Jog Dial kolečko a dokonce i tlačítka pro nepoužívanější klávesové zkratky jako je Save, Save All, Clr Solo, Marker, Loop, Copy, Paste, Cut, Del, Undo a další funkční tlačítka. Jediné, co na ovladačích Tascam postrádám, jsou displeje. Jejich absence výrazně snižuje komfort ovládání zejména v případě větších projektů s větším počtem stop. Naopak fadery, které firma Tascam používá, mi přijdou vynikající (ačkoliv starší ovladače, použité například na FW-1082 nebo ES-2400 mi přijdou osobně lepší, než tyto modernější). Otočné ovladače jsou průměrné a tlačítka mi přijdou sice poměrně hlučná, ale na druhou stranu příjemně velká a nikoliv zbytečně tuhá. Nechybí ani měřáky výstupní úrovně L/R zobrazované pomocí dvanácti LED diod.

Tascam FW-1082 je menší variantou FW-1884. Jakožto zvuková karta nabízí menší počet mikrofonních vstupů a jako ovladač menší počet ovládacích prvků. Chybí například otočné ovladače pro každou stopu (panorama a auxy jsou nastavovány jedním společným ovladačem, vždy pro aktuálně zvolenou stopu). Chybí také tlačítka klávesových zkratek a uživatelsky volitelná tlačítka. Na rozdíl od FW-1884 byly použity starší, dle mého názoru lepší, fadery, ale naopak novější (dle mého názoru horší) tlačítka pro pohyb v sekvenceru. Novější tlačítka jsou zbytečně hlučná a tuhá (ale to u obrovské většiny ovladačů - možná je chyba spíše ve mně).

Expander Tascam FE-8

FE-8 je rozšiřující modul pro výše zmíněný FW-1884, případně FW-1082. Hodí se ale spíše pro FW-1084, s nímž má shodný design a stejné ovladače (fadery se shodují s variantou FW-1884 a ke každému faderu přísluší otočný ovladač). Jednoduše přes FireWire rozhraní lze dosáhnout modulu až se sto dvaceti osmi stopami, jež mohou být simultáně ovládány. Výbava je v podstatě stejná jako část mixu u FW-1884. K dispozici je tedy osm motorizovaných stomilimetrových dlouhých dotykově citlivých faderů. Nad každým z nich je trojice tlačítek Mute, Solo a Sel (případně Arm Rec při kombinace tlačítek Sel + Rec na FW-1884) a otočný ovladač.

Digidesign 003 Factory

Digidesign 003 Factory je ovladač kombinovaný se zvukovou kartou. Existuje i racková verze této zvukové karty, která ale pochopitelně vůbec nefunguje jako ovladač. Digi Factory 003 nabízí podobnou výbavu jako Command|8 (viz dále), ale přece jenom trošku chudší. K dispozici je tedy osm dotykově citlivých sto milimetrů dlouhých motorizovaných faderů, osm otočných ovladačů a tři tlačítka pro každou stopu (Solo, Mute, Select/Record). Ke každé stopě patří měřák výstupní úrovně - pěti segmentový LCD displej - a dále je k dispozici velký globální displej, zobrazující parametry. Nechybí ani Jog Suhttle kolečko, tlačítka pro ovládání pohybu v sekvenceru a další funkční tlačítka. Kladem a zároveň záporem této zvukové karty kombinované s ovladačem je její úzké zaměření na ProTools.

M-Audio ProjectMix I/O

Jedná se o další kombinované zařízení - zvuková karta s DAW ovladačem. Podobně jako konkurenční produkty, i tato zvuková karta nabízí osm analogových vstupů (buď mikrofonních nebo linkových) a dále i vstupy a výstupy digitální. Ovladač nabízí devět sto milimetrů dlouhých dotykově citlivých motorizovaných faderů, z nichž osm je určeno pro řízení jednotlivých stop a devátá slouží jako šavle pro nastavení hlavní výstupní úrovně. Nad každým faderem je čtveřice tlačítek pro natavení Mute, Solo, Select a Record Enable (Arm Rec) každé stopy a nad tlačítky ještě otočný ovladač pro řízení stereopozice nebo jiné přiřazené funkce. Na rozdíl třeba od zvukové karty Tascam FW-1082, je oddělen ovladač pro řízení gainu. Každou stopu lze vizuálně kontrolovat na dvouřádkovém displeji. Z tlačítek pro ovládání sekvenceru je k dispozici klasická pětice (Rew, FF, Stop, Play, Record), nechybí ani Jog Dial kolečko, tlačítka pro ovládání funkcí zoom a další funkční tlačítka. ProjectMix komunikuje s počítačem prostřednictvím FireWire rozhraní, což je pochopitelné i vzhledem k tomu, že je to zároveň zvuková karta. V různých režimech umí oficiálně pracovat s ProTools, ale i Ableton Live, Logic, Cubase, Digital Performer a Sonar. Díky podpoře standardů Mackie Control, Logic Control a HUI ale bude umět spolupracovat i s mnoha dalšími aplikacemi, které tyto standardy využívají. K ProjectMixu v tento okamžik neexistuje žádný firemní rozšiřující modul, který by nabízel větší počet stop pro ovládání. Rozšiřovat by tedy bylo možné pouze pomocí modulů jiných firem. Na ovladači se mi líbí mělký stisk tlačítek. Jak je u mne zvykem, preferoval bych ale ještě jemnější tlačítka. Fadery mi přijdou zbytečně tlusté. Poněkud nepříjemný mi připadá plast pro opření ruky. Jinak je ergonomicky ProjectMix relativně povedený a rozhodně vyvážený.

Alesis MasterControl

Další zvukovou kartou kombinovanou s DAW ovladačem je Alesis MasterControl. Zvuková karta bohužel nabízí pouze dva mikrofonní vstupy. Navíc ovládání gainu je umístěno vzadu vedle konektorů, takže přístup k nim je dost obtížný. Nicméně linkových vstupů je osm. Stejný počet je také analogových výstupů a připojit lze dvoje sluchátka s nezávislou úrovní výstupu, kterou lze ovládat přímo z hlavního panelu. Nechybí ani základní výbava MIDI In/Out a vstup pro nožní přepínač, jakož i digitální ADAT 1 a 2 a S/PDIF. Mile mě překvapila funkce Talkbak přímo z ovladače (tedy funkce pro komunikaci směrem z režie do nahrávací místnosti). Vizuálně lze sledovat i výstupní úroveň signálu L/R (prvního monitorovacího páru). Vizuální kontrola je ale velmi orientační, škála je omezená pouze pěti LED diodami na každý kanál. S počítačem komunikuje MasterControl pomocí FireWire rozhraní. Čelní panel nabízí devět sto milimetrů dlouhých motorizovaných dotykově citlivých faderů, z nichž osm je opět určeno přímo pro jednotlivé stopy, zatímco devatý ovládá celkovou výstupní úroveň. Každý z osmi faderů má nad sebou klasická tlačítka Mute, Solo, Record a Select, nad nimiž je otočný ovladač. Ten je pevně přiřazen třem funkcím, mezi kterými lze přepínat pomocí třech tlačítek (společně pro všech osm stop). Jedná se pochopitelně o panoramu, druhou variantou je Send 1-8 On/Of a poslední variantou je Send 1-8 Level. Přiřazovat funkci Send On/Of otočnému ovladači, který může vysílat hloubku parametru, mi přijde zbytečně naddimenzované. Bohatě by stačilo tlačítko. Nechybí ani klasická pětice tlačítek pro pohyb v sekvenceru, ale ani Jog Dial kolečko. Displej je bohužel společný a příliš malý na to, aby na něm byly zobrazovány informace o jednolitvých stopách. Ergonomie MastrControl mi osobně přijde na vysoké úrovni. Tedy kromě displeje.

Ovladače s dvaceti čtyřmi fadery

Starší Tascam US 2400

V minulosti vyráběla firma Tascam ovladač bez zvukové karty, který se připojoval pomocí USB. Jeho obrovskou výhodou bylo, že nabízel rovnou dvacetčtyři stop, plus jednu Master stopu. Nabízí tedy dvacet pět motorizovaných stomilimetrových dlouhých dotykově citlivých faderů a nad nimi dvacet čtyři otočných ovladačů pro nastavení panoramy (případně jiného zvoleného parametru) každého kanálu. Nechybí ani zmíněná tlačítka pro ovládání sekvenceru, Jog Dial a další nejpoužívanější funkční tlačítka. Opět ale chybí displej, což už je vzhledem k počtu stop opravdu docela problém. LED diody v prstenci okolo otočného ovladače pro panoramu mohou ukazovat umístění ovladače (je tedy v podstatě motorizovaný) a nebo se dá ovladač přepnout do režimu, kdy LED diody zobrazují výstupní úroveň hlasitosti (Level Meter) každé stopy, což je hodně zajímavé řešení. K dispozici byly šablony připravené speciálně pro konkrétní sekvencery, ale také Mackie kompatibilní šablona. Tento ovladač se prodával pod označením Tascam US-2400 a jedinečný byl právě svými dvaceti čtyřmi stopami, ale také joystickem pro ovládání panorami v prostoru (například 5.1). Tento ovladač vysílal hodnoty pro aktuálně zvolenou stopu. Dodneška se jedná o jeden z mála ovladačů, pomocí kterého lze řídit panoramu i v prostoru. Nevýhodou tohoto ovladače, kromě absence displeje, je snad jen to, že už se nevyrábí a obtížně se shání.

Mixed Logic M24

Dalším dvacetičtyřstopým ovladačem je Mixed Logic M24. Jedná se o poměrně vintage vypadající ovladač, který je ale vybaven velice moderně. Nabízí dvacet čtyři sto milimetrů dlouhých, dotykově citlivých motorizovaných faderů v základní výbavě. Nad každou šavlí je čtveřice tlačítek Select, Solo, Mute a Soft. Poslední tlačítko slouží k uživatelsky přiřaditelné funkci. Nad každým tlačítkem je vlastní LED dioda pro zobrazování stavu. Nad všemi tlačítky je pak pro každou stopu otočný ovladač pro řízení stereopozice. Pro řízení pohybu v sekvenceru je k dispozici klasická pětice tlačítek, jakož i Jog Dial, který lze přepnout do režimu Scrub. Nechybí ani tlačítka pro Zoom. Nad těmito tlačítky jsou tlačítka pro přepínání na další stopy a případně řízení režimu automatizace (Read/Write). Následuje sekce s kompletním nastavením čtyřpásmového ekvalizéru s tím, že u každého pásma lze řídit gain, frekvenci a Q. jednotlivá pásma lze pomocí tlačítek zapnout a vypnout a nebo nastavit i typ křivky jednotlivých pásem. Displej je jeden společný pro všechny stopy a poněkud nešťastně umístěný mimo fadery. Přehlednost stop není tedy tak vysoká jako u jiných ovladačů, kde jsou displeje právě přímo nad šavlemi. Ovladač komunikuje s počítačem pomocí USB rozhraní. Nechybí ale ani tři MIDI vstupy a MIDI výstupy, pomocí kterých lze připojit další tři MIDI zařízení, ať už s bude jednat o syntezátory, sekvencery nebo třeba další MIDI DAW ovladače, jako třeba starší Mackie Control C4. Není ale také problém připojit k jednomu počítači více modulů M24. Pracovat umí s aplikacemi Cubase, Nuendo, Pro Tools (LE, TDM i HD), Digital Performer, Logic, Ableton Live, Sonar, ale například i s konzolami Yamaha DSP Factory C-Mexx a C-Console a také s Yamaha PM1D digitálním mixem. Rozměry M24 jsou 952,5 x 419,1 x 152,4 mm a hmotnost je 17,6 kg. Rozhodně se tedy nejedná o nějakého drobečka.

Ovladače s osmi fadery

Behringer BCF2000 pro začátečníky

Všechny výše zmíněné ovladače mají fadery nejen motorizované, ale také dotykově citlivé, takže s nimi lze pracovat i se sekvencerem v režimu Touch, aniž by se s námi o svou polohu přetahovaly. Ovladač Behringer BCF2000 má osm motorizovaných šedesát milimetrů dlouhých faderů, které dotykově citlivé nejsou. K dispozici je osm otočných ovladačů nad každým faderem, kterými se nastavuje stereopozice. Nad nimi je šestnáct tlačítek pro ovládání funkcí Solo, Mute a Select nebo Rec jednotlivých stop. Tato tlačítka mohou být volně programovatelná. Vpravo je soustava deseti tlačítek, pomocí nichž se ovládá pohyb v časové ose sekvenceru, jakož i různé režimy BCF, podle nichž se pak řídí různé vlastnosti ostatních ovladačů. K dispozici je i displej. Umí ale zobrazovat pouze čtyři znaky (každý sestává ze sedmi segmentů), rozhodně se na něm nezobrazují aktuální hodnoty nastavovaných parametrů (ať uživatelem nebo řízené ze sekvenceru). Behringer BCF2000 nabízí režimy specializované přímo pro Cubase, Sonar, Logic nebo jiné sekvencery, ale umí se také chovat jako Mackie kompatibilní zařízení. Jeden z režimů je určen pro funkce Learn. Vysílá tedy různé MIDI události, které nejsou nijak specifikované. Těmto událostem lze v hostitelské aplikaci přiřadit libovolnou funkci. Toto programování lze provádět buď přímo hardwarově a nebo je na stránkách výrobce k dispozici volně stažitelná aplikace (Java), v níž lze veškeré nastavení naprogramovat. Přesto, že by měla být aplikace kompatibilní napříč platformami, na Mac OS X se mi tato aplikace sice rozběhla, ale funkce vůbec nefungovaly. Přesto, že jsem zkoušel různé verze OS i Javy. V operačním systému Windows jsem byl úspěšnější, ale ani tam nedosahovala úspěšnost sta procent. Opět záleželo na verzi Javy a bohužel není pravdou, že nová verze byla oproti starším úspěšnější. K ovladači BCF 2000 existuje ještě verze, která obsahuje pouze otočné ovladače, které jsou také motorizované, respektive hodnotu ukazují pomocí LED diod v prstenci okolo otočného ovladače. Jmenuje se Behringer BCR2000 a nabízí celkem dvacet čtyři otočných ovladačů, šestnáct funkčních tlačítek a další tlačítka pro programování. Vzhledem k ceně se často jedná o startovní ovladač pro DAW. Přesto je kompatibilní s mnohými softwary jako je Cubase, Nuendo, Ableton Live, Reason, Sonar, ale i Pro Tools. Kompatibilní je i s Mac OS X. Ale vzhledem k jeho omezujícím funkcím a ne tak vynikajícímu technickému zpracování (například motory jsou při pohybu relativně hlučné) bývá časem vyměněn za některý vyšší model jiné firmy.

Standard Mackie Control

Asi nejznámějšími ovladači jsou Mackie Control (dříve tento ovladač patřil firmě Emagic, která je autorem sekvenceru Logic, jež dnes běží pod taktovkou Apple). Starší generace komunikovala pouze klasickým MIDI protokolem a také se připojovala přes klasické MIDI pětikolíky. MIDI přenos dat je velice pomalý, takže i reakce Mackie Control je jaksi línější. Teoreticky bylo možné připojit libovolný počet rozšiřujících modulů, záleželo jen na počtu volných MIDI portů pro transfer dat do počítače a z něho ven. K dispozici jsou dva rozšiřující moduly. Jedním je Mackie Control Extender (nabízí dalších osm stop) a Mackie Control C4 (třicet dva otočných ovladačů pro libovolně přiřaditelné parametry - přiřazení se děje pomocí speciálního softwaru). Novější verze Mackie Control Universal Pro již s počítačem komunikuje přes USB, což je především výrazně rychlejší, ale i pohodlnější a umožňuje to nejen snazší připojení samotného základního modulu, ale i dalších rozšiřujících modulů. Kromě tohoto a desginu, v podstatě Mackie Control Universal nedoznal žádných zásadních jiných změn. K dispozici jsou stále rozšiřující moduly Mackie Control Extender Pro a C4 Pro, se stejnými vlastnostmi jako starší modely Extender a C4. To vše je asi důkazem vysoké kvality a velice promyšleného zařízení. Pochopitelně nechybí displej zobrazující informace pro jednotlivé stopy (může zobrazovat buď názvy stop a nebo aktuální hodnoty; přepíná se pomocí jednoho tlačítka pro všechny stopy), ale i hlavní displej s hodinami, který je shodný s hlavními hodinami sekvenceru (ať již tento zobrazuje SMPTE kód, takty, doby a tiky nebo samply), ale dá se i samostatně přepínat mezi takty (dobami, atd.) a SMPTE. K dispozici je spousta funkčních tlačítek, šablon (ve starší MIDI verzi byly šablony trošku pozoruhodně vytvořeny jako papírové čtvrtky s dírkami pro jednotlivá tlačítka, což je velmi praktické a dobře použitelné i při střídání sekvencerů. Tyto papírové čtvrtky se přiloží na příslušné místo, a tak mají správný popis nad tlačítky jak uživatelé Cubase, tak Nuendo, Logicu, Digital Performeru, Sonaru, aj. Fadery jsou sto milimetrů dlouhé a pochopitelně motorizované a dotykově citlivé. K dispozici je řada tlačítek, ať již pro každé stopy sada Select, Mute, Solo, Rec nebo sekce automatizace pro přepínání mezi režimy Read/Off, Write, Trim, Touch, latch, ale i tlačítka simulující klávesnici (Ctrl a Apple/Alt), tlačítka pro přímé funkce Save, Undo, Cancel a Enter, tlačítka pro zobrazení MIDI stop, vstupů, audio stop, instrumentů, auxů, bussů, výstupů a nebo uživatelské volby a osm uživatelsky nastavitelných tlačítek. Otočné ovladače mohou kromě stereopozice řídit EQ, sendy, parametry plug-inů i virtuálních nástrojů atd. Mackie Control jsou dodnes jistým standardem nabízejícím univerzální použití, ale i vysokou kvalitu zpracování a komfort ovládání. Ergonomie je na velice vysoké úrovni, a dokonce ani mně nepřijdou tlačítka zbytečně moc tuhá a hlučná.

Digidesign Command|8

Command|8 nabízí osm dotykově citlivých sto milimetrů dlouhých motorizovaných faderů, stejně jako běžné ovladače této třídy. Vzhledem k tomu, že se jedná o specializovaný ovladač k sekvencerům Pro Tools, jsou funkce tohoto ovladače přesně specifikované. Command|8 informuje o hodnotě aktuálně nastavovaných parametrů prostřednictvím LCD displeje. Navíc jsou u každého faderu vlastní měřáky (pět LED diod) pro vizuální kontrolu výstupní úrovně dané stopy. Otočné ovladače jsou také vybaveny prstencem LED diod, které zobrazují aktuální hodnotu zvoleného parametru. Pod otočnými ovladači je tlačítko používané jako Select nebo Arm Rec a pod nimi dvě tlačítka pro Solo a Mute. Naopak nad otočnými ovladači jsou tlačítka pro vyvolání některých funkcí Pro Tools, jako jsou EQ, Dynamics (insert efekty upravující dynamiku, jako jsou kompresor, expander, limitér), Insert a Pan/Send/PRE. V levé části je možné volit mezi pěti zobrazeními konzolí, jakož i volit nastavení otočných ovladačů. K dispozici je rychlé tlačítko pro zjišťování mono kompatibility, ale i tlačítka simulující klasickou klávesnici, které vysílají například Apple/Ctl, Opt/Alt All, Shift/Add a Ctl/Clutch. V pravé sekci chybí trošku překvapivě Jog Dial kolečko. Místo něj je čtveřice šipek, které lze použít právě jako šipky klávesnice a nebo pro Zoom. v této sekci je další sada funkčních tlačítek a samozřejmě i šestice tlačítek pro pohyb v sekvenceru (Rtz, Rew, Fwd, Stop, Play a Rec). Command|8 zároveň funguje jako monitorovací stanice. Připojit lze jeden MIDI vstup a dva MIDI výstupy. S počítačem zařízení komunikuje pomocí USB.

Radikal Technologies SAC 2.2

Radikal Technologies SAC 2.2 je univerzální ovladač s devíti sto milimetrů dlouhými dotykově citlivými motorizovanými fadery pro osm stop a Master stopu. Designérské řešení je trošku atypické, protože jsou od sebe tlačítky odděleny první čtyři stopy od dalších čtyřech stop a Master stopy. Nad jednotlivými stopami nechybí vlastní displej pro zobrazování názvů stop a hodnoty aktuálního parametru, jakož i druhý samostatný displej zobrazující časový kód. Nechybí ani Jog Shuttle. K dispozici jsou další čtyři nezávislé otočné ovladače, jimž lze přiřadit vlastní funkce (například úrovně sendů dané stopy). I tyto ovladače mají svůj displej, což je velice příjemné. Kromě tlačítek rozdělujících fadery, z nichž některá jsou uživatelsky přiřaditelná, jiná mají funkci přiřazenou již výrobcem, je k dispozici dalších deset uživatelských tlačítek a další tlačítka s pevnou funkcí od výrobce. Výhodou mnoha uživatelských tlačítek je, že si každý může nastavit SAC 2.2 tak, jak sám potřebuje. Chybí ale bohužel popisky, takže výsledek může být paradoxně nepřehledný, neintuitivní a lze se snadno ztratit. Případné šablony jsou řešeny podobně jako u Mackie, pomocí přikládaných karet. Radikal SAC 2.2 (stejně jako jeho předchůdce SAC-SK) je možné rozšířit o další osm stop pomocí modulu Radikal Technologies SAC-8X. Ten kromě osmi faderů nabízí opět i osm otočných ovladačů s vlastními displejem, dvě tlačítka pro každou stopu a sadu funkčních tlačítek (tentokrát čtrnáct). Ergonomie je podle mého názoru na hodně vysoké úrovni. Problémy jsou ale s kompatibilitou a s nižší uživatelskou základnou, která má za následek také pomalejší support. S počítačem komunikuje Radikal SAC 2.2 pomocí USB a funguje zároveň jako USB HUB (k dispozici jsou další čtyři USB porty). Nechybí ani trojice MIDI In/Out/Thru.

Euphonix MC Mix a MC Control

Poměrně nový ovladač, který získal cenu Technical Excellence & Creativity (TEC) 2008 v kategorii malých konzolí, je od fimry Euphonix, která je na trhu již dvacet let. Produkty se jmenují MC Mix, MC Control a nově i MC Transport (ten trošku vybočuje z řady klasických DAW ovladačů). MC Mix nabízí osm motorizovaných dotykově citlivých sto milimetrů dlouhých faderů, stejný počet motorizovaných otočných ovladačů, tlačítka pro řízení automatizace a další funkční tlačítka. K dispozici jsou displeje podrobně zobrazující nastavované parametry. Výhodou tohoto ovladače jsou jeho poměrně malé rozměry (420 x 238 x 30 mm) a nízká hmotnost (2,2 kg). K počítači se připojuje pomocí ethernetu, což má za následek výrazně rychlejší komunikaci, než je tomu u USB i FireWire ovladačů, nemluvě o MIDI komunikaci. Díky kompatibilitě s EuCon, HUI a Mackie Control protokoly spolupracuje s mnoha aplikacemi, jako Apple Logic Pro, Steinberg Cubase a Nuendo, Apogee Maestro of Symphony, Ableton Live, MOTU Digital Performer, Apple Final Cut Pro, Logic Pro a Soundtrack Pro, Digidesign Pro Tools, Propellerheads Reason a dalšími. Celkem je možné k jednomu počítači připojit čtyři modely a tak dosáhnout až třiceti dvou stop (v případě čtyřech MC Mix, ale kombinovat lze libovolně s MC Control a MC Transport). MC Control, který je mimochodem, vítězem jiné ceny - MIPA 2008 pro nejlepší záznamový hardware - nabízí ovladače pro pohyb v sekvenceru (poněkud netypicky uspořádané po obvodu výseku z kružnice, respektive Jog Dial kolečka), jakož i funkční kolečko pro Jog/Shuttle/Zoom, čtyři motorizované, dotykově citlivé fadery a osm otočných ovladačů shodných s těmi z MC Mix. Displej je koncipovaný nikoliv pouze jako informativní plocha, ale jako řídicí jednotka. Jedná se o dotykově citlivý displej, pomocí něhož lze ovladače programovat, přistupovat k nejčastěji používaným funkcím, atd. Tato jednotka komunikuje s počítačem také přes ethernet a kromě toho, že je široká pět set milimetrů, má stejné rozměry a hmotnost jako MC Mix. MC Transport je vlastně „pouze“ Jog Dial kolečko, šest uživatelsky volitelných tlačítek a dalších sedm tlačítek uspořádaných do půlkruhu nad Jog kolečkem. K dispozici je také plnohodnotná numerická klávesnice a displej zobrazující Time Code. Ergonomie těchto menších Euphonix DAW kontrolérů (firma vyrábí i velké stoly, obsahující spoustu dalších ovladačů, včetně třeba i zabudované klasické klávesnice), je vynikající. Tlačítka nejsou vůbec tuhá, otočné ovladače padnou do ruky a ovládání je intuitivní (zejména díky MC Controlu). Testy této tzv. artist série byly nebo budou k dispozici v nedávných (nebo brzkých) číslech Muzikusu.

Ovladače s jedním faderem

Frontier AlphaTrack

Mezi ovladače s jediným faderem patří například Frontier AlphaTrack. Tento relativně maličký ovladač nabízí jeden sto milimetrů dlouhý motorizovaný fader a tři otočné ovladače (bohužel krokové s poměrně tuhým krokem), jejichž fukce lze přepínat. Dále jsou k dispozici tlačítka pro řízení pohybu v sekvenceru (FW, RW, Play, Stop, Record) a další funkční tlačítka například pro rychlé vkládání značek, aktivace smyčky, posun po stopách (fader a ostatní ovladače reagují na data z aktuálně zvolené stopy), tlačítko Flip pro přehození funkce ovladačů Fader a Pan (pomocí faderu lze tedy nastavovat hodnotu Pan), pro každou stopu nechybí ani tlačítka Rec, Solo a Mute. K dispozici je také tlačítko Shift, které rozšiřuje možnosti AlphaTracku. Po jeho stisknutí se mění funkce jednotlivých tlačítek. Šablony pro jednotlivé sekvencery jsou k dispozici v pdf. Neobvykle je vyřešen pohyb v sekvenceru, pro nějž slouží páskový ovladač (Ribbon Controller). V podstatě je tak nahrazeno Jog Dial kolečko pro Scrub i Shuttle a zároveň tlačítka pro skok na předešlou nebo následující značku. Nechybí ani displej, který zobrazuje hodnoty aktuálně vysílaných nebo přijímaných dat, jakož ani ledky pro indikaci stavu automatizace - Read (zelená), Write (červená) nebo Any Solo pro zobrazení, že v některé stopě je zapnuté Solo, což se hodí v okamžiku, kdy najednou zjistíme, že neslyšíme to, co chceme. Čtyři funkční tlačítka jsou volně programovatelná, v podstatě vysílají klávesové zkratky. Tato tlačítka jsou programovatelná i s tlačítkem Shift, celkem lze tedy naprogramovat osm vlastních funkcí. Připojit lze i nožní ovladač, který vysílá data pro spuštění záznamu. Výhodou tohoto ovladače je jeho mobilní provedení a univerzálnost. Bohužel ale malý univerzální ovladač nemusí nabízet takový komfort jako větší nebo na jeden konkrétní sekvencer úzce specializované ovladače. Osobně bych tomuto ovladači vytkl ještě trošku slabší technické zpracování, které se projeví jednak v tom, že jednotlivé díly plastu na sobě nesedí úplně přesně, ale bohužel i v tom, že se některé kusy na stole mírně houpají (čtyři podložky v rozích nejsou stejně silné), což je pochopitelně poněkud nepohodlné. Na druhou stranu je vidět, že se inženýři při návrhu zamýšleli a celý produkt je velmi ergonomický a nabízí přesně takové funkce, které člověk pro svou práci potřebuje.

PreSonus FaderPort

Podobným řešením je i PreSonus FaderPort. Nabízí také jeden motorizovaný sto milimetrů dlouhý, dotykově citlivý fader a jeden otočný ovladač. Na rozdíl od AlphaTracku je ještě jednodušší, nabízí méně ovladačů a chybí mu displej. Pro aktuálně zvolenou stopu lze použít tlačítka Mute, Solo a Rec. Samozřejmě lze listovat mezi stopami, a to buď po jedné dopředu a vzad nebo po stisknutí tlačítka Bank po bancích. Rychle lze skočit na výstupní stopy. Rychlí přístup je i k režimům automatizace díky tlačítkům Read, Write, Touch a Off. PreSonus počítá s klasickým zobrazenm oken, a tak je možné aktivovat okna Mix, Project a Transport. Nechybí tlačítko pro vyslání Undo, případně Redo. Pro pohyb v sekvenceru je k dispozici pět tlačítek, ale je možné využít i Punch, skok na Start a End, Mark, Preview a Next, ale i aktivovat/deaktivovat smyčku. Ergonomie není na tak vysoké úrovni jako u větších ovladačů. Kvůli absenci displeje je neustálý vizuální kontakt s monitorem počítače i nadále naprostou nutností. Ovladač lze spíše použít pro záznam automatizační křivky, případně jako klávesové zkratky pro pár předdefinovaných funkcí. Jedná se spíše o jednoduché řešení pro začátečníky. Tomu ale odpovídá i nížší pořizovací cena.

Úzce specializovaný Steinberg CC121

Firma Steinberg nedávno vydala ve spolupráci s firmou Yamaha svůj specializovaný ovladač pro sekvencery Cubase a Nuendo. CC121 nabízí jeden motorizovaný sto milimetrů dlouhý fader a ovladač stereopozice. Vedle faderu jsou k dispozici tlačítka pro ovládání stopy, jako je Solo, Mute, ArmRec, ale i tlačítko pro aktivaci Explorer okna, okna s virtuálním nástrojem atd. K dispozici je i kompletní integrovaný čtyřpásmový ekvalizér, tedy celkem dvanáct otočných ovladačů ve čtyřech sloupcích (jednotlivá pásma) a třech řádcích (Gain, Freq, Q). Specialitou tohoto ovladače je dynamicky se přiřazující otočný ovladač, který mění hodnotu toho parametru, nad nímž je aktuálně kurzor myši. K dispozici jsou ještě čtyři funkční tlačítka, jimž lze parametry v Cubase volně přiřadit, jeden volně programovatelný otočný ovladač a pedál (přepínač). Test tohoto ovladače lze najít ve starším čísle Muzikusu.

Velké stoly

Ovladače Digidesign

Když už jsem se zmínil o úzce specializovaných ovladačích pro jeden sekvencer, nemohu nezmínit obrovské ovladače Digidesign, které jsou úzce spojeny se sekvencery Pro Tools. Jejich výhodou je, že jsou tak úzce propojeny se softwarem, že jsou jednotlivé ovladače přesně cílené. Sofistikovanost těch největších ovladačů dosahuje dokonalosti a s jejich použitím už není vůbec potřeba sahat na klávesnici nebo myš počítače (nemluvě o tom, že takový kontrolér také trackball obsahuje). Mezi tyto velké kontroléry patří například Command|24, s dvaceti čtařmi fadery a mnoha dalšími ovladači a měřáky, specializovanými přímo pro Pro Tools.

WK-Audio ID Controller pro Nuendo

WK-Audio nabízí profesionální ovladače pro sekvencer Nuendo. Jedná se o modulární systém, který lze podle potřeby sestavovat a rozšiřovat. Základ tvoří Controller ID-Edit. Kromě Jog Dial kolečka a Trackballu, které dominují designu, je k dispozici spousta tlačítek pro ovládání všech myslitelných funkcí Nuenda, včetně ASCII klávesnice. S počítačem komunikuje ovladač pomocí USB rozhraní. K dispozici nejsou klasické displeje pro sledování nastavovaných hodnot, zato jsou k dispozici metery (jako rozšiřující modul). Další jednotka nabízí dvanáct motorizovaných a dotykově citlivých faderů s délkou sto milimetrů, pomocí kterých lze nastavovat parametry pro dvánáct stop. K dispozici jsou opět měřáky (jako rozšiřující modul), pro každou stopu dva (pro stereo stopy), ale tentokrát i displeje pro sledování aktuálních hodnot. Vedle sebe lze připojit až deset těchto rozšiřujících modulů. Celkem lze tedy ovládat až sto dvacet stop najednou. Modul s fadery lze použít i samostatně, jako DAW mixer. Dále je možné rozšiřovat moduly o další otočné ovladače a tlačítka s různými funkcemi, které jsou buď pevně přiřazené a nebo lze jejich funkce volně programovat. Dále lze ovladač rozšiřovat o měřáky hlasitosti na vstupech, výstupech nebo jednotlivých return či aux stopách, podle nastavení. Ve výsledku lze vytvořit ovladač, který vypadá jako velký profesionální mixážní pult s mnoha funkcemi a vlastnostmi, jimiž se řídí přímo Nuendo. Nuendo je pak možné plně ovládat hardwarem, jako bychom vůbec nepracovali se softwarem.

SmartConsole Tango

Tango kombinuje fyzický ovladač s osmi motorizovanými sto milimetrů dlouhými dotykově citlivými fadery, spoustou tlačítek a dalších ovladačů, s dvaadvacetipalcovou dotykovou obrazovkou (16:9). Právě Touch Screen dělá Tango zajímavým DAW ovladačem. Na něm se zobrazují všechny potřebné hodnoty parametrů, a to nejen číselně, ale i vizuálně. Navíc lze všechny parametry zároveň i měnit, stejně jako by se měnily pomocí myši na počítači. Zobrazovat lze různé předdefinované obrazovky, jako jsou například General Mixing, ADR recording, Sound Effects Spotting, Music Composition a další. Zároveň je ale displej graficky modulární. Kromě jiného lze na displej zobrazit také klasickou klávesnici a z ní pak ovládat sekvencer nebo popisovat stopy a využívat další funkce. Tango je kompatibilní se sekvencery Logic 8, Nuendo 4, Cubase 4, Cubase 5, Pro Tools, Final Cut Pro a Pyramix. S počítačem zařízení komunikuje pomocí ethernetu. Jedná se o pozoruhodný produkt, který je vysoce profesionální a ergonomický, přesto že je relativně malý. Nevýhodu spatřuji v tom, že displej není multi-touch, takže přímo z něj je možné měnit pouze jeden parametr.

Speciální ovladač

Jazzmutant

Firma Jazzmutant nabízí netypické ovladače. Jedná se v podstatě o dotykové obrazovky (multi-touch screen), na nichž se zobrazují různé ovladače (objekty) v závislosti na volbě. Na rozdíl od běžných dotykových LCD monitorů, tyto ovladače zvládají více dotyků současně. Takže například při zobrazeném mixážním pultu je možné nastavovat hlasitosti více stop současně nebo nastavovat hlasitost a zároveň stereopozici jedné stopy atd. Jazzmutant Lemur je koncipován jako MIDI kontrolér, zatímco Dexter je zaměřen právě jako ovladač pro softwarové DAW. Kompatibilní je s Logic Pro, Cubase, Nuendo a Sonarem. Nabízí přímý přístup k jednotlivým stopám, včetně Insertů a Bus Sendům, Surround panningu, křivkám EQ, atd. Firma Jazzmutant vytvořila aktualizaci softwaru, pomocí které je možné mít v jednom zařízení nainstalován jak Lemur tak Dexter. Pokud se chceme mezi ovladači přepnout, je nutné zařízení vypnout a znovu zapnout. S počítačem komunikuje přes ethernet. Jedná se o velice zajímavé moderní a futuristické řešení. Výhodou je, že si může každý uživatel naprogramovat potřebné ovladače a umístit na potřebné místo (ve verzi Lemur). Nevýhodou naopak je, že přesto, že se jedná o hardwarový ovladač, stejně se chová spíše jako softwarový ovladač. Výhoda HW ovladače, že má své fyzické ovladače na svém pevném místě, mohu na něj rychle sáhnout a vím, kde co hledat, aniž bych se musel na ovladač koukat, zde odpadá. Výsledkem tedy je, že uživatel nekouká na LCD/monitor počítače, ale na LCD Touch Screen.

Závěr

Ovladačů, které slouží pro řízení sekvenceru je dnes již na trhu celá řada s různými vlastnostmi. Uživatel si může vybírat od univerzálních ovladačů s jedním faderem a jedním otočným ovladačem pro nastavení stereopozice dané stopy přes univerzální nebo specializované vícestopé ovladače, až po obrovské ovladače specialiované na konkrétní jeden software, které v obsahují třeba i klasickou klávesnici počítače a na místo myši používají trackball. Na trhu už je také poměrně dost těchto zařízení, která jsou navíc kombinovaná se zvukovou kartou a dají se tak dobře použít nejen jako ovladač, ale i jako klasický digitální mixážní pult i pro živé hraní (a to někdy i bez počítače). Cena se odvíjí od použitých materiálů, vybavení a sofistikovanosti (počtu konkrétních ovladačů, ale i měřáků a displejů). Nedá se říct, že by momentálně nějaká firma vyloženě čněla nad jinými a byla výrazně vepředu před ostatními nebo jiná zásadně zaostávala. Všechny nabízejí poměrně vyvážený standard, často pro velice univerzální použití (což je díky tomu, že existuje jen relativně málo, zato však kvalitních, standardů, které se v této oblasti používají, a tak se zařízení nerozmělňují do mnoha nekompatibilních standardů). Proto je pouze a jen na uživateli, který ovladač mu sedne způsobem ovládání a filozofií, ale i počtem ovladačů, ergonomií, jemu vlastním a specifickým způsobem práce se sekvencerem a v neposlední řadě, i tím, co si může finančně dovolit. Rozhodně se vždy vyplatí si ovladač zkusit na vlastní kůži, osahat si jej pokud možno přímo se sekvencerem, který kdo používá.