10/2004

Editorial

  • Říjnové číslo Muzikusu je na světě a s ním i další CD. Přirovnal bych to k rozjetému vlaku. Jak jednou naskočíte, tak už se blbě vyskakuje. Takže nezbývá než přikládat pod kotel a jet... Aby ta jízda byla co nejpříjemnější pro vás i pro nás, musíme si navzájem říci, co je v pohodě a co ne. Naší řečí k vám je právě ono CD, na němž se snažíme přinést to, co si myslíme, že by se k časopisu Muzikus hodilo nejlépe. Píši o tom proto, že se již některé hlasy ozvaly. A dělily se

    v podstatě na dva tábory. Na tábor designu a na tábor obsahové stránky. Bylo viditelné, jak někdo, kdo má blíže k počítačům, akcentuje právě stránku

    designu, a naopak někdo, kdo Muzikus vnímá jako pomocníka pro svůj muzikantský život, jde spíše po věcech, které by na CD chtěl nalézt. I pro nás je zatím hádankou, kde se hranice mezi těmito poněkud nesourodými světy nachází, a rádi bychom ji s vaší

    pomocí našli. Je nasnadě, že pod tímto úhlem pohledu ona dvacka navíc může pro někoho znamenat, že si Muzikus nekoupí, ať už z toho či onoho důvodu. Použiji sice dost laciné, ale myslím, že reálné, přirovnání. Je to jen jedno pivo měsíčně... Určitě by se

    dalo přijít s dokonalým projektem, který by samozřejmě pohltil daleko více času, sil..., ale nakonec by vám stejně nemusel vyhovovat. Je to i věcí zvyku a objevování. Muzikus tu je čtrnáct let ve své tištěné formě - a najednou nestačí si jen sednout na kanape a číst.

    Pokud jste očekávali, že by se v tomto čísle mohla objevit reportáž z Hudebního veletrhu, tak je to bohužel technicky nemožné, protože tyto řádky, které jsou posledním příspěvkem

    do říjnového čísla před odchodem do tiskárny, jsou psány týden před začátkem výstavy. Ale v dalším, listopadovém, čísle věnujeme dění veletrhu ve Veletržním paláci celé téma měsíce.

    Samozřejmě nemohu ponechat bez povšimnutí ani nový design tištěné verze, jenž jste většinou kvitovali kladně. I zde samozřejmě reflektujeme vaše připomínky, které budeme průběžně dolaďovat a cizelovat. Připomínky o písmu, přehlednosti, barvách... Ale neberte nám možnost

    také vás vést a ukázat vám něco nového. Něco, o čem si myslíme, že je správné, a věříme, že čas, ale především vy nám dáte za pravdu.

    Elektronické vydání
Vladimír Švanda
Vladimír Švanda, 30. 9. 2004

Články v tomto čísle