Po Hudebním veletrhu jste jistě všichni plní odhodlání a pilně cvičíte, není-liž pravda? Na cédéčku najdete ještě jednou červený domeček. Nepůjde nám tentokrát o sólovou hru, ale o doprovod. Na jedné verzi hraje celá kapela, poslouchejte, co hraje váš nástroj. V ostatních verzích vždy jeden nástroj chybí - jeho doplnění je na vás. Bubeníci mají ve verzi bez bicích po celou skladbu metronom. Tak vzhůru do toho, nezapomínejte, že doprovázením strávíte při hraní s kapelou nejvíc času!
A ještě pro úplnost forma skladby:
// G7 / C7 / G7 / G7 /
/ C7 / C7 / G7 / G7 /
/ D7 / C7 / G7 / D7 //
P.S.: V říjnu opět začínají jam sessiony v hudební škole Come To Jam: 7. 10. Rock Jam a 18. 10. Jazz Jam.
Hraní melodických linek v oktávách
Milí hudební kolegové, jako téma do tohoto malého workšopíku školy Come To Jam jsem pro tentokráte vybral stručný návod, jak velice jednoduše pomocí intervalu jedné oktávy (hrané harmonicky) obohatit svůj výrazový rejstřík, a to jak při hraní melodických linek či sól, tak i vlastně doprovodné hry. Nejedná se o nic jednoduššího, než k vámi hranému tónu prostě přidat (buď nahoru, či dolů) jednu oktávu. Celkový zvuk melodické linky se tím pochopitelně zhutní, příjemně zabarví a hlavně zvýrazní. Ostatně doporučuji pro představu si poslechnout nahrávky např. Pata Methenyho, Wese Mongomeryho, Hirama Bullocka, Robbena Forda, Joa Satrianiho a mnoho a mnoho dalších. Tak tedy - jak tyto oktávy hrát? Existuje několik způsobů a každý má trochu odlišnou výslednou barvu, takže doporučuji všechny vyzkoušet a pak jen vybrat ten nejlíp pro daný part znějící. První možností, jak interval jedné oktávy harmonicky zahrát, je zcela se vyhnout prázdné prostřední struně, která vždy mezi oktávami leží. (například budu-li hrát tón c1 a c2, leží mezi nimi struna h) a zahrát jeden tón palcem či trsátkem a druhým prsteníkem či prostředníkem (obrázek 1) pravé ruky. Takto nám vznikne velmi konkrétní zvuk. U této techniky dbejte především vždy na perfektní koordinaci prstů pravé ruky, zvláště při kombinaci trsátka a prsteníku.
Druhá věc, na niž je potřeba dát pozor, je, aby oba dva tóny měly stejnou dynamiku. Vůbec použití kombinace trsátka a prstů vám může hodně zlepšit váš výrazový rejstřík. Jiným způsobem, který je možná častěji používaný, je využití prázdné struny mezi oktávami jako perkusivního tónu. (Někdy se dají občas přidat jako perkuse ostatní prázdné zatlumené struny). Jak tedy oktávu chytit? Uvedu příklad třeba oktávy na tónu c. Prvním prstem tedy chytnu tón c a nakloním ho tak, abych zbývající části bříška prstu utlumil v našem příkladu struhu h, dále malíkem zmáčkneme tón c o oktávu výše, a aby se nám nerozeznělo éčko, rovněž ho zbývající částí malíku můžeme utlumit. No, uff, to se to špatně popisuje, třeba lépe poslouží fotografie (obrázek 2).
Tak a teď vše, co držíme, zahrajeme. Zde byste měli dávat pozor hlavně na to, aby vám nezněly prázdné struny. Takže bych to zkoušel zprvu velmi pomalu. Celkový zvuk můžeme ještě dost ovlivnit, zahrajeme-li tento hmat trsátkem či švihem palcem pravé ruky. Takto hrané oktávy se dají dobře využít nejen při sólové hře, ale dobře znějí i v kombinaci s akordy při beglajtech. Ať už jeden či druhý způsob, cvičte opravdu pomalu a dbejte na čistotu tónu. Asi bych nejprve začal hraním jednoduchých melodií (dají se cvičit i stupnice či rozklady akordů, a tím zabijete dvě mouchy jednou ranou) nejprve na jedné struně a pak postupně přidávat další.
Snad jsem vás tedy mohl aspoň malinko inspirovat, přeji hodně úspěchů.
