Přichází chvíle, kdy se dostáváme ke spojení bicích, baskytary i kytary. Kombinace pouhých tří nástrojů nabízí bohaté možnosti. Aranžér se soustředí na to, jak co nejlépe stylizovat harmonii, hlasy či rytmus, zvukař jej doplní tipy, jak instrumentaci pomoci např. korekcemi nebo prostorovým rozestavěním nástrojů.
Kde si barvy baskytary a kytary škodí a kde ne?
Aranžér
V minulém článku jsme rozebírali, jak ovlivňují jednotlivá pásma alikvótů barvu zkreslené (stejně i čisté) kytary. Nyní se nám tato znalost bude hodit. Srovnáme totiž, kde se střetávají kytarová a baskytarová těžiště vyšších harmonických a kde naopak ne.
Spektrum baskytary
Zopakujme si, že fundamentální (základové) tóny prázdných strun baskytary (C1), E1, A1, D, G leží v kontra a velké oktávě. Měřeno od fundamentů těchto prázdných strun se tak těžiště barvy nachází ve třetí (4.-7. harmonický) a čtvrté oktávě (8.-15. harmonický). Znamená to, že pro středovou a výškovou barvu prázdných strun basové kytary je stěžejní oblast od (c)-e po g3 (při detailním pohledu zjistíme, že se pásma jednotlivých strun rozprostírají od (c)-e-a-d1-g1 až po (c2)-e2-a2-d3-g3 (viz obr. 1: Pásmo alikvotů u baskytary).
Spektrum kytary
Fundamenty prázdných strun elektrické kytary tvoří tóny E, A, d, g, h, e1 (znějící, ne notačně psané o oktávu výše), rozpínají se od velké po jednočárkovanou oktávu. Z toho vyplývá, že pro sytou a jiskrnou barvu prázdných strun elektrické kytary hraje důležitou roli poloha od e1 po e5 (vezmeme-li to po jednotlivých strunách, začíná od e1-a1-d2-g2-h2-e3 a zvedá se až na e3-a3-d4-g4-h4-e5). V této oblasti znějí vyšší harmonické, které se slévají v typický témbr nástroje (viz obr. 2: Pásmo alikvotů u kytary).
Pokud tedy jde o prázdné struny, z faktů výše můžeme vyvodit 4 základní pravidla.
4 užitečná pravidla pro prázdné struny:
1. kytara nepokrývá pásmo baskytary od kontra (C1)-E1 (zahrnujeme sem fundamenty) po velké Dchar1, v tomto pásmu bude baskytara slyšet jasně a čitelně
2. v pásmu od velkého E po (H)-dchar1 si oba nástroje částečně kolidují, ale protože se zde střetávají jejich fundamenty a spodní harmonické, dochází jen k lehkému maskování
3. v pásmu od (c)-e po g3 dochází mezi oběma nástroji k silnému střetu a budou se maskovat podstatně - navzájem si vybíjet své barvy
4. od gchar3 výše (po e5) již vyšší harmonické baskytary nebudou nijak zásadně narušovat alikvóty kytary, zde bude horní (cinkavá) barva kytary znít jasně, nekrytě (viz obr. 3: Střet pásem kytary a baskytary).
Upozorňujeme znovu, že se tato pásma týkají prázdných strun, a to jak jejich fundamentů, tak hlavně vyšších harmonických, jenž jsou zásadní pro ostrou barvu. Jestliže pak na struny hrajeme melodii, tj. měníme výšku fundamentů, těžiště barev se posouvá úměrně výšce fundamentů (a tím nastávají další odstupy nebo splývání barev).
Tip: pokud se chceme vyhnout barevnému střetu baskytary a kytary, a to hlavně v pásmu od e po g3, nepoužívejme v akordickém doprovodu kytary první dvě nebo dokonce i tři spodní struny E, A, d. Hrajme akordy jen na horní tři, čtyři struny (viz obr. 4: Hra na 3 horní kytarové struny).
V praxi neexistují univerzální pásma
Zvukař
Pokud jde o frekvenční překrývání kytary a baskytary, nelze jednoznačně vyslovit nějaká univerzální pásma, pro která by platilo, že zde oba nástroje budou bezpečně čitelné. V konkrétní hudbě jde vždy o kombinaci řady faktorů, jako jsou tónina, typy nástrojů, způsob hry, styl, vkus atd. Zkusím spíše upozornit na pár tipů pro možné situace.
Tip 1: Ve tvrdé hudbě, ale také třeba v případě podladěných strun, je dobré nechat baskytaru agresivní, případně jí ještě pomoci jemným zkreslením či přebuzením předzesilovače.
Tip 2: Hraje-li kytara v basových polohách, zkuste u baskytary ekvalizérem (HP filtrem) potlačit frekvence pod 60-70 Hz. V nahrávce se pak projeví měkký bas, ostřejší kytara bude více vystupovat a skladba se dá mimo jiné snáze u masteringu „natlačit“.
Tip 3: Vyžaduje-li to aranžmá, hlubší tóny na kytaře („tělo“) je vhodné podpořit zesílením pásma kolem 300 Hz, získáme hutný tón spodních strun. Pozor však, například pásmo okolo 100 Hz už působí jinak - kytara zde začíná „bučet“.
Jestliže si potřebujete zopakovat, jaká hlavní pásma typická pro zvuk bicí soupravy, baskytary a kytary existují, pomůže vám přiložená tabulka - Spektrum bicích, basy a kytary.
Prolnutí přináší nové odstíny
Aranžér
Většinou je barevný střet baskytary a kytary žádoucí, namíchá totiž novou osobitou barvu, a proto se mu nemusíme vždy bezhlavě vyhýbat. Pokud mluvíme výše o stylu tří horních strun, můžeme například polohy střídat. Chvíli hrát na kytaru plnými akordy a nechat vzniknout barvu smíchanou, chvíli hrát jen na horní tři struny a více tak zčitelnit oba nástroje.
Tip: Pokud požadujeme kytarové akordy v šestihlase a chceme je mít barevně čitelné, snažme se baskytaru a kytaru od sebe prostorově oddělit. Například baskytaru položit na střed, kytaru více doleva, malý bubínek a činely pro symetrii doprava.
Jak zvýraznit baskytaru?
Zvukař
Baskytara bývá hlavně ve spodních polohách relativně dobře čitelná. Přesto existuje řada způsobů, jak její témbr ještě vylepšit. Trpí např. známou slabinou - nevyrovnanou dynamikou, některé tóny znějí příliš tiše (ty se v celku ztrácejí) a některé zase příliš hlasitě (vyčuhují). V takovém případě pomůže již probíraný kompresor - při správném nastavení baskytaru dynamicky patřičně srovná i barevně zpevní.
Tip: Srozumitelnost baskytary můžeme zlepšit zvýrazněním frekvencí kolem 1 kHz (někdy pomůže i 500 Hz), žádáme-li agresivitu, zvýrazněme pásmo kolem 3 kHz.
Nešvary kytary přes kombo
Obecně se dá říci, že kytarám, jsou-li snímány mikrofonem přes kytarový aparát, často sluší mírné zvýraznění „měkkých“ výšek od 6 kHz. Z jakého důvodu? Kytarové reproduktory bývají většinou dvanáctipalcové a při takových rozměrech už tyto výšky dobře nepřenášejí.
Různá hustota od sebe nástroje odliší
Aranžér
Baskytaru a kytaru od sebe odlišíme, když jedna bude mít hustější pohyb a druhá delší hodnoty. Vznikne mezi nimi dialog - napětí.
Dlouhé akordy v kytaře, husté figury v baskytaře
Může jít o hudební úsek, podobný tomu, jenž najdete na obr. 6: Hustější rytmus v baskytaře. V takovém případě kytaře předepišme drnknutí silou v mf. Tak, aby nebyl attack perkusní, ale zhruba na úrovni navazující fáze sustain (průběhu), i aby release (pokles) co nejdéle dozníval. Zkrátka aby byl akord dynamicky co nejvíce vyrovnaný. Snažme se polohově ve stereu od sebe nástroje dostatečně oddělit, ať se neruší.
Pozor: Počítejme, že v takovém případě ale může zesílená kytara maskovat malý bubínek a dokonce i činely nebo hi-hat.
Husté akordy v kytaře, dlouhé prodlevy v baskytaře
Opačný je případ, kdy baskytara drží prodlevu, nad kterou kytara hraje harmonické funkce (viz obr. 7: Hustější rytmus v kytaře). Čitelnosti takového úseku pomůže, když bude kytarista tlumit akordy, hrát je v krátkých hodnotách. V propauzovaných místech se jakoby navrátí (vynikne) prodleva v baskytaře. Navíc i v těchto pauzách velice čitelně zazní bicí, hlavně malý bubínek, hi-hat i činely polohově dostatečně odstupující od basové linky.
Tip: Své udělá generální pauza, před kterou bude umístěna stopka, unisono zahraná všemi třemi nástroji. Zřetelně tak dáváme najevo - zde je ve skladbě důležitý předěl, pozor! Přichází jiný úsek! (viz obr. 8: Generální pauza).
Příště se přesuneme k nástrojům klávesovým, začneme akustickým klavírem.
