Základy z hudební nauky v otázkách a odpovědích - Téma č. 8: Intervaly (2. část)

Dnes si začneme intervaly rozdělovat. Nejdříve tedy základní a odvozené intervaly.

Prima až oktáva, to jsou intervaly základní?

Ano. Dělíme je do dvou skupin, na čisté, což je prima, kvarta, kvinta a oktáva a velké, to jsou sekunda, tercie, sexta a septima.

A když k nim použijeme posuvky?

Tak ze základních vzniknou intervaly odvozené. Když si jako příklad vezmeme čistou kvintu, c-g, tak zvýšením druhého tónu o půltón vznikne zvětšená kvinta c-g#.

A když ten druhý tón ještě zvýšíme?

To vznikne interval c-g##, což je dvojzvětšená kvinta. Můžeme postupovat i opačně, že ten druhý tón budeme zase snižovat.

Takže z čisté kvinty c-g vznikne zmenšená kvinta c-gb a dvojzmenšená kvinta c-gbb?

Ano. Pozor u velkých intervalů, protože zvyšováním dosáhneme také zvětšených a dvojzvětšených intervalů, ale snižováním vznikne nejdříve interval malý a pak, při dalším snížení, interval zmenšený.

To znamená, že například z velké septimy c-h vznikne snížením malá septima c-hb a dalším snížením zmenšená septima, c-hbb?

Přesně. Intervaly můžeme dělit i na svrchní a spodní, kdy svrchní (stoupající, vzestupné) se počítají od základního tónu nahoru, to je nejběžnější, a spodní (klesající, sestupné) od základního tónu dolů.

Neboli zvětšená kvinta vzestupná je c-g#, sestupná c-fb.

A to není všechno. Posouváním, alterací jednotlivých tónů můžeme také získat odvozené intervaly, např. zvětšená kvinta je c-g#, ale také i cb-g. Další dělení intervalů je podle znělosti. Zní-li oba tóny za sebou, jeden za druhým, vytvářejí melodii, tak jim říkáme intervaly melodické. Pokud zní oba tóny najednou, jde o intervaly harmonické, což je vlastně i základní druh power chordů.