Základní akordický trojzvuk ve stylu Erica Johnsona - Obraty durového kvintakordu
Co vše ještě nevíme o jedinečnosti a použítí kvintakordů spolu s jejich obraty a barevnými tóny (tenzemi) v moderní harmonii a improvizaci, to nám Ericova hra prozradí a názorně ukáže.
Předešlé díly se zabývaly základními tvary durových, mollových a zmenšených trojzvuků. Ukázali jsme si běžné akordické tvary a jejich použití, tak jak se vyučují v prostředí hudbeních škol, a jak klasická hra na piano inspirovala kytaristu, skladatele a multiinstrumentalistu Erica Johnsona a spolupodílela se na obohacení jeho akordického doprovodu a sólování. Překládáním vnitřních hlasů jakéhokoliv akordu o čistou oktávu výše Eric vytváří tzv. „otevřené trojzvuky“ - spread triads -, které svým intervalovým uspořádáním obohacují hudební scénu moderními a netradičními souzvuky. Tento již čtvrtý díl se bude věnovat obratům durového kvintakordu v doprovodném stylu Erica Johnsona. Počínaje tímto a následujícími díly bude toto téma představovat větší výzvu pro naše hraní, proto doporučuji si projít předešlé díly.
Tradiční obrat akordu se skládá ze stejných akordických tónů, jaké tvoří jeho základní tvar. Rozdílém je pouze pořadí těchto tónů. To nám v doprovodu pomáha k plynulému přechodu mezi akordy a při sólovaní k rychlé orientaci na hmatníku. Pro kvintakord C dur rozlišujeme základní tvar (c-e-g), první obrat na tercii (e-g-c) a druhý obrat na kvintu (g-c-e).
Jak tedy vytvoříme první obrat základního tvaru kvintakordu C dur? Pokud převedeme základní tón (c) z jeho základního tvaru: prima (c) - velká tercie (e) - čistá kvinta (g) o oktávu výše, vytvoříme nové uspořádání akordických tónů e-g-c, tudíž první obrat (sextakord) od tercie akordu C dur. Převedením tónu (e) z prvního obratu (e-g-c) o oktávu výše vytvoříme další nové uspořádání akordických tónů tj. g-c-e, a tudíž druhý obrat (kvartsextakord) od kvinty akordu C dur. Tak jak už tedy víme, obraty vytváříme pomocí překládání spodního tónu o oktávu výše a to samé platí i pro mollové a zmenšené akordy a také pro různé další intervalové souzvuky a klastry.
Nyní jsme blíže k porozumnění jak běžné obraty kvintakordů vytvořit, jak a proč je v doprovodu nebo improvizaci použít. Doprovodná hra ve stylu Erica Johnsona nicméně vyžaduje navíc ještě jedno drobné, ale zásadní doplnění, tak abychom se přiblížili k jeho hře co nejvěrohodněji, a tak odlišili běžné uzavřené tvary a obraty od těch otevřených, které tvoří Ericovu harmonickou paletu. Obrácením druhého hlasu (e) ze základního trojzvuku kvintakordu C dur (c-e-g) o oktávu výše získame nový otevřený trojzvuk s tóny c-g-e . Obrácením druhého hlasu (g) z prvního obratu kvintakordu C dur v základním tvaru (e-g-c) o oktávu výše vytvoříme nový trojzvuk prvního obratu s tóny e-c-g. Přeložením druhého hlasu (c) z druhého obratu kvintakordu C dur v základním tvaru (g-c-e) o oktávu výše, vytvoříme nový trojzvuk druhého obratu akordu C dur s tóny g-e-c ve stylu hry Erica Johnsona.
Tak zde se naskýtá upřímná výzva pro všechny kytarové žáky, nadšence i umělce. Ericovy prstoklady jsou často „krkolomné“ a většinou hrané rozkladem nebo za pomocí tlumení strun.Tato a následující lekce budou pro většinu z vás tzv. „game-changer“, dexterita a síla vaší levé ruky (na hmatníku) se zlepší významně a vaše pravá ruka získá větší kontrolu nad tlumením nechtěných dozvuků. Na začátku tedy doporučuji cvičení v kratších časových intervalech.
Další díl se bude zabývat obraty mollového kvitakordu.
