Top 10 artrockových desek Vítězslava Štefla - Emerson, Lake & Palmer - Pictures at an Exhibition

Psal se rok 1971, kdy supertrio - klávesista Keith Emerson (ex-Nice), baskytarista a zpěvák Greg Lake (ex-King Crimson) a bubeník Carl Palmer (ex-Atomic Rooster) - zásadním způsobem přispělo k definování fenoménu obecně zvaného art rock. Ano, bylo to právě toto v pořadí jejich třetí album u labelu Island Records, kdy si kapela zabetonovala své místo mezi určující pětkou artrockových skupin.

Na albu najdeme úpravy Obrázků z výstavy od Modesta Petroviče Musorgského, představitele ruského psychologického realismu. Jde o osm skladeb, doplněných (a to velice citlivě a chytře) nejen vlastními věcmi, ale i dalším coverem, Nut Rocker (trochu upravený název díla Louskáček - Nutcracker), předělávkou od Petra Iljiče Čajkovského, doplněnou a upravenou zejména Gregem Lakem (i když jsou tam podepsáni všichni).

Je nesmírně zajímavé sledovat live záznam z této desky (z prosince 1970), už jenom z hlediska lehkosti hry, souhry, hlubokého zájmu publika a neprvoplánově zpracovaných kompozic.

Zajímavost?

Tak třeba, že jejich label jim odmítl tuto desku vydat jako druhé album (i když bylo natočeno dříve) - management se obával, že deska s předělávkami klasické hudby se chytí špatně. A mýlili se. Přesto ale nebylo špatné, že před Pictures... vyšlo právě album Tarkus, které osobně považuji právě s Obrázky z výstavy za nejsignifikantnější díla tohoto geniálního hudebního tria.

A historická souvislost?

Deska se dostala v Anglii na třetí místo a v USA na místo desáté - což pro progresívní rock, jak občas zněl médii název tohoto stylu -, bylo velmi dobré umístění. Vždyť onoho roku třeba Yes vydali svou trojku (již se Stevem Howem) a i čtyřku (Fragile), Jethro Tull excelovali s LP Aqualung, The Rolling Stones vydali skvělé Sticky Fingers, Deep Purple cestovali s Fireball, The Who oslnili dokonalým Who’s Next, Uriah Heep zabodovali s Look at Yourself apod. No to byla doba!