Z anglického equalization nám zdomácněl pojem ekvalizace, česky korekce. Technik by řekl frekvenční úprava, umělec bude mít raději změnu barvy zvuku. Na přístrojích a plug--inech je obvyklá zkratka EQ.
Ekvalizér bych využil v podstatě ve dvou případech. Pro vylepšení barvy zvuku (myslím si, že k lepšímu...) nebo pro odstranění nějakého nežádoucího zabarvení, rezonance, zpětné vazby, rušení...
Nejlepší ekvalizér je žádný ekvalizér. Pokud si chci zjednodušit práci při snímání zvuku a myslím si, že to potom ekvalizér spraví, tak nespraví, bez obav. Nenahradí lepší volbu snímání zvuku ani akustické úpravy prostoru. V případě dodatečné opravy už hotového nepodařeného mixu se jedná o řešení z nouze.
Technicky se vždy jedná o filtr. Dolní, horní nebo pásmová propust, případně pásmová zádrž. Se zdůrazněním nebo potlačením určité části frekvenčního pásma dochází i ke změně fáze signálu. Některé algoritmy číslicových filtrů, které bývají implementovány v digitálních ekvalizérech (i plug-inech), toto umí obejít, ale ne u všech softwarových plug-in modulů to najdete.
Dolní a horní propust
Nejjednoduššími filtry z hlediska použití jsou filtry typu dolní nebo horní propust.
Horní propust (obvykle označená HP, HPF, Subsonic apod.) slouží pro odstranění zvuků o frekvencích, které leží pod slyšitelným pásmem případně pod frekvenčním spektrem daného hudebního nástroje. Typickým případem je odstranění nežádoucích zvuků, které se přenášejí do mikrofonního stojanu například rezonancí podlahy.
Dolní propust (DP, LP, LPF, slouží k odstranění zvuků, které leží nad slyšitelným pásmem nebo nad spektrem snímaného nástroje. Vyhnete se tak zbytečnému šumu ve snímaném zvuku nebo třeba i vysokofrekvenčnímu rušení, které se může naindukovat v dlouhém přívodním kabelu.
U nejjednodušších filtrů typu LP nebo HP nastavujete obvykle jen jejich mezní frekvenci, u dokonalejších filtrů můžete měnit i jejich strmost. Ta se obvykle volí buď přímo v dB/oktávu nebo jako tzv. „řád“ nebo „stupeň“ filtru (parametr „order“), kdy filtry 1. řádu dosahují strmosti 6 dB//oktávu, filtry 2. řádu 12 dB/oktávu atd. Nejčastěji bývají používané filtry se strmostí 6 nebo 12 dB/oktávu. U softwarových plug-in modulů je obvyklé i grafické znázornění průběhu charakteristiky filtru. Je to přehlednější. Takže pokud se chcete vyhnout v záznamu zpěvu například zvuku dupání zpěváka po pódiu, filtr typu HP nastavený na frekvenci například 100 Hz se strmostí 12 dB/oktávu může pomoci.
Příště ekvalizéry typu shelving.
