V minulém čísle byla řeč o tom, že pokud mají fotky kapely k něčemu vypadat, je zásadní přizvat fotografa. Skončili jsme doporučením, že je důležité, abychom se vnitřně ztotožnili se stylizací a způsobem focení, i když nás bude fotograf přesvědčovat o opaku. Jinak by obrázky dříve či později skončily v koši.
Takže focení je za námi. Čekáme, jak to dopadne. Čas od času můžeme dostat pár náhledů v malém rozlišení (vlastně jakýsi demáček), aby nám to rychleji utíkalo. Nezapomínejme, že vlastní focení je jen špička ledovce. Fotograf tráví dlouhý čas u počítače mazáním a úpravou fotek.
Vše je hotovo a scházíme se na slavnostní projekci. Pokud jsme měli alespoň trochu šťastnou ruku, zjistíme, že úroveň fotek od fotografa je o poznání jinde.
Počítejme s tím, že takto vzniklé série fotek budeme používat i několik let. Protože při porovnání s jinými, byť nověji vzniklými obrázky, sami poznáme ten rozdíl. Člověk, který o focení něco ví, si ohlídá světlo, expozici, hloubku ostrosti atd., a hlavně celkovou kompozici snímku.
Jak poznat dobrého fotografa? Říká se, že technické vybavení na úrovni má kdekdo. Ale dobrý fotograf se pozná podle toho, co už fotil. Vyžádejme si věci, které má za sebou. Je jedno, že to jsou jen auta, brouci nebo akty. Pokud budeme cítit, že je pro nás ten pravý, pak je rozhodnuto.
Je skvělé, pokud kápneme na kreativního člověka, který ví, co chce. Poradí nám, bude mít nápady, fotky posune o kus dopředu. Určitě ví o focení víc než my a má celkový náhled. Na druhou stranu se nenechme se zatlačit do něčeho, co je nám silně proti srsti. Je to umělec, který má určitou představu o tom, co dělá. My jako kapela teď budeme součástí jeho díla. Ale pokud se s nápadem nemůžeme ztotožnit dnes, za rok to nebude o moc lepší. Budou to naše fotky a my si za nimi musíme stát.
Proč tedy už všichni nemáme profesionální fotky? Asi kvůli dvojčatům čas & peníze. Ale nezdráhejme se za ně platit! Ten člověk musel investovat spousty peněz do svého vybavení, softwaru, počítače a taky do sebe. Je logické, že nezískal nic z ničeho. Ale fotky se ošidit nedají. Stejně jako demáč nahraný v nekvalitním studiu.
A nakonec ještě jeden tip: Pokud se před objektivem necítíte moc v pohodě, mrkněte na net. Dají se tu nalézt instruktážní videa, jak pózovat, jak se tvářit, jak se obléci či naopak neobléci. Nebojte se si vše vyzkoušet nanečisto doma před zrcadlem. Pózy i grimasy. Pro holky tohle není žádný objev, ale pro mužskou část populace je představa pitvoření se sám na sebe docela těžko skousnutelná. Takže nebát se a nástup před zrcadlo!
