Dnes se nespokojíme „pouze“ s jedním tématem, s tlumením tónu pravou a levou rukou, ale zařadíme si sem i škrtání a škrábání trsátkem po strunách, protože ve všech případech jde vlastně o záměrné potlačování znělosti tónu za účelem vytvořit kvalitativně nový zvuk.
Obecně pak můžeme prohlásit, že tlumení jako takové (pravou a levou rukou) má velký význam v čitelnosti některých dalších technik hry, jako např. arpeggií, tappingu, bend-on, release-bend atd.
1) Tlumení pravou rukou, respektive dlaní (Příklad č. 1), je nejpoužívanější způsob, kdy běžně hraný tón tlumíme dlaní či částí dlaně, položené na kobylce tak, že částečně již zakrýváme aktivní část strun, které znějí. Velmi dobře se tato technika uplatňuje např. při frázování, kdy uvolňováním znělosti dosáhneme výraznějších změn.
Tlumit tón můžeme i levou rukou (Příklad 2), a to tak, že běžně zahrané tóny těsně před jejich zazněním utlumíme částečným zvednutím prstů levé ruky, aniž bychom opustili polohu na hmatníku.
Tip 1: Není špatné umět oba tyto způsoby kombinovat, třeba při rychlých bězích na basových strunách.
Tip 2: Pokud při tlumení pravou rukou najedete na znělost nepravého, tzv. elektrického flažoletu a zároveň budete při hře pravou ruku posouvat ve směru tahu strun, tak se ozve zvuk, ne nepodobný kvákadlu, wah pedálu...
2) U škrtání (Příklad 3) jde pouze o to, vytvořit při strunách zatlumených levou rukou perkusivní zvuk držených tónů. Vlastně tady nejde o určitou výšku tónů, ale o rytmický zvuk. No a škrábání trsátkem po strunách (Příklad 4) pak není nic jiného než rychlý (většinou) pohyb hrany trsátka po basových strunách, kde se díky jejich vinutí ozve charakteristický skřípavý zvuk
Tip 3: Je efektnější, když se k tomuto pohybu připojí i levá ruka, která jede zároveň také dolů po plně přitlačené struně.
