Ohýbání tónu je jedna z pěti vysoce osobitých záležitostí tvorby feelingu každého kytaristy. Obě techniky spolu velmi úzce souvisejí, v podstatě stejně jako hammer-on a pull-off z minulého dílu našeho seriálku.
Bend-on je vytažení, ohýbání tónu. U vytahování strun postupujeme většinou tak, že tóny na strunách e1 a h vytahujeme směrem k sobě, nahoru (u e1 by to jinak ani nešlo). U struny g to není přesně specifikováno (pokud se nejedná o dotahování septim). Totéž platí o struně d, ovšem tam se již předpokládá, že, stejně jako struny A a E, se bude vytahovat směrem od nás, tedy dolů.
Tón můžeme vytáhnout na požadovanou výšku ještě před jeho zazněním (pre-bend on), klasickým případem je pak vytažení o půl tónu (Příklad 1) a tón celý (Příklad 2). Samozřejmě že tón můžeme vytáhnout ještě více, třeba o jeden a půl tónu (Příklad 3), a nebo jen tzv. pocitově o čtvrt tónu (Příklad 4).
Není špatné vytažený tón dále zpracovat (pokud je na to čas a není záměrem něco jiného). Máme na mysli třeba prstové vibrato. Ono to má i praktický důvod - může se nám v zápalu hry stát, že se při vytahování nemusíme strefit přesně do požadované výšky vytažení. Dále tím zpracujeme délku tónu, jeho průběh apod.
Release bend je stažení, stáhnutí tónu z již vytažené výšky. To znamená, že úzce navazuje na předchozí techniku. Vlastně i na předchozích příkladech, pokud je prodloužíme, si můžeme vyzkoušet návrat tónu do výchozí polohy. Zaměřme se ale na Příklady 5 a 6. U prvního z nich je v tabulatuře tón e1 po stažení v závorce, v příkladu druhém ne. Proč? V prvním případě tón stáhneme zpět a necháme ho znít, bez brnknutí. V případě druhém ten tón po stažení opět brnkneme.
Ukažme si na konec dva praktické příklady. U Příkladu 7 jde o klasické dotažení septimy o tón na oktávu, zahranou posléze na další, vyšší struně (postup je z 2. sólové figury). Příklad 8 pak ukazuje součinnost obou částí technik, vytažení a stažení také v rámci 2. sólové figury.
A ještě příklad? Stejně jako u předchozí techniky, jsou to nepřeberná kvanta kytaristů. Ovšem první jméno, které mne v této souvislosti napadlo, je Slowhand alias Eric Clapton.
