Na konci minulého dílu jsem avizoval start nového tématu, nicméně jsem se ještě předtím rozhodl přece jen zařadit dva opakovací díly, které nám shrnou důležité zásady v globální péči o nástroj. Prostě celkové „sráchnutí“ toho, co jsme doposud probrali. Většinu minulých dílů lze nalézt na http://www.muzikus.cz/tagy/serizeno-naladeno-a-nastaveno/.
Prvotní hygiena, čištění a konzervace strun
Před jakoukoliv manipulací s nástrojem je vhodné mít vždy pečivě umyté ruce. Nejlépe si vypěstovat (a to nejenom před hraním) podvědomý zvyk, že prostě dokud nejsou ruce umyté, tak opravdu nesáhnu na svůj nástroj. Na akcích můžeme improvizovaně použit např. (neslazenou) vodu či minerálku z místního erárního občerstvení, případně si pro tyto účely vozit vlastní „petku“ (a mýdlo). Pro muzikanty se zvýšenou potivostí rukou by měla tato pravidla platit dvojnásob. Následně po hraní vždy strunný potah nástroje ošetřeme čistícím a konzervačním prostředkem, např. GHS Fast Fret.
Správně seřízený dohmat a prohnutí krku
Nastavení a seřízení nástroje je do značné míry individuální záležitost. Pokud na jednu z kytar sesedí nastavení z jiné kytary, nesnažme se ji takto za každou cenu seřizovat. Řiďme se svým pocitem ze hry a snahou o dosažení dobrých zvukově-technických vlastností nástroje. Výška dohmatu je vždy kombinací prohnutí krku a výškového nastavení kobylky (kobylkových kamenů). U některé kytary nám jako dobrá výsledná kombinace může vyjít menší prohnutí a vyšší poloha kobylky, u jiné to může být naopak. Závisí to opravdu na mnoha faktorech jako např. již zmíněná tloušťka a výška pražců, úhel zasazení krku k tělu, rádius příčného zaoblení hmatníku, místo, kde je krk nejznatelněji prohnutý, jeho míra podélného zkroucení, dané rozměry krku a hmatníku atd. Můžeme se samozřejmě držet a vycházet z jistých doporučených hodnot, ale pokud se nám jeví, že tomu konkrétnímu nástroji a našemu stylu hry úplně nevyhovují, nebojme se zkoušet a lehce experimentovat s jiným nastavením.
(pokračování příště)
