Nacházíme se stále v tématu kytarových kabelů, kde si opakujeme základní údaje, zejména minimální pořizovací cenu kabelu, která činí cca 600 korun. Minule jsme si taktéž přiblížili porovnávání přímým poslechem - nahráním jednotlivých pokusů s různými kabely a jejich následným bezprostředním porovnáním. Dnes se jen ještě malinko zdržíme a řekneme si něco o tom, jak při takovém „testování“ správně postupovat, abychom dosáhli co největší objektivity.
Metodu porovnávání sluchem - tedy bezprostředním porovnáním nahraných vzorků a doslova přeskakováním do stejného časového bodu mezi nimi - považuji obecně za velmi realistickou a v podstatě téměř jedinou relevantní (osvobozenou od nejrůznějších pocitů a subjektivních citových nuancí, které mohou být v konečném důsledku velmi zavádějící). V podstatě mě ji před lety naučil a přivedl mě k ní jeden můj kamarád - muzikant a zvukař - a já jsem ji do dnešních dnů úspěšně aplikoval v mnoha takovýchto situacích, ať již v oblasti nástrojové, či zvukařské. Dají se tak totiž velmi solidně porovnat jemné zvukové nuance stejných modelů, např. mikrofonů, ale i reproduktorů, v neposlední řadě i např. zvukové vlastnosti různých mixážních pultů a jiných zařízení. Ano, když vezmete třeba dva stejné kytarové reproduktory, nebo i dva stejné dynamické nástrojové mikrofony, nebudou nikdy „hrát“ zcela stejně. Při takovém testování je ale samozřejmě nutné vždy zachovat stoprocentně objektivní podmínky, tzn. všechny komponenty, které se v takovém testu používají, musejí být vždy na naprosto stejném místě (reprobox, mikrofon); pokud testujeme za pomoci hudebního nástroje, musíme se co nejvíce snažit hrát daný naprosto stejný testovací vzorek na nástroj taktéž co nejstejněji.
Většina uživatelů nejrůznějších technických zařízení totiž velmi často vychází ze srovnání, která jsou v konečném důsledku naprosto irelevantní. Např. na místě A v nějaký den „testuje“ nějaké zařízení, pak ve zcela jiný den na místě B „testuje“ jiné zařízení z podobné oblasti. Konkrétně třeba mixážní pult v jednom sále s danou kapelou, v jiný den v jiném sále pak jiný mixážní pult s jinou kapelou, načež z takovéhoto „srovnání“ pak vyvozují závěry. Pokud má být testování co nejvíce objektivní, musíme opravdu zachovat co nejobjektivnější podmínky a snížit na minimum počet proměnných, které mohou celkový výsledek ovlivnit - ať již jakýmkoliv směrem. A že je naše vnímání velmi subjektivní a např. stejné věci vnímáme v různé časové momenty lehce jinak, si můžeme konkrétně dokázat např. na tempu skladeb. Zcela jistě se vám, stejně jako mně, již stalo, že na jedné akci se vám tempo skladby zdá „nějaké pomalejší“, jindy zase „jakési rychlejší“, přitom kapela v tu chvíli hraje podle metronomu či podkladu s metronomem u bubeníka, tedy reálně a technicky je dané tempo prokazatelně stále stejné.
Příště v daném tématu pokračujeme.
