MIDI Implementace je na první pohled zbytečně složitá tabulka, která obsahuje řadu podivuhodných údajů. Ve skutečnosti je ale velmi důležitá a každému uživateli může přinést řadu podstatných informací o tom, jaká data dané zařízení konkrétně umí vyslat a přijmout. Ani orientace v ní není nijak složitá.
Vertikálně je hlavní část tabulky rozdělena do čtyřech sloupců. První sloupec zleva obsahuje názvy MIDI událostí, respektive funkce popisované v dalších sloupcích. Ty jsou seřazeny do několika přehledných skupin, aby byla usnadněna orientace. Jsou tak rozděleny například události o notách, hlavním MIDI kanálu, tlakové události na klaviaturu, kontroléry nebo zvláštní systémová data.
Druhý a třetí sloupec jsou si poměrně podobné, ale je mezi nimi podstatný rozdíl. Druhý sloupec zobrazuje události, které umí zařízení vysílat (Transmit), zatímco třetí sloupec zobrazuje události, které umí zařízení přijímat, respektive rozpoznat a reagovat na ně (Recognize). Zobrazení těchto dvou stavů se graficky rozlišuje poměrně snadno dvěma znaky – kolečko (zařízení událost umí vyslat nebo přijmout), křížek (zařízení událost neumí vyslat nebo přijmout). Proč jsou v tabulce i data, u nichž je křížek, tedy zařízení s nimi neumí pracovat? Tento stav nastane v okamžiku, kdy zařízení například umí přijímat hodnoty některého MIDI kontroléru, nemá ale fyzický ovladač, kterým by uměl tyto hodnoty vysílat. Například tónový generátor s klaviaturou, ale bez koleček (Modulation a PitchBend), případně joysticků vysílajících tyto MIDI kontroléry, bude umět přijmout hodnoty MIDI kontroléru 1 (Modulation), ale nebude je umět vyslat. Tento příklad je vidět na obrázku MIDI Implementace analogového syntezátoru novation BassStation Rack. Jedná se o rackovou verzi syntezátoru bez klaviatury, proto nemůže vysílat MIDI události nota zapnuta, AfterTouch, KeyTouch, ale ani Modulation. Modul ale má otočné potenciometry, jimiž lze vysílat hodnoty MIDI kontrolérů 105 až 118, jak je uvedeno v MIDI implementaci. Tyto kontroléry nejsou normou nijak definovány, a každá firma je může využívat podle svých potřeb. Novation BassStation Rack je například využívá pro nastavení filtru a řízení obálky 1 a 2. Přesně z toho důvodu, abychom se mohli dozvědět, co přesně který MIDI kontrolér řídí, slouží MIDI implementace.
Poslední, čtvrtý sloupec tabulky MIDI implementace je věnován poznámkám (Remarks). Právě v této části je možné se dočíst, jak přesně zařízení na daný MIDI kontrolér (nebo jinou událost) reaguje nebo další užitečné podrobnosti o popisované události. V MIDI implementaci nástroje YAMAHA VP1 se tedy můžeme ve sloupci poznámek například dozvědět, že i po vypnutí nástroje si pamatuje základní MIDI kanál, na kterém vysílá/přijímá data, jakož i režim (Default, Message, Altered). V části tabulce o MIDI kontrolérech se v poznámce dočteme, že MIDI kontroléry 1–31 a 33–119 (jedná se většinou o párové události s hodnotami MSB a LSB, tedy bajt s nejvyšším významem a bajt s nejnižším významem, které umožňují větší citlivost při řízení parametru a nebo řízení více parametrů) jsou přiřaditelné. U tohoto sdělení je ještě další poznámka označená *1. Tyto další poznámky najdeme v dolní části implementace pod označením Notes. V tomto případě se například dozvíme, že přiřaditelné jsou kolečko modulace 2, nožní ovladač 2, CS1, CS2, QS1 až 4 atd.
Nad orámovanou části implemetace by vždy měly být informace o výrobci, názvu nástroje, případně jeho verze – může se lišit jen softwarově a možnosti a vlastnosti nástroje ovlivňovat. Tyto nové skutečností se pak musí nutně zobrazit v MIDI implementaci. Někdy se píše i datum vydání nástroje, respektive implementace. V dolní části pod orámovanou částí jsou napsány režimy nástroje OMNI a POLY. Jedná se o informace, zda je nástroj ve vícehlasém nebo jednohlasém režimu. Více v některém z dalších dílů.
MIDI implementace je sama o sobě vlastně velice stručným přehledem pro rychlou orientaci. Přesnější informace lze vyčíst ze specifikace (Specifications), která by také měla být součástí každého manuálu. O té si více povíme v dalším dílu.
