Měsíc uběhl rychleji, než byste řekli „subdominanta“, a my opět sedíme u svých počítačů a zabýváme se nejrůznějšími možnostmi i úskalími domácího nahrávání. Snad je to proto, že nám tak velí náš kreativní přetlak a touha zaznamenat naše revoluční hudební nápady, možná je na vině fakt, že zrovna nemáme s kým jít na pivo či na rande. V minulém díle se nám podařil malý průlom - na chvíli jsme se osvobodili od totality „kytarismu“ a začali jsme se zabývat plug-iny, které osloví především klávesisty. Toto zařazení je však poněkud nepřesné, protože softwarové syntezátory by mohly (či dokonce měly) zajímat v podstatě každého „domácího rekordistu“. Ať se stanou základními kameny našich hudebních veleděl či pouze jejich kořením, mají nám všem co nabídnout a byla by škoda je ignorovat pouze proto, že bílé a černé klávesy nejsou zrovna naší doménou.
Jak už jsme naznačili v minulosti, pro používání softwarových syntezátorů vůbec nemusíte umět hrát na klávesy. Často je mnohem jednodušší noty do MIDI stopy zkrátka „naházet“ myší. Znám hudebníky, kteří na tento způsob práce nedají dopustit. Takto editovat můžete stopy téměř s jakýmikoli virtuálními nástroji, které nevyžadují „feeling“. Procítěný klavírní part zkrátka nenaprogramujete. A když naprogramujete, bude velmi snadné poznat, že noty netryskají přímo z duše citlivého pianisty. Jedním dechem je však třeba dodat, že např. syntezátorové plochy, basové linky, ale i jednodušší varhanní party lze editovat bez problémů, a pokud klávesovými nástroji opravdu příliš nevládnete, může to být dokonce i rychlejší. Vlastníte-li notebook, připočtěte k tomu možnost editovat hudbu či skládat na cestách, kde jsou klávesové kontroléry opravdu nepraktické. Zkrátka a dobře vám radím - dejte této metodě šanci. Pokud se přenesete přes prvotní obtíže a nevzdáte to předčasně, budete sladce odměněni. Je zde totiž ještě jedna velká výhoda - při editaci vás (na rozdíl od „hraní“) nemusí tolik trápit latence.
Předpokládám, že pojem latence většina z vás zná, ale pro jistotu: jedná se o zpoždění audio signálu dané nutností data nejprve zpracovat a generovat. Pokud máte tedy např. připojený klávesový kontrolér a používáte softwarový syntezátor, zvuk se vždy ozve o několik (doufejme, že málo) milisekund později, než vy stisknete klávesu. Liší se názor na to, kolik je ještě snesitelná latence pro „živé“ nahrávání. Někdo nestrpí víc než 5 ms, jiní se spokojí i s větší latencí (10 ms i více). Většina muzikantů se ale shodne na tom, že hodnota 20 ms je již nepřijatelná. Kde stojíte na této škále, to musíte zjistit sami. V příštím čísle si řekneme více o tom, jak můžeme latenci ovlivnit.
Dnes se však spokojte s tvrzením, že při editaci není latence tak velký problém. Samozřejmě, dochází k ní i při přehrávání vámi editované stopy, ale při poslechu býváme o něco tolerantnější než při hře. A když později stopu exportujete („renderujete“), tedy převádíte MIDI na audio stopu, latence zmizí úplně. Je zde tedy naděje i pro majitele méně výkonných strojů, které neumožňují velmi nízké hodnoty latence. Zkuste si, zda je metoda editace MIDI stop pro vás ta vhodná. Až se přenesete přes „dětské nemoci“, budete překvapeni, jak je to snadné.
