V posledních několika dílech jsme se věnovali tomu, jak v DAW automaticky měnit různé parametry zvuku/efektů. Nyní se podíváme na harmonizaci, což je vlastně automatizované přehrávání dalších (doprovodných) hlasů pro melodii.
K dispozici můžeme mít řadu různých nástrojů, plug-inů, ale i hardwarů (ve kterých jde nakonec stejně zase jenom o software), které daný úkol zvládnou. Některá DAW (jako například Cubase) mají funkci harmonizace již k dispozici.
Co je harmonizace
O „sbory“ (ačkoliv si pod tímto termínem obvykle představujeme spíše velké chorály, může se jednat i jen o pár hlasů; na mysli mám překlad anglického termínu „backing vocals“) se v nejlepším případě postarají zpěváci sami. A to buď přímo sólový zpěvák, který zazpívá i další hlasy, a nebo další zpěváci (což má tu výhodu, že zvuková barva sboru je od sóla lépe oddělená). Podle definice (na Wikipedii - kdo říká, že Wiki má pravdu?) tyto hlasy dodávají vokální harmonii vedoucímu (sólovému) zpěvu. Někdy tito zpěváci mohou zpívat i samostatně druhou melodii nebo kontra melodii.
Nicméně v dnešní době se šetří a harmonické hlasy se často vytvářejí pomocí softwaru. A „zpěváci už nejsou, co bývali, a druhé hlasy si sami nezazpívají, i ty první hlasy musíme pečlivě dolaďovat a vůbec, všechno bývalo lepší, bla bla bla...“
Data
Co tedy pro tvorbu sborových hlasů potřebujeme? V podstatě potřebujeme dvě důležité informace, a těmi jsou melodie, ke které budeme další hlasy tvořit, a samozřejmě harmonie, podle které budeme další hlasy tvořit. Melodii máme vždy. S harmonií je to už ale horší. Jak jsem v některém z minulých dílů tohoto seriálu psal, velká většina současných algoritmů pro analýzu výšky tónu pracuje s monofonním (tedy jednohlasým) signálem. Tyto algoritmy nám pro získání informací o harmonii tedy nepomohou.
Nejspolehlivějšími daty o harmonii jsou tedy MIDI data (případně jiný způsob jasného „ručního“ zápisu). Pokud v nahrávané kapele je klávesák, a pokud tento hrál spíše doprovodné linky, a pokud jsme si jeho výkon zaznamenali nejen jako audio, ale i v podobě MIDI (což mimochodem vřele doporučuji; v podstatě nic to nestojí, ale MIDI data se později mohou velmi hodit), dá se jako zdroj pro další hlasy použít právě tato MIDI stopa.
V ideálním případě máme v MIDI k dispozici i „kila“, tedy akordy, vlastně harmonii. Opět není úplně k zahození požádat klávesáka, aby nám tato „kila“ do projektu nahrál. Pro něj je to otázka pár minut a nám to při mixu může zásadně pomoci. Pokud taková data k dispozici nemáme, můžeme si je buď naklikat (ano, tady se opravdu nebráním používání „virtuální tužky“ a MIDI data nakreslit; přesná kvantizace zde není na překážku ani v nejmenším a hlasitost MIDI not neřešíme). Případně (třeba v Cubase) můžeme rovnou nasázet akordy do příslušné stopy (Chord Track). Nejedná se o stopu, která by akordy pouze zobrazovala, ale tato stopa umí řídit další stopy (což se nám bude za chvilku hodit).
Vysíláme data
Data máme, co s nimi? Samozřejmě je musíme do harmonizéru (ať již hardwarového nebo softwarového) vyslat. Tedy výstup dané MIDI stopy nasměrujeme buď do hardwaru nebo do virtuálního MIDI portu plug-inu, který se o harmonizaci postará.
A je to. Jak zní výsledek? Nu, zejména pokud jsou vstupními daty skutečně syrová „kila“, v horším případě ještě bez harmonicky zajímavějších a složitějších variant akordů (tedy holé dur/moll), bude i samotný výsledek dost strohý. Proč?
Co harmonizér dělá
Funkce harmonizéru je vlastně velmi „jednoduchá“. Je to naprosto stejné, jako když jsme se v díle, ve kterém jsme se věnovali dolaďování zpěvu, bavili o tom, že pro přesné doladění lze jako zdroj použít MIDI stopu. Harmonizér vezme původní melodii a tu “doladí” do jednoho z hlasů harmonie, který získáme z MIDI. Toto harmonizér provede dvakrát, třikrát, pětkrát... podle počtu hlasů, které jsme si v harmonizéru nadefinovali.
Výsledkem tedy je, že po celou dobu znění „kila“ znějí v harmonických hlasech stejné tóny (stejná „kila“) i ve sborech. To nezní zrovna moc sofistikovaně a zajímavě. Výsledek je velmi statický. Což není zrovna hezké. A druhý problém je, že zejména když používáme více hlasů harmonizace nebo naopak chceme vytvořit vzdušnou a širokou harmonii s většími rozdíly mezi intervaly, přelaďování do nových (harmonizačních) tónů se již provádí o poměrně velké intervaly (třeba i přes kvintu). A jak jsme si již říkali, čím větší je interval pro doladění, tím chemičtější, méně přirozený, výsledný zvuk je.
Jak z toho ven?
Cest je několik. Především můžeme harmonizéru poskytnout zajímavější MIDI data než jen pouhá „kila“. Jednak můžeme vytvořit zajímavější harmonie než jen obyčejné dur/moll, jednak si můžeme trochu pohrát i s vedením hlasů, průtahy atd. Kdo to udělá? Kdo takové MIDI podklady pro harmonizér připraví? Hosana muzikante!
A máme to, dobře nám tak. Měli jsme si ty harmonické hlasy nechat nazpívat. Možná by to ve výsledku bylo i rychlejší a levnější.
Když MIDI nemáme
Harmonické hlasy můžeme stroje nechat tvořit (necháme tvořit stroje - to zní až Čapkovsky, brrr...) i v případě, kdy MIDI data nemáme. V takovém případě harmonizér potřebuje alespoň tóninu, ve které hrajeme, aby se měl podle čeho orientovat. Samozřejmě potřebuje melodii a pak potřebuje zvukový signál nějakého dalšího nástroje (obvykle z kytary nebo opět syntezátoru, který hraje doprovodnou harmonii), ze kterého bude harmonii hádat. Jak již bylo řečeno, získání konkrétní výšky tónu z jednoho hlasu už dnes docela umíme (tedy dokonce i naše stroje to umí; lidské ucho už to umí dávno, zejména to cvičené). Hádání tónů z harmonického doprovodu je ale větší oříšek. Harmonizér tedy nedostane tak přesná data, kam má melodický zpěv dolaďovat. Nicméně data harmonizér již má a dolaďovat, respektive vytvářet, další hlasy již může. Zbytek už je tedy (co se procesu týče) stejný, jako když harmonizér dostane MIDI data. Jednoduše přeladí melodickou linku na dané, odhadnuté tóny. Tím, že zdrojová data nejsou tak přesná jako u MIDI, můžeme někdy dokonce dostat zajímavější výsledky. I když se harmonizéry obvykle přísně drží nejzákladnějších harmonických postupů a pravidel, může se občas stát, že v tónině C dur harmonizér zahraný C dur rozpozná jako E moll (není to zas tak daleko). Voilà Cmaj7, „zajímavá harmonie“ je na světě. A vytvořil jí stroj (díky chybě)!
Podobně jako s MIDI, i tento postup je možné použít v reálném čase (tedy v tak reálném, na který jsme dnes již zvyklí, tedy s mírným zpožděním několika málo milisekund). Harmonické hlasy tak lze vytvářet živě i na pódiu. A není to dnes úplně výjimkou a upřímně řečeno, osobně zde vidím i skutečně smysluplnější využití a skutečné ušetření nákladů. Tahat s sebou pět vokalistů, aby v každé třetí písni zazpívali se sólistou poslední refrén, je opravdu poněkud drahé. Ale na druhou stranu, když už je s sebou máme, dají se využít i kreativně a mohou zpívat víc.
Rychlovka s Cubase
A v Cubase to máme samozřejmě vše zjednodušené. Hlavní melodickou linku (zpěv) máme nahranou. Zdrojová MIDI data pro harmonizaci máme jistě také (nebo si je naklikáme) a tato MIDI data převedeme na data akordické stopy (Chord track). Označíme melodickou linku a z menu Audio klikneme na položku Generate Harmonic Voices. Nastavíme, kolik nových hlasů chceme vytvořit a jak moc chceme omezit vibrato (ano, sbory obvykle nepoužívají tolik vibrata jako sólový zpěv). Volbu potvrdíme a máme vytvořen příslušný počet nových stop s harmonickými hlasy.
Výsledek je ve stejné kategorii jako u ostatních harmonizérů. Tedy pokud Cubase dodáme málo dat a obyčejná data, není moc zajímavý. Pokud Cubase dostane data bohatá, vytvoří bohaté harmonie.
Mimochodem, dnes to zvládne i iPad.
