Aktivka - mít či nemít? O to v dnešním Muziduelu běží. Pokud, kolegové basáci, řešíte stejné dilema, začtěte se do následujících řádků. Jestliže nedostanete rovnou odpověď, třeba vám dnešní muziduel pomůže alespoň se zorientovat v problematice.
Michal Samiec: Jsem poměrně ortodoxní zastánce pasivních nástrojů, takže odpověď by byla nasnadě: nemít. Ale jak už máloco v životě je jednoduché, není jednoduchá ani tato otázka. Výběr nástroje, potažmo zvuku, tedy i osazení nástroje je otázkou poměrně osobní, proto nelze dávat obecně platné rady. Takže i několik mých poznámek k problému aktiv/pasiv je třeba posuzovat jakožto osobní.
Pasivní basa je mi příjemnější díky jednoduššímu zapojení. Nejsem přítelem složitých schémat, cesta snímač, potenciometr, patice a ven je jednoduchá, spolehlivá a nevyžaduje nadbytečné zásahy do dřeva.
Reakce Wimpyho: Toto bych neviděl jako problém, elektronika se miniaturizuje, a tak i aktivní elektroniky mají opravdu malé rozměry. Nakonec, pokud je nástroj konstruován a zakoupen jako aktivní, všechno je vymyšleno, vyvrtáno a nemusíme mít hlavu s konstrukcí nebo zapojením. Pokud chcete implantovat aktivku do pasivního nástroje, výrobce většinou počítá s malým prostorem v nástroji, a tak musím konstatovat, že jsem se zatím všude vešel.
Mám za to, že basa musí hrát hlavně ze dřeva samotného, pokud je znělá, s dlouhým sustainem a příjemným tónem, vhodný snímač zvuk celkově jen podpoří. Pokud nástroj sám o sobě nehraje, nepomůže ani aktivní zapojení, byť v ceně celého nástroje. Bohužel mám pocit, že většina aktivních nástrojů v ceně přibližně do patnácti tisíc trpí tím, že konstrukce a výběr materiálu není příliš zdařilý a výrobce se to snaží maskovat osazením aktivní elektronikou.
Tak to je, jsou levné a drahé a nebo dobré a špatné věci.
Samozřejmě, v kterékoli cenové kategorii najdeme nástroje povedené a méně povedené, ale většina této běžně dostupné produkce mi připadá jako lákadlo na méně zkušené hráče, navíc osazení aktivní elektronikou, byť špatnou a ve výrobní ceně zhruba tří stovek, automaticky zvedá cenu nástroje minimálně o dvě tisícovky.
To je byznys, reprobedna je taky zbytečně drahá věc, kde je jen pár prkýnek, dráty, koberec a reproduktor.
Takto osazené nástroje jsou pak bohužel posuzovány ne podle toho, jak hraje celek, ale jak hraje aktivka. Výhodu pasivního nástroje vidím také v tom, že se člověk více "nadře". Je nutné více cvičit dynamiku hry, naučit se domačkávat polohy, opřít se do strun pravačkou. Netvrdím, že aktivní nástroj nevyžaduje také dobrou techniku, ovšem dostat z pasivního nástroje silný, průrazný tón vyžaduje více námahy. Umět hrát silně až agresivně, přitom čistě, je k nezaplacení. Představa že ten dravý zvuk a la Fieldy nebo Flea (ale i jazzových hráčů), produkuje aktivka, je lehce naivní.
Byl jsem majitelem baskytary Lakland Darryl Jones. Přestože šlo o řadu Skyline, která je vyráběná v Koreji, málo kdo uvěřil, že jde o pasivní nástroj. Myslím, že by se hráč bez aktivky zase neměl tolik "nadřít". Pro "lenochy" doporučuji spíš kompresor.
Hráč, který začíná na pasivní nástroj a po čase z něj dokáže vymáčknout maximum, má nepochybně lepší průpravu než jeho kolega, kterému od začátků pomáhá aktivní zesílení v nástroji. Aktivka jistě nabízí širší zvukové možnosti, podobných výsledků ale ovšem lze dosáhnout i s pasivním nástrojem a vhodně nastaveným zesilovačem. A navíc, pasivce nikdy nedojde baterka :-)
Ve vybavení profesionála i amatéra by vedle pár imbusů, ladičky a kondomů, neměla chybět ani 9V baterka.
Pasivní nástroj je i mnohem snazší na údržbu a lehké opravy zapojení, s kdejakou závadou v aktivce je už nutné navštívit kytaráře.
Neviděl bych to jakože: aktivka = poruchy, zatím jsem žádný problém v tomto směru nikdy neměl. Například Aguilar dává na své výrobky desetiletou záruku.
Jistěže, aktivka přinesla posun ve zvukových i herních možnostech basy, ale bohužel možná až přílišná obliba aktivních nástrojů vedla k unifikaci basového zvuku. Pokud z jednoho nástroje dostanu přehršel zvuků od houslí po subbas, jak potom takový nástroj zní doopravdy? Zejména v popu a rocku už pouze zřídka kdy podle zvuku poznáte, který basák zrovna hraje, mám pocit, že všem to zní tak nějak stejně, ale to může být pouze jen můj subjektivní dojem.
Myslím, že aktivní nástroje si udržují svůj osobitý zvukový charakter a rozdíly mezi jednotlivými nástroji jsou dobře slyšitelné. U značek jako MTD, Ken Smith, Fender Marcus Miller, Sadowsky nebo Fodera mi nepřipadá, že by je aktivní zapojení hodilo do jednoho pytle. Aktivka nám dává jen možnost signál nakopnout, zvukové spektrum trochu roztáhnout nebo zvýraznit některé frekvence. Ztotožňuji se s tím, že zvuk má vycházet hlavně z nástroje, nejdůležitější je kvalita dřeva, konstrukce a zpracování. Aktivku vidím jen jako další možnost se zvukem pracovat.
Pasiv je jednou z cest basového zvuku, ne všechny osloví a ne všem dá, co potřebují. Pro mě osobně je to srdcovka na celý život a myslím, že nejsem sám.
Zdeněk Wimpy Tichota: Aktivní elektronika může pomoci dotvořit charakter nástroje, může vytáhnout určité frekvence a dát nástroji větší dynamiku. Dává hráčům ale i daleko větší možnost korigovat si barvu zvuku přímo na nástroji, to umožňuje třeba i účinně eliminovat špatné akustické vlastnosti místností a sálů. Nástup aktivky je podle mne přirozený vývoj v hledání nových zvukových možností baskytary.
Dobrý pasivní nástroj může bohatě splnit nároky hráčů a respektuji zastánce pasivní cesty, kteří hledají přirozenost zvuku, ale bez aktivních elektronik bychom asi některé zvukové milníky vůbec nepoznali. Jde spíš o to, jakou si kdo vybere cestu, nebo jaký zvuk chcete právě používat, ale zatracovat jedno či druhé je pouze střet ideologií.
Reakce Michala Samiece: Jsem ortodoxní zastánce pasivní cesty, ale nezbývá mi než souhlasit. Vhodně zvolená aktivka může rozšířit zvukové spektrum a zcela jistě posunula vývoj hry na basu dále. Každý, kdo se někdy potýkal se slapem, tappingem či jinými podobnými technikami, asi bude souhlasit, že na aktivní base zní tyhle praktiky jaksi lépe.
Někteří výrobci nabízejí oba dva světy na jednom nástroji a aktivní modul lze vypnout pomocí přepínače přímo na nástroji. Někteří vám tuto možnost nedají, protože celá technologie je na napájení závislá a zvuk celého instrumentu je prezentován pouze v aktivní podobě. Osobně mám všechny své nástroje aktivní a pouze u jednoho mám možnost přepínání do pasivního režimu, ale toto využívám spíš třeba jen k vyzkoušení aktivních korekcí od jiného výrobce.
Osobně jsem měl vždy všechny nástroje pasivní a jsem rád, že nemám žádnou možnost ještě cosi přepínat :-)
Aktivní elektroniky jsou dobrým pomocníkem pro osvěžení nebo získáním trochu jiného zvukového spektra. Jde také o to, jakou aktivku si vybrat, chcete-li podpořit rockové agresivní frekvence, nebo jen zvýraznit dynamiku a barvu samotného nástroje. Na trhu je několik kvalitních výrobků, a pomineme-li první "aktivní" krůčky nebo levné šumící a "zabučené" aktivky, jde o opravdu profesionální a kvalitní produkty.
Tady už je opatrnost na místě. Je samozřejmě rozdíl mezi noname aktivkami v levných basách a špičkovými výrobky. Nesmíme ovšem zapomenout, že zvuk se primárně odvíjí od kvality basy jako takové, je závislý nejvíce na výběru dřeva, kvalitě zpracování, konstrukci... A tady vidím základní problém: "Ta basa nehraje nic moc, co s tím? Dáme tam aktivku." Je pravda, že dobře postavenou basu z kvalitního dřeva může aktivka "povzbudit". Bohužel z vlastní zkušenosti musím říct, že velká část cenově dostupné produkce baskytar s aktivní elektronikou nehraje už v zárodku, to jest od dřeva. Pak ovšem nepomůže ani sebelepší aktivka...
Výrobci ale neustrnuli a dál hledají nové možnosti. Oproti prvním korekcím - pouze basy, výšky - se dnes běžně nabízejí i elektroniky s potenciometrem pro středy, u kterých si třeba ještě můžeme zvolit pásmo (například 400 Hz nebo 800 Hz). Například i Fodera, MTD, Ken Smith, Sadowsky svoji elektroniku minimálně jednou inovovali a jdou vstříc svým uživatelům.
Tady ruku na srdce milí kolegové. Kolik z nás ví, co se přesně děje se zvukem basy při korekci konkrétních frekvencí? Vzhledem k tomu, kolik různých, mnohdy nelogických nastavení ekvalizéru je možno vidět a slyšet na našich pódiích, jsem k dalším ekvalizacím v signálové cestě poněkud skeptický. Aktivka je jistě potěchou všech basových chemiků s půlhektarovým pedalboardem, kterým by pasivní signál jen těžko prolezl, ale pokud si nevíte rady s ekvalizérem půjčeného zesilovače, je aktivka v base pomocí? Navíc je potřeba rozlišovat, zda aktivka pouze zesiluje signál, anebo umí i korigovat zvolené frekvence a podle toho volit vhodné osazení vašeho nástroje.
Některý výrobce vám nabídne i výběr z několika různých elektronik, záleží na vás, kudy se vydat. Hojně jsou využívané značky Aguilar s označením OBP-3 nebo třeba výrobky firmy East (např. J-Retro), firmy Bartolini a EMG, které jsou známé hlavně výrobou snímačů, rovněž nabízejí kvalitní produkty. Těm, kdo nechce do nástroje zasahovat, nabízejí někteří tito výrobci svoje korekce i v "krabičce", ale trochu se tímto ztrácí smysl toho, mít potenciometry při ruce. Na druhou stranu někdo nemá potřebu tolik "kroutit" a toto provedení mu bude vyhovovat, ale třeba i jen na vyzkoušení je "out board" aktivka šikovná. Aktivní elektronika má i tu výhodu, že pokud vás nepřesvědčí, můžete ji opět celkem bez následků demontovat a zkusit jinou, nebo se prostě vrátit k původní pasivní variantě.
... tedy zkusit hrát pořádně na pasivní nástroj, dostat z něj maximum, a když už dále "vlak nejede", poohlédnout se po slušném aktivním nástroji :-) Aktivka je jistě šikovným pomocníkem, ale nesmí se stát berličkou špatné techniky, nedostatku "drajvu0ť nebo jiných neduhů. Osobně si myslím, že aktivní nástroj je vyšší level hry na basu, určený spíše technicky založeným hráčům a aktivní basy v ceně dvanácti tisíc jsou jenom lákadlem na méně zkušené.
Navíc s pasivní basou se nikdy na kšeftu v Horní Dolní před půlnocí nedostanete do situace: "Království za 9V baterku!" Nakonec musím citovat Pavla Mrázka: "Aktivka musí bejt v rukách!"
