Mixy, které bychom měli znát! XVI. - Plavala k(g)una jak plavá laguna aneb The Fifth Elements!

Plavala k(g)una jak plavá laguna aneb The Fifth Elements!

Motto: Ukaž, že máš ve slovníku víc než dva kravský výrazy! Musí to být zelený, jasný?

Kdo: Éric Serra

Kdy: 1997

Co: „operní vystoupení“ Divy na vzdušném parníku Floster Paradise

Kde: studia Pinewood v Anglii

Aranžér

Luc si plní sen ze školních škamen

Režisér Luc Besson začíná mít v 90. létech pohromadě prostředky, aby natočil, co již dávno načrtl na střední - komiksový příběh Pátý element. Do týmu nominuje osvědčené harcovníky z děl předešlých (např. Nikity, Leona): kameru má na starosti Thierry Arbogast, hudbu Éric Serra . A kostýmy skvělý Jean-Paul Gaultier - pro film vypracoval 954 úctyhodných „módních návrhů“!

Do hlavních rolí jsou obsazeny hvězdy Bruce Willis (Korben) a Gary Oldman (Zorg), dále Milla Jovovich (Leeloo), Ian Holm (otec Cornelius) a Chris Tucker  (Ruby Rhod). Záběry se točily ve studiích Pinewood Studios v Anglii i v Mauretánii. Koncertní scény byly nafilmovány v královské opeře v Londýně.

Laguna: superzelená či azurová?

Film je protkán stovkami odkazů. Napříkad jeviště i Diva jsou projektovány do modré barvy a jméno Plavalaguna v jihoslovanských jazycích značí Modrou lagunu (narážka na předchozí Jovovichin film i její jugoslávskou krev - pobřeží na ostrově Istria).

Ve Španělsku dříve žijící Éric Serra  je ovlivněn hudbou arabskou (např. stylem raï). Exotická mikrointervalová zdobnost (glissy na správných místech) dokáže navodit tísnivé napětí či hrozbu, jak to dobře známe z předešlého snímku Leon. Serra nechá v Pátém elementu zaznít i píseň alžírského zpěváka Khaled a (scéna, kdy Korben a Leeloo unikají taxíkem policistům). Neostýchá se však sáhnout i po klasice - partu Gaetana Donizettiho z opery Lucia di Lammermoor , tzv. scéně Luciina šílenství.

Přestože Lucie ztratila rozum a zabila jí vnuceného ženicha, její cit k staré lásce - Edgardovi je hebčí než stříbrná pavučina. Svůj konec vyznává subtilně v árii Il dolce suono / Sladký zvuk, jež se zařadila mezi zásadní party tzv. koloraturního sopránu. Edgardo, mio! Si, ti son resa... / Můj Edgarde, ano jsem tvá navěky... Un gelo mi serpeggia nel sen! Trema ogni fibra! Vacilla il piè !/ Mrazí mě v hrudi, každá nitka uvnitř se chvěje! Podlamují se mi kolena! A zpěvná italština podporuje lahodné, plynulé fázování.

Bel canto s techno přílohou

Donizettiho originální doprovod generuje velice měkký valér: flautové varhany zní až skleněně, instrumentace orchestru staví na smyčcích hojně situovaných na spodní hebké struny, hornách v pp a dyšné flétně. Kulatý témbr operní Invy Muly do nich bezvadně zapadá. Tolik bel canto devatenáctého století.

Futuristická vize Bessona a Serry však míří dál. Jak pak asi bude vypadat bel canto století třiadvacátého? Inu spojí krásu operního sopránu s techno rejstříky. A ke cti přicházejí bicí zvuky industriálnější, ale i měkké pad registry a rozladění.

Transienty prozradí švindl

Aby rozšířil koloraturní techniku albánské Invy Muly, Serra ve futuristické pasáži používá hojně střihy, ale i samplování (nahrání Invyina hlasu, přepočítávání do jiných poloh a přehrávání pomocí klaviatury či midi). Koloratura to pak hasí tak, že skoky jdou těžko zahrát rukama natož zazpívat. U střihů či nasamplovaných dílčích frází, třebas zvednutých výše, si řekneme: celý běh nemůže v téhle rychlosti intonačně dát, ale je to ještě její barva i výraz (viz žluté partie Obr. 1). V případě samplování po tónech však přepočítáváním vznikly barvy umělé, které navíc postrádají plynulé transienty - přechody z tónu na tón (viz superzelená partie Obr. 1). Více než sféru vokálů pak asociují pasáže moogů. Nejvíce rozdíl vynikne, srovnáme-li futuristické běhy s přirozeným oktávovým laufem na konci Donizettiho árie (viz Obr. 2).

Špek 1: Inva Mula dokázala v Donizettim zpívat nejen plným témbrem, ale místy i tak trochu neoperním dyšným rejstříkem. Díky tomu se její výraz stává mnohem vroucnějším!

Špek 2: Kadence techno části, rejstřík Orch Hit, je postavena na pentatonice ve spodním základním hlase, byť se nad ním vrství zahuštěnější harmonie (ale paralelně vedené), proti techno pentatonice se rozezpívává doškálný soprán, občas alterovaně nebo chromaticky vybočující.

Špek 3: Měkké klávesy zahušťují 2. stupněm (ais v rámci gis moll), tedy funkcí Sus2, pracují i s alterací - nedoškálným d.

Špek 4: V basové figuře je použit stejný efekt (či odebraný vzorek = sampl) jako v mluvě Mondoshawanů, hudba tak podporuje obraz: neohrabané mužské zlo dole versus hbitě třepotavé dobro v sopránu (Leeloo/Diva).

Zvukař

Symbióza akustiky s technikou

Dnes se zaměříme na sólovou árii Divy Plavalaguny, která sestává ze dvou úseků:  z Lucie di Lammermoor od Gaetana Donizettiho a dance koláží Érica Serry.

Základy, doprovody

tvoří smyčcová sekce Londýnského symfonického orchestru (100%L-100%R). Smyčce jsou doplněny flétnou (50%L) dobarvující melodii. Harmonii doplňuje měkká hornová sekce (10%R-70%R).

Celý orchestr je snímán ambientně s velice širokou bází, zřejmě technikou DeccaTree s mírně potlačeným středním mikrofonem.

Zpěv

Soprán Invy Muly je snímán více kontaktně. Je tak posluchači blíže a je srozumitelný i v pianových pasážích.

Prostory

Základ barevné ambience je dán akustikou nahrávacích prostor. Pro výsledný efekt velikého prostoru byl ještě dodán jasný přirozený hall se širokou bází. Tím je okořeněn i sólový zpěv.

Špek 1: Dodaný hall rozšiřuje stereobázi a lépe odděluje sólový zpěv od orchestru.

Špe k2: Hall stmeluje souzvuk, ale snižuje lokalizaci jednotlivých nástrojů a sekcí.

Základy

Základy tvoří elektrický VB, MB a syntetická Basa (vše Center). Pattern je rozpohybován perkusemi umístěnými na různých místech báze. Pro názornost jsou rozděleny na Perc L, Center a R. Jim po stranách (100%L a 100%R) odpovídají Reverzované percuse (přehrávané pozpátku). Patern lehce dobarvují činely (90%L a Center).

Doprovody

Každé osmitaktí uvozuje širší Orch Hit - akcent orchestru (50%L-10%R). Závěry sudých taktů zase ozvláštňuje Scratch (100%R). Harmonii určuje široký Pad vyplňující v pozadí celou bázi (100%L-100%R).

Zpěv

Sólový soprán je oproti předchozí ukázce mírně upozaděn (Center).

Prostory

Některé nástroje dance paternu jsou dobarveny krátkou jasnou ambiencí s užší bází (80%L-80%R). Zpěv a Pad zdobí široký bohatý hall.

Špek 1: MB je díky chorusu a krátké ambienci širší, než bývá zvykem.

Špek 2: Různé prostory základů, doprovodů a zpěvu zvyšují jejich čitelnost i vzájemnou soudržnost.

Závěr

Ukázky jsou důkazem profesionální práce zvukařů i citlivých postprodukčních a tvůrčích zásahů. Obě části skladby nepopisně korespondují s dějem filmu.

Sampling

je technika, kdy se s digitálně zaznamenaným zvukem pracuje jako s hudebním nástrojem. Vzorek se přehrává různými rychlostmi podle požadované výšky tónu (stisknuté klávesy).

Tím ale dochází i k přelaďování formantů (neměnných harmonických složek zvuku). Např. při přeladění hlasu o větší interval nahoru vzniknou Šmoulové.

Řešení: Nasamplování více různých tónů pro kratší úseky klaviatury.

Řešení přechodových jevů vznikajících při plynulém přechodu jednoho tónu do druhého je zatím v plenkách. Výhodou samplingu je např. ztvárnění některých partů, které jsou jinak nerealizovatelné (velké intonační skoky, rychlá a složitá koloratura, větší rozsah...).

Špek 1: Ve druhé ukázce je přirozený zpěv postupně nahrazován nasamplovaným, a tím je umožněna realizace nezpívatelných frází a velkých intonačních skoků. Zároveň tato technika skvěle zapadá do hudebního pojetí.

Špek 2: Současně je dodržena kontinuita s první ukázkou, protože je nasamplován zpěv Invy Muly.