6/2013

Editorial

  • Když se ještě ohlédnu za Messe, tak mě napadá jedna věc. Koncentrace všech těch věcí okolo muziky, světel, zvukařiny... Technologie, trendy, ale taky jen inovace nebo prostě jen nová povrchová úprava či nový skvělý design. Spousta pokusů najít něco, co způsobí převrat v hudebním světě. A nechci říci, že by se zapomínalo na jednu věc, ale cítím, že se opomíjí. Stejně tak, když se setkáte s praktiky agentur, když se snaží nabídnout kapelu, nebo jak vypadají play listy rádií. Zase tam je trochu něco opomíjeno. Nakonec, kdo si zkusil softwarové hračky v tabletech, tak bude vědět, že převod dotyku prstu na „hudbu“ nabízí většina z nich. Zde je přímo plánovitě cosi opomíjeno. A nemyslím tím muzikantskou invenci, nebo jak to přesně říct, třeba umělecký talent. Mám totiž na mysli... Jak bych to přiblížil?

    Když se učíme číst a psát. Taky si malujeme písmenka, a pak z nich sestavujeme slova, věty... a kolik se tomu věnuje času, a pokud nezvládnete základy, tak se zkrátka dál v našem světě moc nedostanete. Mám prostě na mysli základní dovednosti, nebo řekněme abecedu, a těmi je intonace a cit pro rytmus. A já mám teď na mysli hlavně intonaci.

    Pamatuji si kamaráda, kytaristu Ivana Jeřábka, jak stával pod oknem u topení, v ruce držel jazzový standard a učil se ho zpívat z černých kuliček. Když jsem si kdysi povídal při rozhovoru s Janem Spáleným o hře na křídlovku, tak nejen, že mu to pomáhá v dýchání, ale je to jako by mluvil, musí ta hudba jít i z těla. Ivan Ženatý pak zpitomělý v době, kdy se intonaci učil, analyzoval drnčení šňůr na prádlo. Ty pod jeho oknem byly laděny do G dur... Znám několik předělaných houslistů na kytaristy. Na jejich hře je to dobře slyšet. A naopak, když někdo spoléhá jen na pražce, to je taky slyšet. Na konzervatořích se intonace vyučuje a zkoušení před tabulí je pro mnohé „lahůdka“. Je to citlivá věc, a tak je asi proto opomíjena. I technika nám v něčem pomáhá, ale taky nám něco bere. Naladit si nástroj na festivalu bez ladičky před koncertem, kdo to dneska dělá a umí? A kolik znáte muzikantů, kteří se neptají, v čem to je, když se jamuje? Hezké léto. :-)

    Elektronické vydání
Vladimír Švanda
Vladimír Švanda, 23. 5. 2013

Články v tomto čísle