Mixy, které bychom měli znát! - Finito Jelito aneb deset a deset přikázání na rozloučenou

Kdo: Ondřej Jirásek - analýza skladeb a aranžování, Roman Jež - analýza zvuku a mixu

Kdy: březen 2012 - únor 2014

Co: seriál o práci ve studiu

Kde: Muzikus

Motto: Mám vám tady ještě vyprávět nějaké humory či co?

Čas oponou trhnul a seriál je u konce. Věnovali jsme jej tomu, jak kapely písničky nahrávají a jak je mixují. A protože se sluší podávat informace objektivně, ilustrovali jsme vše na skladbách, které už mají v dějinách hudby své jisté. I nás dvacetičtyřdílný seriál obohatil, dovolíme si tudíž na závěr zobecnit několik rad - snad užitečných. Připomenou vám zároveň, které umělce můžete zpětně ve workshopu najít.

Deset přikázání aranžérských

1.Poslouchej - místnost, ve které nahráváš, vnímej co do tempa a barvy, pomocí mikrofonů hledej nejvhodnější pozice pro snímání akustických nástrojů, srovnávej své záběry se vzorovými nahrávkami jiných, přemýšlej, proč nástroj zní z dané pozice právě takto a zda jsi dosáhl žádoucího náběru. Příklad.: Vlado Valovič měnil spolu se zvukaři pozice čtyř mikrofonů kolem Vargových varhan a Leslie boxu tak dlouho, dokud to nebylo to pravé ořechové!

2.Symetrie - jsme tvorové, jejichž těly prochází osa zrcadlící oči, uši, ruce, ramena nohy ad., proto se nám líbí zjevná i skrytá symetrie v rytmu, harmonii, melodiích i stereo rozložení nástrojů. Příklad: U na první pohled vesnicky působících AC/DC nalezneme symetrii v rytmu i melodické sekvenci rifů, podobně jako ve stereo organizaci nástrojů.

3.Člověk - jsme lidé, a ve skladbě nás proto nejvíce zajímá člověk. Respektuj zpívané slovo s jeho významy a sděleními, cti lidský hlas i akustické nástroje vycházející z biorytmyů, např. lidského dýchání. Ve skladbě tvoří grunt - základní a nejdůležitější složky. Jakékoliv technické extravagance kolem je ztěžka nahradí! Příklad: Zuzana Navarová a Marie Rottrová posloužily jako skvělé ukázky zpěvaček, které vědí, o čem zpívají!

4.Živý kontakt - spojení „face to face“ mezi hráči a zpěváky, zvláště když kutí něco nového a přitom hledají, vytvářejí zcela jiný drive než playback. Navíc některé kombinace dávají vzniknout jedinečným jakostem a chutím. Příklad.: Duety Richie/Wonder, Rogers/Simon v písni We are the World, Sting se sboristy a historickým ansámblem v songu Soul Cake. Vlastností živého organismu je mimo jiného i to, že silnější části pomáhají ěm slabším a podporují je. Zkrátka táhnou za jeden provaz!

5.Fúzuj - nebojte se spojovat nástroje a barvy, ale i harmonie melodie a rytmy, které jste dosud spojené neslyšeli. Vycházejte ze znalostí akordů či nástrojů podobně znějících a zkoušejte je i podobně zkombinovat. Příklad: Anoushka Shankar „nakopla“ projekt spojující indickou tradiční hudbu (raga) se španělským flamencem, podobně můžeme uvést pionýry Mahavishnu Orchestra, Petera Gabriela či Franka Zappu.

6.Nové témbry - pro konec 20. a začátek 21. století je typická snaha po ozvláštnění nástrojů akustických (zesílením, korekcemi, efekty) anebo začleňování zcela nových elektronických či virtuálních témbrů do barev tradičních. Příklad: Éric Serra dokázal v hudbě pro film Pátý element báječně zužitkovat klasický operní part Gaetana Donizettiho a postupně jej překlopit do části moderní, ve které mísí živý zpěv se samplovanými pasážemi. Podobné procedury nalezneme u Yes či Depeche Mode.

7.Najdi a utvrzuj - jestliže se ti pomocí nových barev a vnitřního feelingu podařilo vytvořit si vlastní sound, o kterém jsi přesvědčený, že tě plně vystihuje, utvrzuj jej! Pro posluchače se z něj stane opakováním skladatelská a interpretační značka. Příklad: Konfliktní exot Jimi Hendrix vystřídal stovky kapel, než vybudoval „tu svou“, Edit Piaf se rovněž nějaký pátek hledala, podobně svůj scénický jazyk doteď cizeluje maestro Ennio Morricone.

8.Pozor na ostré rejstříky - pamatuj, že ostrý rejstřík v totožné poloze (unisonu, úzké harmonii) zamaskuje velmi snadno rejstřík měkký. Řešením je tvrdý/ostrý registr škrtnout nebo hlasy roztáhnout do širší harmonie anebo je od sebe oddělit široce ve stereu (pak ale nebudou vyváženy báze). Příklad: Za příklad necitlivého spojování odlišných rejstříků poslouží dvojice Denver/Domino či Dvorský/Černoch v Perhaps Love, opačně vyzvedáváme fundovanou organizaci hustých harmonií u Big Bandu Milana Svobody v Monkey Diet. V rocku pak Blue Effect.

9.Sebekritika s tvrdohlavostí - buď k sobě nelítostný, ovšem nenechej si do toho příliš kecat! Dívej se na své dílo či výkon nejen zevnitř, ale hlavně zvenku. Jsi-li přesvědčen, že to tak chceš, tak na tom trvej! Jde o tvůj podpis. Zvláště opatrný buď s našeptávači typu manželka, exmanžela, přítel, expřítel, inteligentní promotér či nejinteligentnější expromotér, zkrátka všichni tito exkremen... ehm ... ex...trémisti. Příklad: Johny Cash dokázal v mžiku poslat k šípku každého, u koho se mu zdálo, že to na něj jen hraje. Podobně showman Prince.

10.Nesuď dne před večerem - každá píseň žádá své, někdy je hotová za minutu, jindy zraje roky. Když se ve studiu něco nevede, není dobré to hned odsoudit. Raději si dát šlofíka a s čistou hlavou hledat, kudy dál. Příklad: U Beatles, Pink Floyd či Freddie Mercuryho to leckdy trvalo měsíce až roky, než jejich songy vykrystalizovaly podle jejich přestav. Trpělivost růže přináší!

Zvukař

Dva roky jsme rozebírali různé nahrávky a pokoušeli se zjistit, co, jak a proč. Zkusme si poznatky shrnout, abychom věděli, jak vyrobit světový hit.

3D mix

- horizontání umístění koresponduje s pozicí nástroje ve stereobázi

- šířka znázorňuje šířku nástroje nebo sekce

- vertikální umístění zobrazuje rozpětí barvy nástroje nebo jeho polohu

- blízkost napovídá o vzdálenosti nástroje od posluchače

Příklady

A - velice přítomný středovýškový zvuk umístěný v centru (sólový zpěv)

B - přítomný basový zvuk umístěný v centru (basa, VB)

C - přítomný kulatý zvuk v nízké poloze zcela vlevo 100%L (pad, čelo pizzicato)

D - vzdálenější širší středový zvuk vpravo 50%R-100%R (piáno, kytara, Hammondky)

E - vzdálenější širokopásmý zvuk umístěný vlevo 50%L (synt, varhany)

F - vzdálený výškový zvuk pokrývající celou bázi 100%L-100%R (činely)

G - velice vzdálený neostrý středovýškový zvuk po celé bázi 100%L-100%R (hall)

Deset přikázání dobrého mixu

1. Cíl - je dobré si uvědomit, co je cílem zvukového ztvárnění, a ten mít na paměti při všech procesech. Nemilosrdně vyřadit vše, co k cíli nevede, byť je to zajímavé či efektní.

2. Symetrie basů - jedná se o technický záměr, aby zvuky obsahující nejvíce energie, tedy basy, byly rovnoměrně rozděleny mezi obě reproduktorové soustavy.

3. Sólisté uprostřed - obdobné pravidlo, pramenící spíše z psychologických příčin, platí pro party, které jsou v daný moment nejdůležitější a měly by na sebe poutat největší pozornost.

4. Vyvážení barev se stereu - aby nahrávka „nekulhala“ na některou stranu, je dobré stereobázi vyvážit obdobnými nástroji (piano vlevo, kytara vpravo). Některé party lze dvojit nebo doplnit echem či hallem na opačné straně báze.

Příklad: Yes, Owner of a Lonely Heart - většina kytar je zdvojená a dvojice jsou umístěny ostře ve stereu.

5. Bodové a široké zvuky - nástroje snímané jedním mikrofonem je možno rozšířit echem, hallem nebo chorusem. Vícestopé nástroje lze rozprostřít po širší bázi.

Příklad: Depeche Mode, Everything Counts - bass přes chorus.

6. Video - u live zvuku pod video je dobré respektovat rozmístění nástrojů podle obrazu. Je ale vhodné sólové party a basové zvuky umístit ke středu.

Příklad: Anoushka Shankar, Live From Girona, Inside Me - rozmístění je kompromisem mezi pravidly a pozicí hudebníků na pódiu.

7. Pohyb ve stereu - je zajímavý efekt dodávající nahrávce dynamiku a další rozměr. Je ale dobré, aby nebyl samoúčelný a korespondoval se záměrem nebo situací.

Příklad: Peter Gabriel, In Your Eyes, live - jednotliví zpěváci kolují po kruhovém pódiu; stejně tak i zpěvy ve stereobázi.

8. Korekční úpravy - pokud se nástroje maskují, můžeme pomocí ekvalizace z méně podstatného odstranit kolidující pásma, a tím zvýšit čitelnost důležitějšího partu.

Př.: Beatles, Maxwell’s Silver Hammer - akustická kytara je korekčně upravena, aby nevadila sólovému zpěvu.

9. Efekty - pomocí hallů lze vytvořit blízké (méně hallu) i vzdálenější (více hallu) plány a tak oddělit jednotlivé party.

Příklad: Pátý Element, Diva Plavalaguna - pad je vzdálen v hallu, perkuse a MB jsou konkrétní.

10. Ambientní snímání - cílem je věrně sejmout už hotový souzvuk sekce/orchestru. Velice důležitý je výběr kvalitních mikrofonů a akustika prostředí. V postprodukci „netvoříme“!

Příklad: Mahavishnu, Smile of Beyond - ambientní sejmutí symfonického orchestru.

Závěr

Při vědomí pravidel se nebojte experimentovat a cílevědomě naplňovat vytyčený záměr. Vývoj posunují pouze ti, kteří narušují zaběhaná klišé. Držíme vám všechny palce.