Dřevo známé též jako kevazingo nebo africký palisandr náleží stromu Guibourtia demeusei z čeledi bobovitých. Ve skutečnosti dřevina s palisandrem příbuzná není, do stejného rodu však patří jiné exotické dřevo používané při výrobě hudebních nástrojů, a to ovangkol. Bubinga je domovem ve střední a západní Africe. Strom dorůstá výšky 40 m (výjimečně až 50 m) a průměru kmene do 2 m. Dřevo je velmi tvrdé s průměrnou hmotností 880 kg/m3. Zpočátku růžovočervené dřevo stářím tmavne do hnědočervené barvy s purpurovými tóny. Nejvyhledávanější kresbu mají kusy se silně zvlněnými léty. Ta bývají rovná jen výjimečně, proto se obvykle nehodí pro výrobu krků. Díky velmi atraktivnímu vzhledu dřevo nalezneme především na topech těl elektrických kytar nebo baskytar. Jelikož je však dřevo velmi těžké, pro výrobu celého korpusu není vhodné. Možné je také použití na zadní desky a luby akustických kytar. Toto nesmírně houževnaté dřevo nevyžaduje nutně tvrdou povrchovou úpravu, je možné jej velmi efektně vyleštit. Z konkrétních sériových modelů bubingu nalezneme např. na baskytarách Warwick Corvette Standard Bubinga, Warwick Star Bass II Bubinga (semiakustická), Peavey Cirrus Bubinga atd. Byly zaznamenány tendence výrobců zaměňovat bubingu použitím nesprávného označení za palisandr. Zvukově je však jinde, zdaleka nemá tak pěkné a bohaté výšky jako kvalitní druhy palisanrdu. Požívá se rovněž k výrobě i takových nástrojů, jako je harfa. Poměrně často se z bubingy vyrábějí korpusy luxusních bicích nástrojů. U nejkvalitnějších sad je alternativou k americkému javoru, nevýhodou je však vyšší váha (asi o 18 %) nebo také vyšší cena. Oproti javorovým korpusům disponuje teplejším tónem. Pro příklad můžeme jmenovat sadu Tama Starclassic Bubinga Elite nebo Gretsch Renown Purewood Bubinga atd. Certifikované zásoby bubingy zřejmě neexistují, nicméně G. demeusei zatím není uvedena na seznamu ohrožených druhů IUCN ani na seznamu CITES.
