Již díky svému jménu se snad topol (Populus sp.) těší popularitě, také jako dříví k výrobě hudebních nástrojů. Stromy tohoto rodu jsou domovem především v mírném pásmu severní polokoule, kde jsou jako jedny z nejrychleji rostoucích dřevin poměrně úspěšnými konkurenty. Velmi často dochází k mezidruhovému křížení, a tak hybridizací vznikají nové a nové druhy. Proto se také v literatuře uvedené počty druhů zásadně rozcházejí. Konkrétní druh topolu používaný v „hudebně-dřevozpracujícím“ průmyslu také výrobci neuvádějí. Snad se chtějí vyhnout právě složité taxonomii rodu nebo cíleně „mlží“, aby mohlo být použito širšího spektra zdrojů. Tyto stromy čeledi vrbovitých dorůstají často obrovských rozměrů, výjimečně i výšky 45 m a průměru kmene 2,5 m. Dřevo dosahuje nevelké měrné hmotnosti 390 kg/m3, není porézní a má neatraktivní šedavou barvu bez výrazné kresby. Ve dřevě se mohou také vyskytovat nazelenalé minerální pásy. Pro krásnou kresbu jsou však vyhledávány topolové kořenice a další očkované či jinak deformované kusy. Topol je nejvíce používán pro výrobu korpusů elektrických kytar a baskytar jako levná a dostupná náhražka za olši. Té se také svým poměrně vyrovnaným zvukovým spektrem a rezonantností nejvíce podobá. Dle mého názoru však zvukové kvality dobře vybrané olše nepřekoná. Topol je typický pro mnoho nástrojů z mexické produkce kytar Fender, ale také pro značky Jackson, B.C. Rich ad. Důvody které stály na počátku použití topolu, byly především ekonomické.
Jak vidno, začíná jít lehce do tuhého. Zásoby kvalitních materiálů pro stavbu hudebních nástrojů mizí v nenávratnu. O nejkvalitnějších dřevech píšeme obvykle v minulém čase. S mnohými z nich se nedostaneme do styku, aniž bychom překročili mezinárodně platná ustanovení. Obdobným tempem mizí také témata našeho seriálu. Jistě bych po nepříliš usilovném snažení náměty pro další díly nakonec nalezl. Základní materiály pro výrobu hudebních nástrojů však popsány byly, a přestože studnice nemusí být vyčerpaná až do dna, náš dřevní miniseriál končí. Nechceme se přeci dočkat dne, kdy vyjde díl s názvem: „Lexikon dříví znělého - překližka“. Nebo že by přeci jen, prvního dubna?
