Dávno již tomu, co jsme se v rámci našeho seriálu věnovali firmám vyrábějícím elektrické kytary. Na druhou stranu je také fakt, že jsme si jich uvedli už opravdu hodně, od klasik Gibson, Fender, Rickenbacker přes Ibanez, PRS, Gretsch po třeba Godin, Music Man, Duesenberg a mnoho, mnoho dalších. Jenže, přátelé, pořád těch dalších a dobrých hodně zbývá, takže jdeme na to.
Dnes nás čekají hned tři firmy. Ta první je německá s počátky v Čechách, druhá si pohrála s hliníkovými krky a třetí dokázala prosadit své nástroje i přes masivní a historický úspěch svých komb, hlav a později i efektových zařízení.
Framus
Tato německá firma existovala pod svým názvem od roku 1946 do bankrotu v roce 1975. Její začátky zaznamenáváme ale dříve, a dokonce i na
našem území. Její vznik je totiž spojen s městem Schönbach, dnešními Luby, kde se roku 1917 narodil zakladatel značky Fred Wilfer. Po druhé světové válce, když začal probíhat odsun sudetských Němců, rozhodl se nezůstat v Čechách, oslovil bavorskou vládu a ta mu poskytla veškeré tehdy možné prostředky pro vznik nového podniku. Už tehdy totiž jeho jméno mělo zvuk, neboť již v předválečném období jeho firma vyvážela do celého světa housle, violy...
Roku 1946 tak vznikla značka Framus jako složenina slov FRAnconian (oblast Německa) MUSical instruments.
Když začal boom big beatu 60. let, Framus se pustil do výroby elektrofonických kytar (masivní modely stavěl už od roku 1958) a uspěl tak dokonale, že do konce 60. let byl největším evropským výrobcem elektrických kytar. Firma přišla i s několika vylepšeními, mezi nimiž prim hrály kovové výztuhy krků...
Mimochodem, dodnes má Paul McCartney ve svém studiu na zdi svou první kytaru, kterou dostal ke svým čtrnáctým narozeninám - byla to framuska Zenith...
V 70. letech nastupují na trh japonské, obecně asijské, firmy a svými cenami, masovou produkcí a rychle se zlepšující úrovní vytlačují ostatní firmy a mnohé přivedly až k bankrotu, což v polovině 70. let postihlo i Framus. Až roku 1995 pak byla značka obnovena, ale už jako součást koncernu Warwick GmbH & Co Music Equipment.
Mezi klasickou nabídku firmy patřily takové modely a řady jako například z tvarů Les Paulů a SG vycházející řada Hollywood, kterou doplňovaly poté nástroje série S, Les Paul Style, Standard 6 a další. Inspirace Stratocastery a Jaguary pak nezapřely modely Junior, Strato, S-355, firma vyvíjela i vlastní designy - máme zde na mysli série Memphis či tvarové hybridy Nashville. Zajímavé byly i dvoukrky, a to dvanáctistrunný/šestistrunný nebo šestistrunný + baskytara...
Významný úspěch měla firma zejména pak s pololuby a nízkoluby, semiakustickými kytarami řad Sorento, Atlantic, Billy Lorento, Fret jet, New Sound, Television a dalšími, nemluvě o celolubech (ale to patří jinam).
V současné době je značka postavena na třech sériích. Custom Shop Masterbuilt nabízí modely s vysokým poměrem vstupu ruční práce, série Pro je standardní řada vyráběná s německou precizností a konečně série D má vlastní výrobu situovanou v Číně - konečná kontrola ale vždy probíhá v Německu. Všechny série nabízejí modely řad Diablo, Panthera a Idolmaker, série Pro má navíc modely The Blank, Television a Mayfield, nejdražší série pak má ještě navíc řady AK, AZ (inspirace Les Pauly a řadami ES je nasnadě).
Firma se honosí i signature modely, a to od kytaristů, jako jsou Devin Townshend, Stevie Salas (hraje s Mickem Jaggerem), William DuVall (Alice in Chains), Wolf Hoffman (Accept)...
Kdo hrál či hraje na kytary Framus?
Jan Akkerman (Focus), John Lennon, Phil Campbell (Motörhead), Earl Slick (David Bowie), Rik Emmett (Triumph), Phil X (Bon Jovi), Wolf Hoffman (Accept), Sébastien Lefebvre (Simple Plan), také Oldřich Krejčoves (Monkey Business) a další.
Travis Bean
Pamatuji si, jak jsem koukal na našeho baskytaristu, který přišel na zkoušku s nástrojem, který měl hlavu úzké podkovy... Firmu založil roku 1974 kytarář Clifford Travis Bean, a to spolu s Garym Kramerem a Marcem McElweem. Základní myšlenkou bylo použít trvalejší, odolnější materiál na krk - myšlenka sice chvályhodná, ale určitá studenost pocitu při hře a ze začátku i velká náchylnost k pohybu profilu krku při změnách teploty nebyl tím nejlepším vysvědčením pro značku. Přesto ale vznikla řada proslulých nástrojů řady Artist, Standard a vzácnějších Wedge a TB500 se singly.
Roku 1975 se cesty Beana a Kramera rozešly. Značka přesto pokračovala dále, a i když se nestala masovou záležitostí, své místo mezi výraznými výrobci kytar si přesto udržela.
V současnosti je produkce firmy postavena zejména na třech modelech, a to 500MM, 1000A s výraznějšími křivkami korpusu a 1000 Standard.
Kdo hrál či hraje na kytary Travis Bean?
Ace Frehley (Kiss, v roce 1975), Jerry Garcia (Grateful Dead), Greg Lake (EL&P), Rick Nielsen (Cheap Trick), Buzz Osborne (Melvins), Joe Perry (Aerosmith), Keith Richards (1975, 1979), Brian Robertson (Thin Lizzy), Ronnie Wood a další.
Vox
O firmě Vox jsme již psali v rámci aparátů. Jen si připomeňme, že ji roku 1957 založil Thomas Walter Jennings z Kentu a popravdě řečeno, když se řekne Vox, tak se nejdříve skoro každému vybaví proslulá komba, která za sebou měli či mají Beatles, Rolling Stones, Kinks, Dire Straits, Queen, Status Quo... Jenže jméno této značky se i v oblasti kytar dokázalo v jednom období dost prosadit. Začala šedesátá léta a firma přichází na jejich počátku hned se třemi modely: Apache, Stroller a Clubman. Kytary vycházely z tvaru Stratocasterů, které tehdy v Británii nebyly dostupné. Pravý věhlas ale nastal, když roku 1962 spatřil světlo světa pětiúhelníkový model Phantom. O rok později ho následoval Mark VI ve tvaru slzy. Firma také odvážně laborovala s nápady vestavět do korpusů nejrůznější efekty, ale nijak zvlášť se to neprosadilo.
V polovině 60. let, kdy se stal nesmírně populárním zvuk dvanáctistrunné kytary, přišel Vox s modelem Phantom XII - tyto kytary se vyznačovaly mj. také i tím, že spolu s Ventures od Mosrite to byly jediné dvanáctistrunné modely, které měly tremolo Bigsby.
Na konci šedesátých let se Vox začal dávat dohromady s japonskými firmami, jmenovitě s Matsumoku, kdy vznikly modely považované v historii firmy za ty nejpovedenější.
V následujících letech se jméno firmy jako výrobce kytar ztratilo, ale v současné době se snaží opět na sebe upozornit, a to zejména dvěma sériemi. První, Bobcat, je postavena na myšlence skloubit vintage atmosféru se současnými požadavky na komfort hry. Firma zde nabízí semiakustiky S66 a V90 (se snímači P90), vždy ve variantě s tremolem Bigsby či bez něho.
Druhá série, Giulietta, je výrazně modernistická, zejména řada Starstream, obsahující nejen humbuckery a piezosnímače, ale i vestavěnou elektroniku, umožňující sedmadvacet zvuků, šestprogramů včetně modelingu zvuku dvanáctistrunné kytary, akustiky, nylonové kytary, bendža...
Kdo hrál či hraje na kytary Vox?
John Lennon, George Harrison, Brian Jones - tím je řečeno opravdu dost. A jinak i Steve Van Zandt (Brice Springsteen), Joe Walsh (Eagles), Elvis Costello, Brian May, Bob Weir (Grateful Dead), Andrew James Stockdale (Wolfmother) a další.
