Kurzy zvukové techniky XXXVIII - Důležité rady a praktické postřehy pro práci v hudebním studiu Vícestopý záznam - Letmý pohled nazpět (2)

Už od čtyřstopých a především osmistopých dvoupalcových systémů, které zaručovaly standardní kvalitu záznamu, se začaly využívat tzv. formixy či pingpongové postupy, aby se dosáhlo relativně většího množství stop. Pracovalo se v mnoha rozličných variantách - například na osmistopém systému se mohlo šest základních stop smíchat ve stereu do dvou zbývajících, čímž se původní stopy uvolnily pro další záznam. V podstatě šlo vždy o provedení citlivé mixáže a převedení několika základních stop do jediné společné stopy nebo do stereofonního páru.

Protože se původní stopy většinou okamžitě přehrávaly novým hudebním materiálem a nebyly posléze již v původním stavu k dispozici, bylo nutné provádět jejich mixáž s notnou dávkou rozvahy. Ke kritériím, podle kterých se formixy zvažovaly, patřila i míra poklesu kvality zvuku vlivem kopírování analogového pásu.

Možnosti vícestopého záznamu se závratně rozšířily s příchodem šestnáctistopých a čtyřiadvacetistopých systémů. V té době už nebylo nic mimořádného synchronizovat dva vícestopé magnetofony, a tak všude tam, kde se točily větší peníze, točilo se i více kotoučů na multitracku. Standardem světových profesionálních studií se brzy staly dva čtyřiadvacetistopé multitracky používané v synchronním provozu,

Vícestopý analogový záznam v poloprofesionálních a domácích studiích

Ani ve skromnějších podmínkách se vývoj příliš neodlišoval. Ti starší si určitě vzpomenou na osmistopé a šestnástistopé Fostexy a Tascamy využívající půlpalcové nebo palcové pásy. Ke standardnímu vybavení těchto přístrojů patřily šumové redukce dolby nebo dbx, proto na tom s dynamickým rozsahem nebyly tyto modely až tak špatně. Horší už to bylo s drop-outy vzhledem k poměrně úzké šířce stop. Pro pořizování demonahrávek se na trhu objevily také integrované systémy s miniaturními mixery se čtyř nebo osmistopým záznamem na magnetofonovou kazetu.

Digitální záznam do pásu

Zatímco se některá movitější profesionální studia snažila vylepšit parametry záznamu využíváním digitálních multitracků DASH a ProDigi (24 nebo 48 stop) se stacionárními hlavami, objevil se na trhu s vícestopými modely legendární digitální rekordér ADAT od firmy Alesis osazený systémem rotačních hlav (přenos osmi audiokanálů po optickém kabelu funguje dodnes jako standardní rozhraní DAW). Přinášel řadu revolučních řešení za velmi přijatelnou cenu a k jeho hlavním výhodám patřila jednoduchá a velmi dokonalá synchronizace až šestnácti přístrojů ve společném systému (128 stop). Další výhodou bylo laciné záznamové médium - kazeta Super VHS. (vv)

Příště: Vícestopý záznam - Virtuální stopy