V dnešním díle nás čeká pokračování týkající se tématu zvučení velkého (basového) bubnu - „kopáku“. Jen chci na úvod ještě drobně zareagovat na pár připomínek, které se ke mně dostaly. Vztahovaly se ke mnou uváděným typům mikrofonů pro ozvučení basového bubnu. Znovu chci zopakovat, že nejsem obchodně ani nijak jinak svázán s žádnou firmou, značkou či tuzemským prodejcem, jako příklady jednotlivých produktů se snažím uvádět modely napříč celým spektrem hudebního trhu. Samozřejmě jsou zařízení, která sám znám a používám, přičemž sem - do seriálu - pak přenáším jisté praktické zkušenosti s nimi. Co se týče minule uváděných mikrofonů, tak se jedná o modely, se kterými se na různých akcích coby muzikant pravděpodobně nejčastěji setkávám. Samozřejmě, že existují i další, které mohou být úspěšně použity, o tom zcela jistě není pochyb. :-)
Jak jsme si tedy minule řekli, tak „kopákové“ mikrofony jsou jistým způsobem korekčně přednastaveny pro použití právě s velkým bubnem, přidané basy, ubrané, zejména nižší, středy a přizvedlý „Lars mlask“. :-) Dá se tedy obecně říct, že ve většině případů budeme v tomto korekčním přednastavení při našem nastavování na pultu tak nějak pokračovat a více či méně je ponecháme či dle potřeby ještě zdůrazníme. Zvláště u rockových stylů můžeme málokdy nechat nastavení korekcí na „šavli“ kopáku rovně, většinou je třeba pro další konkrétnost úderů v muzice ještě dále dobarvovat. Z obrázků vidíme běžné nastavení korekcí kopáku na digitálním pultu, na analogovém pak přímo „nakroucení“, tedy fyzickou polohu knoflíků.
Pokud tedy začneme odspoda, tak nás nejdříve bude zajímat míra spodních basů - tzn. 50, 60, 70 Hz. U většiny dnešních digitálních pultů je výhoda, že spodní - basové - pásmo nemusí být nutně typu shelving, tedy s klesající frekvencí decibelový nárůst, ale můžeme toto pásmo přepnout na klasický „parametr“ a vypíchnout si zde danou frekvenci, přičemž můžeme prostě zkoušet, na kterou nám dané PA v kombinaci s konkrétním bubnem tak nějak nejlépe reaguje. Taktéž si můžeme pohrát s parametrem Q čili s šířkou „výpichu“ či potlačení (jako jistou startovní pozici zkusme např. hodnoty 1,8-2,3). Díky přepnutí na parametr nezvedáme celé basové pásmo, ale můžeme cíleně parametricky přizvednout jen úzký okruh subbasových frekvencí, které právě potřebujeme pro zdůraznění onoho cíleného „žaludečního kopnutí“.
Další (korekčních pásem (zpravidla ze čtyř) na kopákové šavli (channel stripu) pultu většinou využíváme pro různě velké parametrické potlačení nižších středů, opět tak víceméně pokračujeme v přednastavení daném zpravidla částečně již samotným mikrofonem. Potlačení této frekvence můžeme zkusit začít někde na 220, 250-300Hz, (Q kolem hodnoty cca 1,5-2,3) a zkoušet, která nám zvukově nejvíc vyhovuje. Úbytek těchto frekvencí má vliv nejen na barvu zvuku samotného kopáku, současně si tím ale také uvolňujeme frekvenční prostor pro další nástroje, zejména pak tedy pro baskytaru, případně kytary, klávesy. Frekvenční „chlívkování“ nástrojů a vokálů je vůbec poměrně důležitá věc při celkovém nastavení zvuku, tím že je totiž podvědomě i vědomě „usadíme“ do svých pokud možno různých frekvenčních oblastí, docílíme celkové vyrovnanosti bez případných korekčně-zvukových děr a hrbolů. Zároveň si v tomto bodě můžeme uvědomit, že při nastavování jde také ubírat, nikoliv jen přidávat, což by si někteří rádoby zvukaři a technici měli uvědomit. Platí to samozřejmě i při nastavování jednotlivých hlasitostí - např. pokud chceme zvýraznit zpěv, není vždycky třeba jej na šavli přidat, můžeme třeba taktéž ubrat nástroje pohybující se v podobném pásmu. Ale o tom jindy. :-)
Třetí frekvenční pásmo využíváme nejčastěji pro zvýšení ataku, tedy konkrétnosti, chcete-li zmíněného „mlasku“. :-) Frekvence, kterou na tomto parametru míváme obvykle nastavenou, se pohybuje někde kolem 3-5 kHz (Q zpravidla kolem hodnoty 2). Přičemž s ní opět můžeme zkusit „přejet“ nahoru a dolů a sluchem zhodnotit, kde je barva (atak) toho kterého bubnu zvukově dle našeho názoru nejpříjemnější. Další hledisko pak je, jak se jeho zvuk chová v rámci celé kapely, jak do ní zapadá atd. Svůj vliv na to má jistě styl hudby - kapely, kterou zrovna ozvučujeme. Jiná potřeba konkrétnosti bude zřejmě v heavymetalové kapele, kde velkou část zvukového spektra zpravidla zakrývají zkreslené kytary, jiná v třeba ve folkrocku či funky a celkově nástrojově „prázdnější“ hudbě. Velký vliv na míru ataku má taktéž naladění a nastavení samotného bubnu, úder bubeníka apod. (viz minulý díl).
Ještě bych se rád drobně pozastavil u „užitečného“ tlumení basového bubnu. I když jsou dnes na trhu nejrůznější modely blan s tlumicími prstenci, je obecně dobré v kopáku přece jen něco lehkého (polštář, deku, kus molitanu apod.) pro částečné utlumení mít, pomůže nám to ze zvuku odstranit případný tzv. efekt „míč“, tedy zvuk podobný odrážejícímu se míči.
Čtvrté korekční pásmo můžeme využít na jemné či větší doladění vyšších frekvencí. Na analogových pultech jsou výšky zpravidla naladěny centrálně na 12 kHz (tolik tedy nápis u knoflíku, ovšem díky širokému Q - např. 0,1) často výrazně ovlivňují i nižší pásma - např. u elektrických kytar pásma kolem 3-4 kHz. Z toho můžeme vycházet i při nastavení korekcí kopáku. Na digitálních (a už i na vyšších řadách analogů) jsou všechna čtyři pásma parametrická, tedy máme možnost „sjet“ na podobnou frekvenci jako u horního parametru na středech a pomoct si se zdůrazněním ataku, pokud nám na to třetí středové pásmo nestačí (extrémní případy extra „tupých“ bubnů nebo při zvučení bubnu bez otvoru v rezonanční bláně). Samozřejmě máme možnost i na tomto pásmu vypnout shelving a přepnout tak na klasický parametr. Při takovém „vyhánění“ jedné či více podobných frekvencí ovšem pozor na další okolnosti, které úzce souvisejí se „zagateováním“ velkého bubnu - v takových případech nám totiž může začít dělat neplechu přeslech z ostatních komponentů soupravy, zvlášť pokud signál z daného (případně ještě špatně naladěného) bubnu není příliš silný.
O nastavení gate - signálové brány, jakož i o důvodech jejího používání, si řekneme něco příště, stejně tak i o umístění mikrofonu uvnitř či vně bubnu.
