Jak docílit pěkného tónu na baskytaře - krásný, pevný a kultivovaný tón na baskytaře
Vážení přátelé baskytarového vesmíru, dnes si povíme, jak mít tón, o kterém si kvalitou a charakterem rozhodnete sami, a to bez dalších efektů a efektových krabiček.
Tón vytváří pravá ruka. Barvu, sílu a charakter tónu můžete velmi intenzivně měnit způsobem hry pravé ruky. Pokud se vám váš tón na baskytaře nelíbí, položte si otázku, zda je to díky vašemu způsoby hry, nad kterým nemáte žádnou kontrolu. Prostě jen tak do toho nějak bouchnete, plesknete a zahrajete.
V kapelách Javory a Javorový škrpál, kde hraji za rytmiku sám (bez bicích nástrojů tedy), musím přesně vědět, co a jak mi zní. Ovlivňuje to od základu zvuk celé kapely. Zvukař kapely mě z mixu pouští ven úplně rovně. Zvuk z nástroje jde bez efektů přímo ven. Používám jen rozbočení signálu. Jeden výstup jde do mixu zvukaře, druhý jde do baskytarového komba, které používám jen jako odposlech (spíš jako příposlech Petra Ulrycha - miluje zvuk baskytary, a proto ho mám i nasměrovaný víceméně na něj...). Celý vtip je v tom, že mohu zcela ovládat to, co mi jde z nástroje. Přesně vím, jak struna reaguje i v různých teplotních a akustických podmínkách. Vím, jak si poradit s velmi špatnou akustikou sálu pro přenos basových frekvencí, a hlavně s čitelností hlubokých tónů.
Celá podstata krásného, pevného a kultivovaného tónu na baskytaře je v perfektní práci a souhry prstů i a m. Plný vyrovnaný tón se vám ozve, když těsně před odehráním tónu přiložíte bříško prstů pravé ruky a sjedete po struně směrem nahoru. Prst i se tak ocitne na sousední struně. Říká se tomu hra s dopadem. V okamžiku odehrání 1. prstu (i) vystřelí 2. prst (m) a nachystá se malinko nad strunou. Těsně před odehráním opět prst m přiložíte a zahrajete. Tím, že neboucháte prsty pravé ruky shora, se vám ozve vždy pěkný tón se začátkem a s náznakem jakoby písmene T. Důležité je také mít správně upravené nehty. Dlouhé nehty vám tón nepěkně obohatí o kostěný zvuk. Také sklon pravé ruky ke strunám je potřeba mít pod kontrolou. Jemné vibrato levé ruky vám také dá krásnou ušlechtilou barvu, která posluchače zaujme. Pracujte s těmito vstupními elementy.
Pak záleží na tom, kde pravou ruku hrajete, zda více u kobylky, ve středu nebo více u krku baskytary. U kobylky budete mít více středový až ostrý konkrétní tón. Pokud to skloubíte i s nastavením pro hru jen se snímačem u kobylky, dostanete pěkný tón, který se v kapele neztratí. Sám s těmito možnostmi nastavení poměru snímačů a umístění pravé ruky při hře pracuji. Tónovou clonu dávám na plno nebo malinko méně. Stačí někdy velmi malé odchylky, a najednou je to ono! Nesmíte se bát vyzkoušet si různé možnosti nastavení a způsobu hry na svůj nástroj, nejlépe přímo s kapelou, ať víte, zda se váš zvuk v kapele prosadí, nebo nikoliv. Stanovte si charakter tónu, z kterého budete i dynamicky vycházet do ostřejších variant nebo barev tlumenějších. Když se naučíte pracovat s nástrojem tímto způsobem, zjistíte, že vlastně žádné další efekty a krabičky již nepotřebujete. Tajemství nejlepšího zvuku své baskytary byste měli objevit právě vy! Kdo jiný?!
Shrňme si to. Vše můžete ovlivnit správnou a řízenou technikou hry pravé ruky a každodenní hrou na nástroj! Předpokládám, že máte odborně seřízený nástroj, neopotřebované struny, správně postavenou levou ruku, kvalitní kabel a baskytarový aparát.
Přeji vám hodně štěstí při objevování nového zvuku na vašem nástroji! Veškeré dotazy pište na info@adamusmartin.com. Těším se na naše další setkání!
