diagnóza: rozklady akordů
Zdravím, jsem velmi rád, že se nám naše pitevna pomalu naplňuje, hlavně vašimi příspěvky. Takže přátelé kolegové kytaristé, skládejte skladby, posílejte noty a nahrávky, je to určitě dobrá možnost dát světu o sobě vědět. Druhým kytaristou po minulém premiérovém Karlu Voštovi je nýrský kytarista a rocker Petr „Piko“ Bušek. O sobě napsal:
Narodil jsem se 13. 4. 1976 v Plzni a krátce nato se odstěhoval s rodiči do západočeského městečka Nýrsko, kde bydlím dodnes. Už ve čtyřech letech jsem dostal od svého dědy svou první akustickou kytaru, do které jsem ve dvanácti letech namontoval snímač a zapojil ji do kotoučového magnetofonu Tesla. Rodiče mě občas nutili, aby chodil do lidušky na tahací harmoniku, ale to jsem tvrdohlavě odmítal a říkával si, že když ne kytara, tak nic. Takže nakonec jsem zůstal bez hudebního vzdělání a jsem dodnes samouk. V té době také vznikla má přezdívka, když můj bratr zkomolil mé jméno, takže to nemá nic společného se známou omamnou látkou ani s modelovou železnicí. Ve třinácti letech jsem se opět ocitl v Plzni na školách, kde jsem si koupil svou první elektrickou kytaru Jolana Iris a založil několik prvních punkových kapel. O víkendech jsem jezdil domů a hrál v několika rockových souborech, které časem začaly i vystupovat na místních tancovačkách. Byly to kapely Decept, Foxmeni, Maybe a Santa Zuzana, se kterou jsme natočil CD v ostravském studiu Citron. V současné době vystupuji s klatovskou revivalovou kapelou Ukradený Vjecy, která si nemůže stěžovat na nedostatek koncertů nebo návštěvnosti. Za svůj život jsem vystřídal šestistrunné i sedmistrunné modely kytar různých výrobců, a vloni si nechal postavit sedmistrunku od slovenského kytaráře Bruna Urbana, se kterou jsem spokojen. Z aparátů využívám především výrobky firmy Engl. Protože mě vždy zajímalo vše, co se týká kytary (techniky hry, stupnice, zvuky, technické vybavení...), kde se ocitla i instrumentální skladba Útěk v cizím městě.
Útěk v cizím městě - rozbor
Pert vybral jako ukázku své tvorby závěrečnou část své vlastní skladby Útěk v cizím městě. První notový zápis nám začíná v čase 2.38 minut. Ukázka je ve dvoučtvrťovém rytmu, a jak sami můžete poznat už podle předznamenání, v tónině e moll. Tento krátký úryvek skladby nám může posloužit jako dobrá etuda na tzv. rozklady (arpeggia) kvintakordů, které zde Petr využívá. Pojďme se nyní podívat na ukázku podrobněji. Možná bych tedy ještě měl pro ty z vás, kteří netušíte, co je kvintakord, aspoň trochu tento pojem osvětlit. Jde vlastně o nejjednoduší akord - tzv. souzvuk tří tónů, a to primy tercie a kvinty. Máme samozřejmě několik druhů kvintakordů, nám bude pro dnešek stačit durový, který má intervaly prima, velká tercie a čistá kvinta(třeba D: d-f#-a) a pak mollový, prima, malá tercie a opět čistá kvinta (pro příklad Emi: e-g-h).
Teď už tedy k notovému zápisu. První dva takty slyšíme trioly a v nich rozklad mollového kvintakordu Emi hraného od kvinty (tón h) v pořadí kvinta, tercie, prima, kvinta o oktávu dolů a zpět. Ve třetím a čtvrtém taktu máme rytmicky stejně zahraný rozklad opět od kvinty, tentokrát však durového kvintakordu D. V pátém a šestém taktu se Petr vrací zpět k Emi a v sedmém taktu slyšíme arpeggio akordu C. Osmý takt je akord o tón vyšší, takže D. V tuhle chvíli (desátý takt) se nám vše znovu opakuje, pouze s tím rozdílem, že jednotlivé rozklady nehrajeme v triolách, ale v šestnáctkách - tím se vše zrychlí. Tady bych při nacvičovaní určitě doporučil metronom, zvláště u toho přechodu z triol na šestnáctky. Rozklady hrajeme opět od kvinty, následuje tercie, prima, kvinta o oktávu dolů tercie a zpět. Jen pro úplnost: desátý a jedenáctý takt Emi, dvanáctý a třináctý D, třináctý a čtrnáctý Emi, patnáctý takt C a šesnáctý D.
Druhá notová ukázka je už jen pro doplnění a máme zde zapsané téma skladby, které se hned několikrát opakuje (viz nahrávka) a je rovněž v tónině e moll.
Diagnóza
Rozklady akordů v jakémkoliv tvaru jsou určitě důležitým prvkem improvizace bez ohledu na hudební styl. Zde máme hezkou ukázku jedné z mnoha možností, jak tyto rozklady hrát. A to ve dvou rytmických sekvencích, v triolách a sextolách. Takže si můžete procvičit trochu i rytmus. Znalost akordů - jejích tónů, jejich vzájemných vazeb atd. - by měla být naprostou samozřejmostí každého kytaristy, a proto určitě doporučuji jejich studium. Přeji hodně úspěchů a těším se další příspěvky!
