Také jsme si do školy pořídili „tři-dé“ tiskárnu, prostě hit, hit, hit. Ale že se 3D technologie tisku, lépe řečeno obrábění, může využít i takto...? Nakonec proč ne? Dnes si ukážeme jeden z výsledků těchto nápadů a navíc, na rozdíl od většiny těchto článků, jde o produkty, které už mají několikaletou tradici a vyrábějí se dokonce v několika sériích.
Již přes patnáct let využívá profesor Olaf Diegel z Massey University v Aucklandu na Novém Zélandu 3D tiskárny na své prototypy kytar. Ne vždy se to vedlo podle jeho představ - Diegel sám hraje na kytaru a první pokusy byly prostě první pokusy. Ovšem jak v nedávné době technologie 3D tisku neuvěřitelně pokročila, uvědomil si, že s lepšími výsledky vlastně může produkovat v podstatě hotové modely, schopné uspět i komerčně. A to se mu i podařilo.
Kytary ODD, jak je nazval, mají uvnitř pevného polyamidového rámu dřevěné jádro, v podstatě centrální blok, jaký se používá u nízkolubových semiakustik (à la třeba ES335), na který je připevněn krk Warmoth. „Zákazníci si mohou určit, jaké dřevo chtějí, jaký chtějí hmatník atd. Není samozřejmě problém vymyslet na tento základ jakýkoli tvar, muzikanti mohou mít na nástrojích své iniciály, grafiku a další své nápady. Můžu dokonce i váhu kytary nastavit podle přání zákazníka,“ uvádí Diegel.
Jeho firma tak nabízí modely Scarab, Spider, Steam Punk, American, Heavy Metal, Atom, Hive a Spider LP, poslední tři jsou i modely pro baskytaristy. A cena? Ta se pohybuje od tří tisíc dolarů výše. No taková láce za takovou modernu!
Protože máme ve škole počítačem řízené obráběcí stroje nejnovější generace i pro naše „dřevoobory“, tak mne napadlo, že bych to mohl zadat jako ročníkovou práci. No to je nápad! Už dlouho mám v hlavě představu SG, kde tělo bude nejen ze dvou desek, mahagonu a javoru, ale vrchní deska bude „vložená“ do té mahagonové... Jdu na to.
