Takže říkáte, že kytara při honbě za co nejdelším sustainem má být co nejmasivnější, mít co nejmosaznější hardware a co „nejprůchozejší“ krk? Myslíte, že si dělám legraci? Že to tak nastavili luthieři v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století? Proč ne, řekl si zakladatel firmy Gittler Guitars Avraham Bar Rashi neboli Allan Gittler, ale já to zkusím jinak. Taky proč ne?
Výsledkem je tento design, který kytaru jako nástroj eliminuje na ty úplně holé základy. Spíše to základy nejsou, v podstatě jde o konstrukční cvičení. A myslíte si, že se jedná jako v předchozích případech tohoto seriálku o jednotlivé modely? Ne. Gittler Guitars je firma, která tyto a podobné customy produkuje v běžné nabídce.
Ponechám úplně stranou, zda se mi to líbí, či ne (NE, nelíbí), a přibližme si tento nástroj (otázkou je, zda se tomu ještě může říkat kytara...). Původní model byl vyroben z nerezu, měl 31 pražců a pro každou strunu byl určen zvláštní snímač. Do roku 1982 vyrobila firma těchto nástrojů šedesát a po svém odstěhování se do Izraele a prodání licence značce Astron Engineer Enterprises vzniklo na tři sta nástrojů odlišnější konstrukce (byly dodány pražce i plastové tělo).
Původní nástroje byly ceněny spíše jako rarity (i když se s jedním z nich objevil v jednom videu Andy Summers).
Nová éra nastala, když se licenci rozhodl koupit kytarista a metalurg (jak příhodné) Russ Rubman, který začal oživovat tuto linii. Spolu se synem zakladatele firmy Yonim tak tuto značku obnovil a nástroj se začal opět vyrábět. Základem se stal původní návrh, ale přidali několik vylepšení, jako změnu materiálu na titan, osvětlení pražců LED diodami atd.
Na druhou stranu - hned tak se zase ty pražce z titanu jen tak nepromáčknou, že?
