Dnes nás čeká opravdová klasika, která se stala pro další firmy velkou inspirací, z níž čerpají dodnes. Snímač P-90 je jednocívkový snímač, který začala firma Gibson vyrábět v roce 1946. Díky svým rozměrům, které jsou větší než singly u Fenderů, bývá na první pohled mylně zaměňován s humbuckery.
Firma Gibson jím nahradila předchozí model, známý více pod jménem jazzmana Charlieho Christiana (Blade či bar), který ho měl na svém signature modelu ES-150. Snímač se začal užívat i na první modely Les Paulů, ale v roce 1957 převzal vládu zcela jednoznačně revoluční dvoucívkový humbucker. Přesto se P-90 objevil na některých dalších modelech, jako na ES-330, Les Paulech Junior či Special nebo na custom „esgéčkách“, vyráběných pro Petea Townshenda či Carlose Santanu.
Roku 1968 se ale výroba opět obnovila, kdy se P-90 ocitly na modelech Goldtop. V průběhu času se tak tyto snímače ocitaly na řadě reissue modelů, včetně Black Beauty, v sedmdesátých letech zažily určitou renesanci, když si je oblíbili někteří punkeři, jako Johnny Thunders či Mick Jones.
Z názvů, které se kolem P-90 vyrojily (zvláště na základě jejich tvarů), můžeme uvést některé nejznámější.
Laid Back - název, pod kterým Gibson uvedl tyto snímače v sedmdesátých letech.
Soap Bar - název vycházející z tvaru. Úchytové šroubky jsou umístěny mezi pólovými nástavci, což působí dost nepravidelně. První série byly bílé barvy, pozdější již béžové.
Dog-ear - inspirace tvarem je jistá, kdy uchycující šroubky jsou po stranách kovového krytu, uzpůsobeném k tomuto uchycení.
Řada výrobců vyrábí tento typ snímačů, kdy kombinuje i způsoby uchycení (např. soap-bar bez vnitřních šroubků apod.). Můžeme si zde jmenovat Seymour Duncan (řady Antiquity, SP90 a STK-P1), DiMarzio (DF167, DP154, DP162, DP209, DP210 a DP169), Duesenberg (Domino) a asi patnáctku dalších.
