No to jsem si tedy dal. Nejslavnější řemeny a držáky? To snad ani nejde určit. Lze ovšem toto spojité téma pojmout i jinak. Řemenů na kytaru je opravdu x druhů. V našich počátcích jsme si je nechávali vyrábět, samozřejmě z kůže. To bylo slávy, když jsme se dostali k originálnímu popruhu Fender! (Který třeba mně osobně moc neseděl, byl moc úzký.) Řada řemenů byla složena (a je i dnes, samozřejmě) ze dvou částí, té úzké, která se připínala ke kytaře, a té široké, která byla posuvná (aby to tolik netlačilo do ramene - a stejně to pořád sklouzávalo). Osobně mi nejvíce sedí řemeny, jejichž materiál mi připomíná záchranné pásy v autě - jsou to řemeny D’Addario či Gibson (ale těch značek je opravdu hodně). Obecně jsou proslulé řemeny Dunlop, Planet Waves a celá spousta dalších - lze říci, že výrobců je víc než kytarových firem. A opačně - v podstatě čím větší kytarová firma, tím i více vlastních popruhů. Nemluvě o zakázkových výrobách a signature řemenech - ovšem viděl jsem také borce, který měl místo řemenu kus provazu („... ale holky říkaly, že punk je jinde...“).
Úchyty - to je další kapitola. Pokud pominu akustické kytary a jejich uchycení za ořechem směrem k hlavě či „zaháčkování“ za ozvučnicový otvor zejména u klasických kytar, tak u elektrik jde o dvě hlavní polohy: Buď je přední úchyt na těle kytary, na horní části korpusu, vrchního lubu (většinou jde tedy do dřeva), nebo je to u spojení krku a korpusu (nebo v tom místě u průběžných krků) - pokud jde o šroubované krky, tak je úchyt na kovové destičce. Nemluvím samozřejmě o zadních úchytech, které jsou umístěny standardně. Každému pak vyhovuje něco jiného, protože každý systém má jiný „posaz“. A rolny? Zámky? Dlouho jsem dělal to, že jsem mezi konec úchytu a řemen dával velkou podložku, aby řemen nevyklouzl. Tohle ale děláte do té doby, než tak tak zachytíte nástoj padající z popruhu, kde se materiál již „vyžvejkal“... Takže raději ať žijí straplocky Schallery, Fendery, Dunlopy, Warwicky, ProLine, Grovery, Loxxy...
