Bass profil - Greg Lake

Bass profil

Greg Lake

Sametový hlas rock ‘n’ rollu

Přestože jsem měl do dnešního basového profilu vybraného jiného basistu, změnil jsem na poslední chvíli dnešního, chce se napsat smutného, hrdinu. Greg Lake totiž 7. prosince 2016 podlehl rakovině. Jako basista i hlavní zpěvák se prosadil v kapelách King Crimson a Emerson, Lake & Palmer. Především v druhé jmenované hrál klíčovou roli, neboť jeho balady byly součástí komerčního úspěchu kapely v sedmdesátých letech.

Začátky

Gregory Stuart Lake se narodil 10. listopadu 1947 v Poolu v britském hrabství Dorset do chudé rodiny inženýra a ženy v domácnosti. Díky mamince, amatérské klavíristce, se Greg od malička dostával k hudbě. Do hudby se ale pořádně dostal až v deseti letech, kdy si koupil Little Richardovu desku Lucille. Ve dvanácti začal hrát na akustickou kytaru, a aby se naučil na kytaru pořádně hrát, začal chodit i k učiteli, u kterého se poznal s dalším začínajícím kytaristou, Robertem Frippem. K učiteli vydržel docházet rok, kdy se naučil noty a poznal především klasickou hudbu a pop třicátých let.

V sedmnácti se rozhodl, že se chce živit jako muzikant. Jeho první kapelou byli Unit Four, kteří hráli převzaté písničky, podobně jako jeho druhá kapela Time Checks. V roce 1967 začal hrát s kapelou The Shame, s níž natočil první singl, a o rok později krátce působil v Shy Limbs, s nimiž natočil další singl. Ještě týž rok začal hrát v The Gods, kde se sešlo hned několik budoucích velikánů rocku, mimo jiné klávesák Ken Hensley nebo kytarista Mick Taylor. Vzhledem k tomu, že byl jen doprovodným kytaristou, po roce ho to přestalo bavit a odešel založit svou první velkou kapelu.

King Crimson

Ke konci roku 1968 se vlastně dalo dohromady hned několik muzikantů, kteří ve svých předchozích kapelách neměli úspěch. Kytarista Robert Fripp s bubeníkem Michaelem Gilesem a zpěvák a kytarista Greg Lake k sobě přibrali Iana McDonalda, který hral na flétnu, saxofon a klávesy, a doplnil je textař Peter Sinfield. A ještě jedna zásadní věc se v začátku kapely udála: Robert Fripp nechtěl přijímat dalšího muzikanta na baskytaru, a tak přesvědčil Grega Lakea, aby se jí chopil sám.

Průlom v kariéře kapely přišel během červencového koncertu v Hyde Parku, kde předskakovali The Rolling Stones před půl milionem lidí. Obrovský úspěch zaznamenalo i první album In the Court of the Crimson King vydané v říjnu 1969. Kombinace rocku s klasikou a použití lichých rytmů uchvátila nejen posluchače, ale i kritiku. Greg Lake sem přispěl i skladatelsky a textařsky. Nicméně i tak měl pocit, že chce přeci jen dělat něco trochu jiného a po návratu z americké části turné v roce 1970 odchází z kapely. Nicméně ještě stačil nazpívat druhé album In The Wake Of Poseidon.

Emerson, Lake and Palmer

Kapela Emerson, Lake & Palmer vznikla spojením klávesisty Keitha Emersona, zpěváka, basisty a kytaristy Grega Lakea a bubeníka Carla Palmera v roce 1970. Úspěch zaznamenali hned svým druhým koncertem 29. srpna 1970, kdy vystoupili na festivalu Isle of Wight, kde oslnili především svou úpravou Musorgského Obrázků z výstavy (Kartinki s vystavki Picture at an Exhibition). O den později podepsali nahrávací smlouvu.

Eponymní album Emerson, Lake & Palmer vychází v listopadu téhož roku a zaznamenává úspěch u fanoušků i u kritiky. Na jedné straně přináší originální aranže klasiky, na druhé vlastní klasikou inspirované skladby, a to celé doplněné Lakovými baladami Take a Pebble a Lucky Man.

Po vydání desky vyrazila kapela na evropské turné, v jehož přestávce si odskočili do studií natočit druhé album Tarkus, které vyšlo v červnu 1971 a jehož první stranu zabrala epická tiulní skladba. Je to jediné jejich album, které se v Británii umístilo na první příčce žebříčku.

ELP ten rok odehráli první americké turné a až do konce roku pak brázdili Evropu. V listopadu pak vydávají živou nahrávku koncertu, která je ale součástí do řadové diskografie, protože představuje nový repertoár. Deska Pictures at an Exhibition je koncertním záznamem Musorgského Kartinek z téhož roku, ke kterým dopsali několik spojovacích skladeb. Dodnes je považována za jeden z nejlepších koncertních záznamů.

Následují Trilogy z roku 1972 bylo opět výrazně úspěšné u fanoušků i kritiky a umístilo se v top 5 na obou stranách Atlantiku.

Nejvýraznější skladbou byla Lakova balada From the Beginning. Následující světové turné tentokrát zahrnulo nejen Ameriku a Evropu, ale poprvé i Japonsko.

V roce 1973 vychází album Brain Salad Surgery na němž se nachází suita Karn Evil, jejíž druhá část se od té doby stala otvírákem koncertů ELP. Následovalo další světové turné, na jehož konci si dali ELP dvouletou pauzu.

Na konci roku 1976 se kapela opět schází a začíná pracovat hned na dvou deskách, které vyšly v roce 1977 pod názvy Works Volume I a Works Volume II. Na prvním z nich (dvojalbu) se každý člen prezentoval jednou stranou a poslední byla společná. Greg Lake přispěl další výraznou baladou C’est la Vie, nicméně na společné straně byl jejich největší společný hit, instrumentálka Fanfare for the Common Man, úprava klasické skladby od Aarona Coplanda, která se umístila na druhé příčce v Británii.

Následující světové turné se ukázalo, alespoň z finančního hlediska, jako velká chyba. Kapela zaměstnala celý orchestr a výsledkem byla ztráta tří milionů dolarů. Rozhádaná kapela tak učinila alespoň zadost svým závazkům k nahrávací firmě a natočila album Love Beach (1978), k němuž nebyla schopná ani vyjet na turné.

Během osmdesátých let se několikrát pokusili dát dohromady, ale nikdy to nevyšlo. V roce 1986 se podařilo alespoň vydat album Emerson, Lake & Powell, kdy za Palmer zaskočil Cozy Powell. Album mělo docela slušný úspěch a singl Touch And Go byl v playlistu i pozdější reinkarnace Emerson, Lake & Palmer.

Klasická sestava se dala dohromady na konci roku 1991 a o rok později vydává výborné album Black Moon, které sice nezaznamenává komerční úspěch, ten se ale dostavuje s comebackovým světovým turné. Poslední studiové album kapely vychází v roce 1994 pod názvem In the Hot Seat. ELP se pak vydávají na další světové turné, které končí v roce 1998 a záhy se kapela rozpadá kvůli směřování další desky.

Poslední koncert se uskutečnil ke čtyřicátému výročí kapely v roce 2010 během festivalu High Voltage v Londýně.

Sólová dráha a vedlejší spolupráce

Svůj největší sólový úspěch zaznamenal Greg Lake již v roce 1975. Složil vánoční skladbu I Believe in Father Christmas, která se dostala až na druhou pozici v Británii.

Na začátku osmdesátých let vydal Lake dvě alba. První Greg Lake vyšlo v roce 1981 a účinkovala na něm celá řada studiových muzikantů, druhé Manoeuvres vyšlo v roce 1983 a jednalo se prakticky o spolupráci s Gary Moorem. V roce 1983 odehrál Lake tři koncerty s kapelou Asia.

V novém tisíciletí byl nejprve členem All-Starr Bandu Ringo Starra. Jako host si zahrál v písničce Real Good Looking Boy The Who. Vedle toho pravidelně koncertoval se svou kapelou Greg Lake Band. Jako host se objevil na několika koncertech kapely Trans-Siberian Orchestra a také na jejich albu Night Castle (2009). V roce 2010 rovněž odjel společné turné v duu s Keithem Emersonem. O dva roky později vyrazil na samostatné turné Songs of a Lifetime, kde sám s kytarou hrál průřez svojí kariérou od King Crimson přes ELP až po sólové kousky.

Greg Lake zemřel 7. prosince 2016 v Londýně po ročním marném boji s rakovinou.

www:

www.greglake.com