Zoufalý aranžér VIII - Efektovaná kytara - vibráto, phaser, chorus, flanger, pitch shift
Na pořadí jsou efekty, které pracují s frekvencí, tj. výškou signálu. Nuance v ladění dokážou nabídnout nepřebernou paletu jemných barev. Jsou mikrokosmem s vlastními pravidly. Není však lehké se v něm orientovat. Aranžér i zvukař vás seznámí se základními pravidly i zajímavými tipy.
Při vibrátu kolísá výška
Aranžér
Vibráto označuje v hudební mluvě kolísání tónu. Patří k typickým výrazovým prostředkům smyčcových nástrojů, ale např. i operního zpěvu. Používáme jej v případě, kdy chceme rozmělnit výšku, tedy ladění. Tehdy, kdy třeba sólový hlas nebo akord neladí (u některých zpěváků se pak stává nezbytnou manýrou:-)). Falešnou intonaci vibrátem zastřeme. Jako druh vibráta s vyšším rozsahem bychom mohli označit například trylek (obr.1 Trylek).
Tip: Vibráto můžeme použít pro získání nové barvy. Budou-li např. všechny tři tóny sextakordu rychle kolísat v rozsahu několika desítek centů (např. šestiny či čtvrtiny tónu), harmonie nabere rozmazaný až vlnící se valér.
Řada tradičních i umělých hudebních stylů „založila na hrátkách s mikrointervaly“ svou existenci. Vzpomeňme např. neurčitou bluesovou tercii, kolísavé či snížené tóny arabských stupnic (obr. 2 Arabská stupnice Rast) nebo čtvrt i drobnějitónovou hudbu Aloise Háby (obr.3 Hábovo značení vyšších čtvrttónů).
Pravidlo: V rámci souzvuku se zřetelněji mikrointervalová barva/rozladění projevuje u čistých intervalů (č. 1, č. 4, č. 5, č. 8) hraných hebkými tóny, kdy je lidské ucho lehce zaměří. Čím disonantnější intervaly a sytější tóny, tím vyznívá hůře. Fundamenty, ale i vyšší harmonické se v takovém případě nacházejí v natolik ostrých poměrech, že výškové mikroposuny nevykreslí.
Kytarista může mechanicky vibráto vyloudit prsty levé ruky, kdy na hmatníku napíná a povoluje strunu. Hráč změny výšek docílí i vibrační pákou, pokud ji ovšem elektrická kytara má. Páka bývá připevněna ke kobylce, kterou lze naklánět. Napínáním znovu zkracujeme a povolováním prodlužujeme struny a měníme výšku tónů.
Tip: Vibrační páka s čistým zvukem patří k typickým výrazovým prostředkům beatu v 60. létech, páka se zkresleným tónem našla stylové uplatnění z velké míry např. v heavy metalu.
Rychlost a hloubka vibráta
Zvukař
Vibráto náleží z technického hlediska do frekvenční modulace. Signál je periodicky přelaďován výš a níž, jako když kolísají otáčky magnetofonu (viz obr. 4. Kolísání tónu/vlny). Výslednou výšku tónu určuje střední kmitočet, kolem něhož tón vibruje (kolísá).
Pozor! Některé nástroje mohou vytvářet přirozené vibráto „nad tónem“, například kytarové vibráto na hmatníku. Tón se pak jeví nadladěný.
Vibráto jako elektronický efekt nabízí tyto parametry (viz obr. 5 Parametry vibráta):
Speed, Frequency, Rate (rychlost) - určuje rychlost vibráta (0,1-20Hz)
Depth, Intensity (hloubka) - hloubka vibráta (%, centy/půltóny) (1cent = půltón/100)
Shape (tvar) - určuje průběh vibráta (sinus, trojúhelník, obdélník, pila...).
Samostatný efekt vibráto se příliš nepoužívá, protože většina nástrojů už disponuje přirozeným vibrátem jako svým výrazovým prostředkem.
Phaser rozlaďuje posunem fáze
Aranžér
Při fázové modulaci je nosná vlna (např. efektem procházející kytarový riff) prostřednictvím modulačního signálu zpomalována a zrychlována, vlastně rozlaďována. Původní tvar nosné vlny je místy deformován, tím přibírá další barevné prvky. Efekt phaser touto operací vytváří nový barevně i výškově kolísavý signál - chvíli ostřejší a rozladěnější, chvíli temnější a ladící. Tím, že zdeformovaný (wet) signál přimícháme k původnímu nezměněnému (dry), vzniknou další zajímavé barevné mixy. V případě monofonie bychom hudebně takový tvar pojmenovali jako unisono s kolísajícími dvěma stejnými nástroji.
Tip: Probíhající vnitřní barevné změny se zřetelně odrazí na delších tónech nebo na konstantních úsecích - tj. figurách či ostinátech. Opakující se hudební pasáže tak budou barevně ozvláštňovány a variovány (viz obr. 6 Nečitelný phaser a obr. 7 Čitelný phaser).
Typický hřebenový filtr
Zvukař
Fázovou modulací dosáhneme prakticky stejných výsledků jako vibrátem. Pokud ale sloučíme čistý a efektovaný signál, získáme takzvaný phaser efekt, kde dochází k posuvům jednotlivých složek barvy signálu, jejich sčítání a odečítání. Vzniká pověstný hřebenový filtr. Navíc lze modulační signál „zastavit“ a fázový posun obou signálů tedy zůstává konstantní.
Ke známým parametrům vibráta přibývá ještě Phase (fáze).
Pozor! Problémům s fází se při snímání do sterea nebo při větším počtu mikrofonů (na vzdálenější přichází tentýž signál později) snaží zvukař pečlivě vyhnout. Hlavně jestliže počítá s tím, že bude se stero bází hýbat nebo měnit pozici signálu na stereo ose. Při umístění „phaserovaného“ signálu jinam, než leží signál zdrojový, může docházet k nepříjemným efektům nebo dokonce k odečítání (maskování) některých složek signálu.
Chorus napodobuje vícehlasé unisono
Aranžér
Jestliže zahraje větší těleso stejnou melodii, některé nástroje nastoupí dříve, některé později, během hry se předbíhají a opožďují. Někdo hraje chvíli výše a chvíli níže. Tím vzniká v znějící melodii jedinečný, originální barevný proces. Chorus se snaží hru početnější tělesa různými algoritmy napodobit: ať již sehranějšího nebo rozbitějšího (viz obr. 8 Tříhlasý chorus).
Tip: Při použití silně „rozsypaných“ presetů bude chorusový efekt sice nejzřetelnější, na druhé straně takový úsek ztratí na razanci (ostrosti barvy, rytmu, melodie či harmonie).
Sekce nástrojů „za hubičku“
Zvukař
Představme si efekt vibráto sloučený se signálem původním. Vzniká dojem dvou nástrojů, které nejsou přesně stejně naladěné (jak tomu většinou i bývá). Pokud ještě zajistíme různá zpoždění jednotlivých signálů a celý efekt použijeme vícekrát, dostáváme zvuk podobný sekci nástrojů.
Z předchozího vyplývá, že kromě parametrů vibrata přibývá ještě:
Delay (zpoždění) - zpoždění efektovaného signálu (10-50 ms)
Chorus zdůrazňuje nižší kmitočty a vyšší se díky efektu hřebenového filtru maskují. Celkově se tedy zvuk změkčí, zakulatí a stává se plnějším.
Tip: Navzdory genezi svého názvu se chorus používá jako kytarový, basový případně klávesový efekt.
Tryskáč Flanger
Aranžér
Flanging je extrémním druhem fázového zpoždění. Změněný signál zpětně vracíme „do sebe sama“, a tak vzniká výrazná tryskačová složka. Záleží, nakolik kohoutek zpětné vazby otevřeme a tryskáč zesílíme či zeslabíme.
Zajímavost: traduje se, že k objevitelům Flangeru patří Beatles. Objev zařízení iniciovali svou leností: byli unaveni z neustálého dabování hlasů do druhé stopy a podnítili zvukaře Kena Townseda k výrobě zařízení, které by operaci provedlo za ně. A jak tomu bývá, název nechtěně zavedl Lennon, vysvětlující následně Georgi Martinovi, jak zařízení pracuje (tlačením prstů na hranu (flang) magnetofonového kotouče se jeden ze signálu zpomaluje).
Flanger nejen na kytaru
Zvukař
Efekt flanger leží na pomezí chorusu a phaseru. Hlubokou modulací, zpětnou vazbou a krátkým zpožděním se dosahuje výrazných zdvihů i potlačení některých frekvenčních pásem, někdy až na hranici rezonance samého efektu.
Delay je mnohem kratší (1-10 ms)
Feedback (zpětná vazba) může být i negativní/invertovaný (-100% až +100%).
Tip: Kromě kytary, basy a kláves se flanger někdy používá i jako „deformující“ efekt na zpěvy, činely, tom-tomy a jiné nástroje.
Pitch shift přelaďuje
Aranžér
Zařízení pitch shift slouží k převodu celého úseku výš nebo níž. Zjednodušeně bychom mohli říci, že funguje na principu hudební modulace: přenášení melodie či harmonie do jiné tóniny. Podobně jako v akustickém světě do výškově bližší či vzdálenější.
Pozor: Zařízení vlastně přepočítává zvuk výše či níže při zachování rychlosti. V důsledku přenosu dochází ke změně barvy a destrukci původní informace. Změna se nejméně dotýká tzv. stabilních míst (např. fází sustain), nejvíce dostávají na frak přechodové jevy (fáze attack a release).
Na druhé straně operací získáváme paletu netradičních barev, ke kterým bychom se v reálném světě dostávali stěží nebo vůbec.
Pravidlo: Čím menší bude interval, o který úsek přeneseme, tím zůstane původní barva věrnější, blíže výchozí a naopak.
Pitch shift nemá v akustickém světě obdobu
Zvukař
Pitch shift simuluje přeladění/transpozici zvuku. Současně však nedochází ke zrychlení nebo zpomalení hry či záznamu. Jedná se tedy o proces, který nemá reálnou obdobu v akustickém světě. Proto se s tímto úkolem vyrovnávají různé přístroje s různou úspěšností; prakticky vždy dochází k drobným artefaktům - potrhání zvuku.
Parametry pitch shifteru:
Coarse, Semitons (hrubé ladění, transpozice) - přeladění o půltóny (-24, +24 (± 2 oktávy))
Fine, Cents (jemné ladění) - ladění po centech
Feedback (zpětná vazba) - přeladěný signál se přivádí zpět na vstup (%)
Delay (zpoždění) - zpoždění efektovaného signálu (ms).
Pitch shifter má velmi široké použití. Od dolaďování tónů/partů přes vytváření intervalů k dané melodii, zdvojování zvuku, chorusu, simulace dvanáctistrunné kytary, basy až po bizardní efekty (tónové běhy, syntetická glissanda, přeladěné echo...).
Tip 1. Pomocí jemného odladění (1-4 centy) a sloučení se signálem původním získáme hladký chorus bez modulace.
Tip 2. Přimícháme-li lehce signál přeladěný o oktávu výš (+12 půltónů) k signálu původnímu, získáme jasnější a průzračnější zvuk.
Tip 3. Použijeme-li předchozí nastavení na kytarový part, přeladěný zvuk více zesílíme a lehce zpozdíme, získáme zvuk podobný dvanáctistrunné kytaře.
Příští díl se dostaneme ke zkreslení.
