Základy z hudební nauky v otázkách a odpovědích - Téma č. 8: Intervaly (3. část)

Minule jsme si vysvětlili dělení intervalů na základní a odvozené, svrchní a spodní a melodické a harmonické. Dnes si tato základní rozlišení uzavřeme dvěma dalšími kategoriemi, takže začneme nejdříve tím jednodušším rozdělením - a to jsou intervaly doškálné a nedoškálné.

Je tu jistě vztah ke stupnicím, že?

Jak jinak. Doškálné intervaly totiž obsahují jen ty tóny, které se v určité stupnici vyskytují, nedoškálné intervaly jsou naopak složeny z tónů, které ta určitá stupnice neobsahuje. Takže např. interval a-c# je v C dur či Eb dur nedoškálný (protože ani jedna stupnice neobsahuje tón cis), ale u A dur (1. a 3. stupeň) či D dur (5. a 7. stupeň) se jedná o interval doškálný.

Což znamená, že doškálné intervaly vytvoříme z tónů diatonických stupnic a nedoškálné z tónů stupnic chromatických a alterovaných.

Ano. A nyní si ještě musíme říct něco o převratech a přenesení intervalů. Oba způsoby nám pomáhají k pochopení méně běžných intervalů, proto to nepodceňujme. Takže nejdříve převrat. Ten vznikne tím, že spodní tón intervalu přeložíme o oktávu výš nebo vrchní tón intervalu přeložíme o oktávu níž. Tím obecně vznikne z primy oktáva, ze sekundy septima, z tercie sexta, z kvarty kvinta a opačně. Podívejme se na notovou přílohu.

Takže z čistých intervalů vzniknou zase čisté, z velkých malé, ze zmenšených zvětšené a tak?

Přesně. A nyní přenesení intervalu. Zde jde o to, že přemístíme buď vrchní tón intervalu o oktávu výš, nebo spodní tón o oktávu níž. Tím tedy vznikne z primy oktáva, ze sekundy nona, z tercie decima, z kvarty undecima, z kvinty duodecima a opačně.

A jejich označení, myslím tím, pokud je sekunda velká, tak i nona je velká, se nemění?

Ne.