Tipy a triky - Ingliš nebo Ček? Toť kvesčn!

Tipy a triky - Ingliš nebo Ček? Toť kvesčn!
Tipy a triky - Ingliš nebo Ček? Toť kvesčn!

Klasické dilema tuzemských zpěvaček či zpěváků: Zpívat anglicky, nebo česky? Oblíbené pořekadlo „mluv tak, jak ti zobák narost’“ zde moc parády neudělá. Každý to zkrátka cítí jinak...

 

Proti češtině hovoří, že není tak měkká, neklouže tak hezky z pusy. A není to „světový“. Anglicky zpívající kapela zní tak nějak víc „gloubl“. Oproti tomu kapela, jejíž pěvec či pěvkyně zpívá česky, si může připadat provinčně, obyčejně.

 

Jenže česky nám posluchači rozumějí (jaké překvápko)! Oproti tomu anglicky zpívanému nerozumí skoro nikdo. I člověk s nadprůměrnou znalostí angličtiny rozumí jen něčemu. Nemluvě o živém hraní, kde je to ještě horší.

 

Ale chybí pocit z písničky! Protože jedna věc je chápat význam slov, a druhá je „mít pocit“: vnímat slovní spojení, rozpoznat nuance, užít si slovní hříčky. Zkrátka posluchač, který je „native speaker“, má z textu úplně jiný prožitek...

 

Častým důvodem pro angličtinu je, že je „skoro zadarmo“. U češtiny je důležité, aby se zpěvák ztotožnil s textem, aby měl správný výraz, aby měl dobré frázování. U angličtiny vezmu text v zásadě jakékoliv kvality a jde se na věc.

 

České texty vyžadují mnohem víc práce a kvality. Zatímco v angličtině zní takřka všechno v pohodě („oh, baby, I love you, you’re so beautiful“) v češtině to bude znít divně a lacině („ach dívko, miluji tě, jsi tak krásná“). Prostě pokud chceme dobrý český text, chce to kvalitního textaře či textařku a pohrát si s frázováním. Nikde se nic neschová. Tedy práce navíc.

 

Takže dnešní tip zní: Pokud zrovna nemáte sjednané hraní v LA, hlasujme pro češtinu. Oslovíte posluchače, bude jasné, o čem pějete. Argumenty, že v angličtině to lépe zní - třeba funky - neobstojí! A co třeba Narvan? Kdo z nás plně chápe a vnímá texty Boba Dylana? Naproti tomu si vezměme takového Ivana Mládka, Mišíka resp. Kainara, Krausberry, Ursinyho resp. Štrpku, Nohavicu, Plíhala nebo Tři sestry! Není to nádhera?

 

Ale jo, já vím... Opět jsem nepochodil... Česká angličtina bude mít stále svoje skalní příznivce. Ale třeba vás nalomím, abyste o tom přemýšleli. U skutečně dobré písničky by nám měl běhat mráz po zádech. A taky bychom si z ní mělo něco odnést. Třeba právě kousek kvalitního textu...

Psáno pro časopis Muzikus