Jihoindický systém rytmiky má se severoindickým (hindustánským) mnoho společného, ale jsou zde i značné rozdíly. Karnatický rytmus využívá také systém tál, ve smyslu rytmických cyklů, které se dále dělí a názorně počítají pomocí tleskání, mávání a ukazování prsty. Tyto tály jsou však odlišné od hindustánských, používají jiné názvosloví, je zde např. jedna shoda v názvu tály - rupak (sever), rupakam (jih), severoindická veze je však na sedm dob, zatímco jihoindická na šest, přičemž jejich struktura je naprosto odlišná. Nejpoužívanější jihoindická tála je ádi tála (8 dob), celkový počet jihoindických tál je však 108! Nejzásadnější rozdíl však spočívá v tom, že jihoindické tály nejsou vázány na zvuk konkrétního bicího nástroje a na jeho konkrétní údery (jako je tomu na severu s tably, případně pakhawajem - starší tály). Tato vazba je v severoindické hudbě vyjádřena pojmem theka, což je charakteristrický sled úderů (slabiky - bols) na tabla, či pakhawaj. V karnatické hudbě však žádná theka neexistuje, tála zde slouží pouze jako společný rámec, na jehož pozadí se hudba odehrává, nevyjadřuje se však nějakým charakteristickým doprovodem. Hudebníci však tálu cítí uvnitř, často si též názorně počítají na dlaních a prstech přímo na podiu (především zpěváci). V rámci tály se pak odehrávají podobné rytmické kreace, jako např. v severoindických kaidách, či jejich variacích a tihajích (viz minulé díly seriálu).
Jihoindická hudba také disponuje jiným nástrojovým parkem než severoindická. Král všech indických bubnů je soudkovitý dvoublanný buben mridangam (severoindická verze je pakhawaj), pak je to hliněný hrnec ghatam (který po širém světě proslavil pan Vikku Vinayakram, původní člen skupiny Shakti), tamburinka s hadí kůží kanjira (jejíž slávu pro změnu šíří jeho syn a nástupce v Shakti, Selvaganesh), tavil je také dvoublanný buben, na který se z jedné strany hraje paličkou, z druhé rukou. Karnatičtí perkusisté dotáhli k naprosté dokonalosti hru na brumli - mosring, na kterou hrají všechny rytmy, jako na ostatní bubny, simulují na ní dokonce i basové zvuky bubnů :-). Tabla sice tradičně nejsou jihoindickým nástrojem, v posledních letech se však tento populární nástroj rozšířil i do těchto končin, hraje se zde na ně však jiným způsobem než na severu. Velkým průkopníkem v tomto směru byl pan Zakir Hussain, který na tabla virtuózně hraje jak severoindickým, tak jihoindickým způsobem. Repertoár a inspirace skupiny Shakti čerpá především z karnatické hudby, hrají dokonce některé tradiční jihoindické kompozice.
A nyní se dostáváme konečně k praktické stránce věci. Jihoindický rytmický systém je založen na různě dlouhých frázích, od dvoudobých po devítidobé:
1. Fráze o dvou úderech - vyjádřena slabikami TaKa
2. Tři údery (Tisra) - TaKiTa
3. Čtyři údery (Chatusra) - TaKaDiMi
4. Pět úderů (Khanda) - TaKa TaKiTa
5. Sedm úderů (Misra) - TaKaDiMi TaKiTa
6. Devět úderů (Sankirna) - TaKaDiMi TaKaTaKiTa
Tyto fráze se buďto hrají na jednu dobu - Taka = osminové noty, Takita = trioly, Takadimi = šestnáctiny, Takatakita = kvintoly, atd., anebo se hrají přes doby, např. v osminovém, či šestnáctinovém pulsu a jejich vzájemným kombinováním se pak tvoří větší, často polyrytmické a off-beatově posunuté útvary a kompozice, které však musí "sedět" na danou tálu.
Trioly, kvintoly, či septoly nejsou pro evropské muzikanty žádnou novinkou, ale zaměřme se teď trochu na procvičení hraní těchto různě dlouhých frází přes takty. Asi každý bubeník umí levou zadní hrát třídobé fráze (akcentovaný vždy první úder ze tří) do šestnáctinového pulsu. Fráze o pěti notách už ale jsou trochu zajímavější - viz ukázka 1.
Frázi TaKaTaKiTa musíme tedy 4 x zopakovat, než nám její začátek opět padne na dobu, celý cyklus nám vyjde na pět dob.
Totéž lze provést se sedminotovými frázemi, zde již je potřeba sedm dob, abychom se dostali se začátkem fráze opět na dobu - viz ukázka 2.
A procvičení fráze o devíti notách - TaKaDiMi TaKaTaKiTa - máte za domácí úkol :-).
V příštím, již závěrečném dílu se můžete těšit na několik dalších jihoindických rytmických cvičení a jednu transkripci od skupiny Shakti.
