Dnes si povíme něco málo o prvních bubenických super hvězdách. Hráčích, kteří dokázali naprosto změnit svět bicí soupravy a přinést do něj zásadní inovace. Také nám představili nový úkol pro bubeníky: být celebritou.
Gene Krupa
Nejslavnější bubeník swingové éry, první hráč na bicí nástroje, který žil životem opravdové hvězdy. Jeho receptem na úspěch byla kombinace
vzhledu holywoodského krasavce, hudebního nadání a obrovského boomu bigbandů v té době.
Byl jedním z největších popularizátorů a inovátorů hry na bicí soupravu 20. století. Jeho „značky“ si samozřejmě nemohli nevšimnout firmy na výrobu bicích nástrojů. Byl jedním z prvních firemních hráčů vůbec, který navíc produkty firem nejen propagoval a hrál na ně, ale také se intenzivně podílel na jejich vývoji.
Společně se „svými“ firmami Slingerland a Zildjian přišel se spoustou inovací. Například se Zildjianem definoval všechny zásadní typy, velikosti, jména a podobu činelů, které jsou od té doby používány bubeníky po celém světě. Po firmě Slingerland zase vyžadoval laditelné rezonanční neboli spodní blány tom tomů. Tato inovace se přes noc stala standardem všech bicích souprav.
Díky své popularitě si mohl vymyslet v podstatě cokoliv a každé jeho přání bylo vyslyšeno. Všichni dobře věděli, jak se bude Krupův nápad prodávat.
Perfektní ukázkou Krupovy hry může být slavná skladba Sing, Sing, Sing. V nahrávce bigbandu Bennyho Godmana z roku 1937 zazní ikonické bicí intro, při kterém Gene Krupa využil plného potenciálu „svého“ vynálezu - laditelených tom tomů. Tato nahrávka se stala takovým hitem, že veškeré bigbandy najednou musely mít nějaký velký bicí prvek (intro, sólo apod.).
Jeho popularita byla pro bandleadery tak neúprosná, že se Krupa nakonec stal prvním bubeníkem/frontmanam své vlastní kapely
Pro bubenickou komunitu udělal ještě mnoho dalšího, vydal několik učebnic a v roce 1941 začal pořádat Drum Contest, talentovou soutěž pro hráče z celé Ameriky.
Chick Webb a drum console
Bicí rampu si většina bubeníků nejspíše asociuje až s nástupem hardrocku a metalu. Pravda však je, že první bicí rampu tzv. drum console, používal ve 30. letech už Chick Webb. Kolem své soupravy měl postavenou železnou konstrukci - rampu, ke které byly všechny komponenty přidělány, a samotná měla kolečka, takže její transport byl velmi zjednodušen. Tyto drum consoles se staly velmi populárními a používalo je mnoho bigbandových bubeníků.
Louis Bellson a double bass drumming
Dalším hráčem na bicí soupravu, který přinesl novinky do světa bigbandového hraní, je Louis Bellson. Bubenická hvězda a vítěz prvního ročníku bubenické soutěže Gene Krupy. Ačkoliv se může hra na dva velké bubny zdát opět jako záležitost mnohem pozdější a signifikantní pro tvrdé rockové styly, Louis Bellson s nimi experimentoval již jako mladík a v roce 1952 nahrál s Duke Elligton Orchestra skladbu Skin Deep. První skladbu určenou pro double bass drum soupravu.
