Receptář bubenických nápadů - ... ach, ten rukoklad
Dnešní zamyšlení bych rád věnoval rukokladům, tedy tomu, jak střídáme ruce. Časrokrát jsem koukal na video nějakého superbubeníka a nechápal jsem, jak může vymyslet tak složité kombinace nebo jak si je může zapamatovat. Odpověď je kupodivu celkem jednoduchá. Když máme, dejme tomu, čtyři doby rozdělené na šestnáctiny a hrajeme je v různých rukokladech, udržet v hlavě jejich pořadí, tedy šestnáct různých úderů, je velmi obtížné. Pokud však střídáme skupiny rukokladů, které bezpečně známe, a každá skupina trvá jednu dobu, tedy čtyři šestnáctiny, je to o mnoho snazší. Chci vám tedy ukázat úplně základní, nejjednodušší rukoklady, které pak můžete libovolně kombinovat. Skvěle to funguje.
Za prvé, střídavé údery. PLPL nebo LPLP. Tuto skupinu všichni známe a používáme, ale pro naše účely je potřeba ji vnímat jako celek, jako čtyři šestnáctiny. Druhá skupina jsou dvojité údery, buď PPLL nebo LLPP. A nakonec paradiddle. PLPP nebo LPLL. Tady je potřeba si ujasnit, že paradiddle není jakákoliv složitější kombinace rukou, jak si spousta lidí mylně myslí, ale právě tato jedna složenina dvou střídavých úderů a jednoho dvojitého. Název pochází z angličtiny a běžně se s ním setkáte ve všech možných zahraničních bubenických videích.
Je důležité, aby všechny tři tyto skupiny byly vyrovnané. Hrajte nejdříve několik taktů střídavých úderů, poté dvojitých, a nakonec paradiddle. Snažte se, aby všechny údery zněly stejně. Poté tyto skupiny střídejte po dvou taktech, po jednom taktu, po dvou dobách, a nakonec hrajte každou dobu jiným rukokladem. Měli byste se naučit každou tuto skupinu vnímat podobně jako slovo, ne jako náhodný shluk písmen. Poté tato slova můžete libovolně střídat i ve vysokých rychlostech a budete se v nich snadno orientovat. Samozřejmě existuje i spousta jiných kombinací a jiných „slov“. Tato tři jsou však základem, kterým je dobré začít.
Abychom tyto rukoklady mohli ještě lépe zapojit do našeho hraní, aby se staly jeho přirozenou součástí, musíme tyto skupinky používat i v různých rytmizacích. Představte si nějaké cvičení, kde se střídají osminové a šestnáctinové noty. Osminy hrajte, jak jste zvyklí, a šestnáctiny jednou z těchto tří skupin. Když pak ještě rozhodíte ruce mezi různé bubny u vaší soupravy, může toto cvičení znít hodně efektně. Já jsem takto pracoval s učebnicí profesora Veselého Etudy pro malý buben i soupravu bicích nástrojů (tzv. „Prstovky“) a objevil jsem super věci.