Sestava tohoto kytaristy skupiny Bullet For My Valentine, formace, která bývá obvykle řazena do metalcoreových vod je založena, jak Tuck sám říká, jen na dobrých nástrojích a aparátech: „Jestliže máš pocit, že mít dobrej zvuk znamená přidat tam všechny možné efekty včetně zvonů a píšťal, tak by ses měl co nejdříve zamyslet nad tím, jestli není chyba v tobě.“ Jak říká jeho technik, Greg Winn, Tuck si zakládá právě na tom, že jeho zvuk nejde přes hory dalších mašinek. „Co tedy opravdu nemusí, jsou multiefekty,“ podotýká Winn. „Ani o tom nehodlá přemýšlet, protože stejně by z žádného procesoru nedostal to, co leze ze spojení Ibanez Tube Screamer a Peavey 6505.“ TS-9 má Tuck v podstatě zapnutý pořád, i v případě, když na hlavě přepne do čistého signálu: „Já vlastně nikdy nepoužívám ultra čistý zvuk. Hlavy 6505 sice produkují takový ten typický vanhalenovský zvuk, ale právě ve spojení s TS-9 to dostává ten správnej dlouhej sustain a šíři. A to mám na hlavách nastaven gain tak maximálně na čtyři a půl.“
Na své kytary nedá dopustit, a to i díky snímačům Seymour Duncan, a to JB u kobylky a Jazz u krku. Ze strun si oblíbil Rotosoundy, sady o síle .010, .013, .017, .030, .042 a .056. Všechny nástroje navíc podlaďuje do dropped-D ladění a ještě navíc o tón dolů, takže jde o potah C, G, c, f, a, d1.
Vedle těchto modelů hraje i na Jacksony RR5 Pro a Kevin Bond Signature, dále i na Gibsony Les Pauly Standardy se snímači EMG81, Flyingy V a Customy, v artilerii mu nechybí ani Fender Stratocaster.
Z aparátů si vedle své sestavy oblíbil i legendární Roland Jazz Chorus (pro čisté zvuky), z efektů bychom mohli doplnit MXR Wylde Overdrive, Voodoo Lab Power a starý Ibanez CS9 Stereo Chorus.
