Na rozdíl od mnoha klavírních puristů se Kenny nikdy nebál experimentovat se zvuky syntezátorů. Ač sám klasicky vzdělán v oboru hudební teorie, klavíru a kompozice, patří mezi hudebníky s nejvyspělejším jazzovým myšlením, jež sahá na samé hranice tonality. První profesionální angažmá získal v kapele polského jazzového houslisty Michala Urbaniaka, s nímž cestoval v roce 1977 po Evropě a natočil alba Urbaniak a Daybreak. Během své více než dvacetileté kariéry Kenny vystupoval a nahrával s osobnostmi jako Wyntonem Marsalisem, Miroslavem Vitoušem, Donem Aliasem, Carlou Bley, Terencem Blanchardem, Michaelem Breckerem, Dizzym Gillespiem, Elvinem Jonesem, Arturem Sandovalem, Johnem Scofieldem, aj.
Zpěvné krátké motivky s výraznými latin rytmy představují v Kennyho tvorbě velmi charakteristický prvek. Skladby vynikají prokomponovaností, pečlivá stavba a práce s motivem má ve výsledku podobu několika současně znějících melodicko-harmonických vrstev, jež se v určitém okamžiku sejdou, rozhodně ne nepodobné principu stavby klasické fugy. Sólo opracovává velmi pozvolna, ani jedna nota se nezdá nadbytečná!(viz Sting - I Was Brought to my Sense)
Desky k poslechu: prakticky cokoli, na čem se kdy podílel, například:
Kenny Kirkland (1991)
Mr. J.C. (1993)
GRP big band live! (1992)
Branford Marsalis - Crazy People Music (1990)
Kenny Garret - Black Hope (1992) Songbook (1997)
(to jen namátkou, seznam by byl velmi obsáhlý)
Klávesy: Yamaha Motif ES 8, Yamaha SY 99 - vynikající, ovšem také mimořádně složitý workstation (FM syntéza) spojující kvalitu DX7 se 16ti stopým sekvencerem a možnostmi vytváření vlastních zvuků.
