Pavel Skála - tohle jméno jsem si vždycky spojoval s ušlechtilým čistým tónem Fenderů a s vysoce akurátním feelingem ke skladbě. Není divu. Jeho jméno můžeme spojit s tvorbou s mnoha dnes již legendárními soubory a interprety. Za všechny určitě jmenujme například Marsyas, kde hrál v období 1978-1986, kdy mj. vzniklo i album Kousek přízně, které osobně řadím k těm nejlepším albovým počinům u nás. Skála hrál poté u Ivana Hlase a odtud přišel k další legendě, Etc... Vladimíra Mišíka, kde působí dodnes (albově už od „Trojky“). Vystupuje i s bratry Ebenovými, působí i jako producent a je vyhledávaným členem řady hudebních projektů.
Jaké máte další nástroje?
Ještě mám Tele, Strata se singl snímači, Gibson Les Paul Special a lap steel Resonet. Akustické nástroje jsou kytary Larrivé a Furch a pak ještě barytonové a tenorové ukulele.
Váš nejhorší zážitek z koncertu?
Jednoznačně když odejde aparát (zatím se mi to stalo u Marshallů 800 a 900). Nebo jsem jednou zapomněl ve studiu kytaru a musel jsem koncert s Ivanem Hlasem na Moravě odehrát na půjčenou, absolutně neladící kytaru Jolana Vikomt, takový ten bílý à la telecaster s tehdy často používanými bendžovými strunami.
Váš nejlepší zážitek z koncertu?
Nejsilnější zážitek byl hraní s Etc... před Rolling Stones na Strahově roku 1990 a s Jiřím Schmitzerem v Trutnově asi před pěti lety - tam byla zábavná hlavně píseň Řekni prdel, máš na to s tisíci diváků řvoucími refrén. Jinak nejlepších zážitků je spousta; je to vždy když všechno v kapele funguje, je dobrý zvuk a lidi to baví.
Jak čistíte své kytary?
Když měním struny, tak udělám očistu celé kytary. Většinou používám Pronto s včelím voskem.
