Převod z MIDI na audio 1/2
Kromě převodu ze zvuku na MIDI, kterému jsme se věnovali v minulých dílech, bývá často pokládán přesně opačný dotaz: Jak převést MIDI na zvuk (audio)?
Tady není potřeba tolik teorie, ani matematiky a proces je obvykle poměrně prostý. Přesto je dobré znát určité technické pozadí. Nejdůležitější je vědět, že MIDI nemá se zvukem v podstatě nic společného. Jsou to pouhé příkazy, které jsou obvykle (!) překládány tónovým generátorem, který z nich vytváří zvuk. Samotné MIDI jsou ale jen obecné příkazy. Tyto MIDI příkazy mohou ovládat například efektovou jednotku, která sama o sobě zvuk netvoří. MIDI může řídit digitální mixážní pult, informace zobrazované na displejích, pohyby šavlí, a nebo MIDI může řídit světla či řadu jiných ovladačů, které sice obvykle s hudbou souvisejí, ale teoreticky s ní souviset vůbec nemusejí. MIDI jsou tedy pouze příkazy (i když obvykle jaksi spojené s hudbou více: nota N zapnuta rychlostí X, resp. hlasitostí Y, délka noty Z; či méně: pohyb otočného ovladače o 20 jednotek doprava, klávesa X přitlačena o Y jednotek atd.).
Abychom tedy z MIDI dostali zvuk, musíme tato MIDI data nasměrovat do nějakého tónového generátoru. Ten může být buď softwarový (tzv. virtuální nástroj, VSTi nebo na platformě Mac je jím AU - na tuto variantu se podíváme tentokrát) a nebo hardwarový (zvukový modul nebo dnes spíš častěji přímo digitální nástroj s klávesami - na tuto variantu se podíváme v příštím dílu). Řada současných softwarových DAW již nějaký virtuální nástroj obsahuje, minimálně pro základní zvuky lze tedy použít třeba i ten.
V současných DAW bývají dvě možnosti, jak MIDI data do virtuálního nástroje nasměrovat. První možností bývá vytvoření přímo stopy Instrument, což je vlastně sloučená stopa MIDI a stopa Audio. Vstupem takové stopy jsou MIDI data (buď z externího MIDI zařízení a nebo ze samotné stopy) a výstupem je již hotový zvuk, který se vygeneruje na pozadí. Výhodou této stopy je, že máme okamžitě po ruce vše, co potřebujeme. Jak samotná MIDI data na vstupu, tak ale i veškeré zvukové efekty, které běžně aplikujeme na stopy Audio. Nevýhodou tohoto řešení je, že virtuální nástroj obvykle nelze použít v tzv. multitimbrálním režimu, tedy že jeden virtuální nástroj nemůže hrát vícero zvuky (na různých stopách MIDI). Pro každý jeden nový zvuk je potřeba vytvořit novou stopu Instrument a přidat novou instanci daného virtuálního nástroje. Toto řešení je výrazně náročnější pro výkon počítače než řešení multitimbrální. Na druhou stranu, dnešní procesory jsou tak výkonné, že obvykle podobný způsob práce bez problémů zvládají.
Druhá možnost, jak MIDI data do virtuálního nástroje poslat, je nejdříve do DAW vložit samotný virtuální nástroj (buď do určité samostatné stopy nebo třeba do virtuálního racku s virtuálními nástroji) a do tohoto virtuálního nástroje pak nasměrovat výstupy z běžných stop MIDI. Výhodou tohoto řešní je snadná možnost použití multitimbrálních virtuálních nástrojů se vším všudy, ale nevýhodou pak může být trošku komplikovanější práce se zvukovými efekty na jednotlivé výstupy a dvojnásobný počet stop v našem projektu (jedna stopa pro MIDI a druhá stopa pro zvukový výstup z virtuálního nástroje pro každou jednu stopu MIDI - pokud to chceme dělat opravdu poctivě).
V Cubase je možné oba způsoby míchat. Nově vytvořená stopa Instrument zároveň vytvoří novou instanci daného virtuálního nástroje v nástrojovém racku a do tohoto virtuálního nástroje pak lze směrovat signál z dalších stop MIDI a využít tak všech možností a výhod multitimbrálu (především šetření výkonu počítače). Zvukové Returny z daného virtuálního nástroje se zobrazují podobně, jako by se jednalo o automatizační stopy, což de facto jsou.
Na to, jak využít hardwarového nástroje pro získání zvuku z MIDI, se podíváme příště.
