AAC (Advanced Audio Coding) je způsob kódování zvuku v digitální podobě, jenž v roce 1997 dokončila firma Dolby. Je podobný formátu mp3 nebo novějšímu Ogg Vorbis. Data tedy neuchovává v časové doméně (což jsou záznamy o tom, kdy je jak veliká okamžitá velikost signálu - pro představu třeba výchylka membrány reproduktoru), ale v doméně frekvenční (čili které čisté - sinusové - frekvence a jak silně v daném okamžiku hrají). Formát je stejně jako mp3 komprimovaný, je tedy sestaven tak, aby soubory zabíraly co nejméně místa, leč tato komprese je ztrátová - tj. jsou z výčtu vynechány frekvence, které hlavně kvůli maskování neslyšíme. A že jich je docela dost. Jelikož je to formát novější než mp3, komprese je dokonalejší, jinak by ani nemělo význam jej uvádět. Takže dat je méně nebo hrají lépe. Protože ale pozice formátu mp3 je na trhu pevná, příliš mnoho běžných kapesních přehrávačů AAC neumí, leč časy se, jako ve všem technickém, stále lepší. Podporu formát získal u firmy Apple, takže na jejich iPodech AAC normálně hraje. Používá se často i pro kódování doprovodného zvuku u video souborů. Tam se objevují už upravené verze AC2 a AC3. Formát podporuje i DRM, čili Digital Rights Management, takže na rozdíl od mp3, pokud šlohnete píseň kódovanou v AAC, nemusíte ji vždycky přehrát. Ale o DRM až někdy jindy. A že vývoj nespí na vavřínech, existují už vylepšené formáty AAC+ a AAC++.
OEM (Original Equipment Manufacturer) je označení výrobku, který prodává jiná firma, často i pod svou hlavičkou. Samozřejmě legálně, v rámci férových obchodních dohod. Opakem je OMD (Original Design Manufacturer).
Hard disk recording (česky záznam zvuku na pevný disk) je způsob digitálního záznamu zvuku, u nějž je záznamovým médiem hard disk, známý hlavně v současných počítačích. Zařízení může být buď ve formě počítačového programu nebo jednoúčelové samostatné, což je ale vždycky taky jen za něco převlečený počítač. A protože hard disky jsou média, jež primárně nejsou určena k rychlému vyměňování (šuplíky, ať už s IDE nebo USB, byly k hard diskům přišity dodatečně), a i když kapacitu jakkoliv velkou, přece jenom nakonec omezenou, výsledky práce musí jít na nějaký výstup. U zvuku to jsou většinou disky typu CD, u filmu DVD nebo Blue-Ray Disc.
(mm)
